Hlavní obsah

Komentář: Pohlreich s Kabátkem předbíhali ve frontě. Viníka známe

Jiří Kubík
šéfredaktor
Foto: Profimedia.cz

Jedenáct procent lidí, kteří už dostali vakcínu proti koronaviru, nejsou ani zdravotníci, ani rizikové skupiny.

Reklama

aktualizováno •

Je to měsíc, co do Česka dorazila první várka vakcíny proti koronaviru a premiér Babiš se nechal naočkovat jako první. Z marketingové kampaně „Lidi, nebojte se očkování“ se staly závody v předbíhání ve stylu „urvi, co můžeš“.

Článek

Zatím velmi nedostatková vakcína, která je jedinou možnou cestou, aby v nemocnicích týdně neumíraly stovky lidí na covid-19, se za poslední měsíc dostala k řadě těch, kteří ji teď nepotřebovali a místo nich měli být očkováni opravdu rizikoví lidé. Ti, kteří po nákaze koronavirem končí v každém třetím případě v nemocnici a část z nich se bohužel následně stává součástí černé statistiky o počtu zemřelých.

Ze 187 tisíc lidí, kteří byli očkováni k datu 22. ledna, patřilo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) do věkové skupiny nad 65 let necelých 35 procent lidí. Na zdravotníky v nemocnicích, v ordinacích či v záchranné službě připadlo téměř 55 procent. A pozor: téměř 11 procent statistiky vykazují pod označením „ostatní“.

Mezi těchto zhruba dvacet tisíc lidí patří „marketingové“ očkování ministra zdravotnictví Blatného, které ale nemá cenu zpochybňovat: mělo při rozjezdu rozptýlit obavy části veřejnosti z neznámé vakcíny. Patří sem i ochranka prezidenta, což se dá při jejím těsném kontaktu s prezidentem při jeho nedobrém zdravotním stavu pochopit. Naočkovaný premiér Babiš a prezident Zeman jsou v kategorii 65+.

Ale pak do kategorie „ostatní“ spadají i případy, které se prostě v této prvotní fázi očkování stát neměly.

Očkování ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka, který není ani zdravotník, ani mu nebylo osmdesát let.

Vakcína pro šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha, který využil známosti a možnosti a nechal se očkovat ve Všeobecné fakultní nemocnici.

Očkování dnes už odvolané náměstkyně ministra Aleny Šteflové nebo královéhradeckého krajského radního pro zdravotnictví Zdeňka Finka a jeho manželky.

Či ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský, který nechal očkovat své úředníky a jejich rodinné příslušníky.

To jsou jen některé z případů, které probublaly na veřejnost. Jak je vidět z docela vysokého procenta očkovaných v kategorii „ostatní“, známé jsou opravdu jen zlomky.

Nikdo z těch, kdo teď vakcínu nepotřebovali, protože nepatří mezi bezprostředně ohroženou skupinu, na ni neměl mít nárok. Ti lidé jen bez skrupulí využili příležitosti a ve snaze stát se co nejdříve „imunními“ vůči zákeřné infekci se na nic neohlíželi, vyhrnuli rukáv a nechali se píchnout. Papaláši k tomu využili své funkce, „kuliši“ zase známosti s lékaři.

Ani jedna z těchto dvou skupin není vzorem ctnosti a nikdo z nich si své rané očkování do životopisu jistě psát nebude.

Ale nejsou to oni, kdo nese hlavní vinu na tomto skandálu. A to i přesto, že některé z nich ministr zdravotnictví Blatný buď sám odvolal (náměstkyně Šteflová), anebo mu do rukou složili rezignaci (exředitel SZÚ Březovský).

„Takové excesy se nemůžou opakovat. Řekli jsme, že prioritu mají zdravotníci a domovy seniorů,“ rozčiloval se premiér Babiš, když Seznam Zprávy odhalily očkování úředníků a jejich rodin ve Státním zdravotním ústavu.

„Očekávám, že pan ředitel coby korektní člověk z toho vyvodí nějaké důsledky a nějak na to zareaguje,“ prohlásil zase ministr zdravotnictví Blatný, když irozhlas.cz přišel s tím, že ve frontě na vakcínu předbíhal i ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Zkrátka vládní politici cítí, že po očkovací aféře je správné ukázat veřejnosti padající hlavy. Papalášismus tady trpět nebudeme!

Od premiéra i ministra zdravotnictví to ale není nic jiného než pokrytectví. Ne proto, že oni dva jsou už naočkovaní dvěma dávkami, ale proto, že jsou to právě oni, kdo za očkovací strategii – včetně jejích děr a nedokonalostí, nesou plnou zodpovědnost. Anebo se k ní sami vehementně hlásí.

„Takovou logistickou akci nemůže řídit epidemiolog nebo lékař. Nechci se přeceňovat, mám za sebou x krizových situací, člověk v byznysu získá jiné instinkty, jiný tah na branku, jiné zkušenosti, to lidé ve státní správě nemají,“ pravil nedávno premiér a nebylo to poprvé, co tak dával najevo, že když něco řídí on, tak to prostě fungovat bude. Vzpomínáte ještě na Chytrou karanténu?

S očkovací strategií je to vlastně stejný příběh.

Že vakcíny budou k dispozici a že je pro členské státy objednává Evropská unie, se vědělