Hlavní obsah

Komentář: Dceru na Krétu, syna na Krym a pro voliče koblihu

Jiří Kubík
šéfredaktor
Foto: Kristýna Prokešová, Seznam.cz

Dlouho to fungovalo, ale krize může způsobit, že koblihy už prostě stačit nebudou.

28. 7. 6:30

Premiér Babiš a vlastně celá jeho vláda rezignovali na důvěryhodnost, přesvědčivost a dobrou pověst správců státu. Zjistili, že si to můžou dovolit.

Článek

Stalo se to prakticky ve stejnou chvíli. V pátek prasklo, že Ministerstvo pro místní rozvoj hodlá utratit z tragicky schodkového státního rozpočtu další dvě miliardy korun na monumentální reklamní kampaň na podporu cestovního ruchu v Česku. V tomtéž okamžiku premiér Andrej Babiš vysvětloval v rádiu, že je mu úplně jedno, bude-li ho někdo kritizovat, že on s rodinou jede k moři.

Logika, kterou k tomu použil, odzbrojuje. Pobyt na Krétě prý objednal už před rokem. „Minulý rok v červenci mi zkrátka ten koronavir nezavolal, abych to zrušil. A moje dcera mi řekla: Tati, musíme tam jít. Moje paní je teď v Chorvatsku. Moje rodina je pro mě důležitá. Tak s dovolením, všichni moji hejtři a nepřátelé to snad rozchodí,“ řekl premiér v Rádiu Impuls.

Zaštiťovat své kroky vlastními dětmi je Babišova oblíbená disciplína. Vyzkoušel si ji už v kauze Čapí hnízdo, kde nejdřív tajil skutečné akcionáře farmy, kteří žádali o dotaci pro malé podniky, aby následně vysvětloval, proč nechal odvézt svého syna – v té době už rovněž trestně stíhaného kvůli dotačnímu podvodu – na Ruskem okupovaný Krym. „Bylo tam hezky, svítilo tam sluníčko – a našel si tam přítelkyni,“ zahlazoval skandál podzimu 2018 v televizním vysílání.

S podporou Hradu, komunistů, SPD a koneckonců i slaboučké, leč koaličně loajální ČSSD to Babišovi všechno vychází. Klidně může říkat největší nehoráznosti a vysmívat se oponentům, v jeho slovníku „hejtrům“ a „nepřátelům“. A vláda a ministři se svými problémy a průšvihy jedou dál.

Výjezd Babišovy rodiny do zahraničí je v sérii posledních událostí a kauz opravdu spíš jen ilustrací toho, jak vláda rezignovala na snahu o důvěryhodnost. Komu se to nelíbí, tak ať to „rozchodí“.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová bez jakýchkoli známek studu v Deníku N  vypráví, že jejím úřadem plánovaná dvoumiliardová kampaň na podporu cestovního ruchu nemá nic společného s dotováním médií (a to ještě podle prazvláštního klíče, kdy má na reklamu v televizi Nova padnout 350 milionů, zatímco v České televizi padesátkrát méně), že jde o orientační rozpočet, protože to nakonec může být „méně i více“, aby následně bez dalšího vysvětlování dokument stáhla z vládního systému připravovaných usnesení.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nedokáže řídit systém chytré karantény, který stát dostal zadarmo od technologických firem, aby už kvůli koronaviru nebylo zapotřebí dělat plošná opatření omezující lidi i celý stát. Ve chvíli, kdy se v Česku podle některých znalců rozjíždí druhá vlna epidemie, se dozvíme, že krajské hygieny – podléhající ministerstvu – chytrou karanténu nepoužívají a jedou dál postaru s tužkou a papírem.

A premiér Babiš vyhlásí, že „chytrá karanténa funguje a vláda koronavirus už neřeší“.

Pokrytectví, výmluvy a lži. Zvlášť když víme, že sám premiér byl autory chytré karantény informován, že ji Vojtěchův resort nevyužívá (přesně řečeno, hygienici při trasování kontaktů nakažených lidí nepoužívají data o jejich pohybu od bank či mobilních aplikací, stát navíc neudělal žádnou kampaň, aby lidé tyto aplikace ve velkém používali).

Do kamer je prostě nutné říct, že je všechno v pořádku, i kdyby byl stát v rozkladu. Vláda přece cílí na ty, co jí bezhlavě věří. Ti ostatní to „snad rozchodí“.

Že se během neděle snížil počet nakažených koronavirem o 1775 lidí, protože ministr Vojtěch nařídil přepočítat statistiky, už můžeme považovat jen za hloupý vtip dokazující, s jak „přesvědčivými“ údaji tato vláda pracuje.

Multifunkční ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček má problém s čím dál častějšími a bohužel i tragičtějšími nehodami vlaků. Odjede sice na místo neštěstí, ale dozvíme se od něj, že se to „prostě čas od času stává“. Ministr dostane od premiéra pochvalu za to, že vstává o půl hodiny dřív než on. A kdo by čekal vyvození odpovědnosti, má smůlu. Ať to „rozchodí“.

Ministryně financí Alena Schillerová, od roku 2016 ještě z pozice náměstkyně zodpovědná za výběr daní v Česku, se bez červenání posadí ve Sněmovně vedle nové šéfky Finanční správy a nechá ji vysvětlovat nehorázné případy šikany daňových subjektů, které před měsícem zveřejnily v sérii reportáží Seznam Zprávy.

„Finanční správa byla někdy zbytečně tvrdá,“ říká nová šéfka. „Je jisté, že historii změnit nemohu, je mi líto lidských osudů, do kterých zajišťovací příkazy zasáhly.“

Schillerová, která u těchto nástrojů z pozice náměstkyně ministra financí byla přítomna, je v klidu. Prostě to „rozchoďte“.

Výše zmíněné případy ilustrují, v jaké situaci se v Česku 2020 nachází vláda a my všichni s ní. Nic z toho, co by člověk při správě státu čekal na prvním místě, neplatí – ani snaha o maximální důvěryhodnost, ani otevřenost, ani přesvědčivost.

Babiš a spol. si vyzkoušeli, že je mezi voliči nemálo těch, kteří se rádi spokojí s prostým ministrovým či premiérovým vysvětlením, že něco nějak prostě je, případně není. A jede se dál. Na sociálních sítích se pro tento způsob prezentace oficiálních pravd vžilo podle symbolu Babišových kampaní označení „kobliha“.

Pokud někdo „koblihu“ nepřijímá a do problémů šťourá a zajímá se o důkazy či hlubší rozbor, nezřídka se setká s okřiknutím typu „už toho Babiše nechte být, je to hon na čarodějnice“.

Ale v tomto rozkladu státu a hodnot jsme se ocitli právě kvůli Andreji Babišovi.

On s sebou do premiérské funkce vnesl jako štít popírání základních faktů a pravd. Ohromný střet zájmů, který má napsaný na čele a jen slepý ho nevidí, popírá. Z pozice své funkce pak už ani nemusí vydávat povely, aby střet zájmů popíraly i státní úřady.

S tím přestává platit úplně všechno. Kde by měl přijít odchod z funkce, přichází relativizace problému. Kde by se měli ministři a úředníci zpovídat ze svých činů, tam se mlčí.

A komu se to nelíbí, je „hejtr a nepřítel“. A ať si to klidně „rozchodí“.

Nezmění se nic, dokud tohle bude větší části veřejnosti stačit. A to nejen voličům ANO, ale i těch stran, které menšinovou vládu drží u moci.

Ale jak se říká, žádný strom neroste do nebe. Andrej Babiš a jeho lidé už mnohokrát prokázali, že krizové situace nejsou jejich silnou stránkou. Je otázkou času, kdy právě v krizi, v níž se ocitáme, už koblihy stačit nebudou.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené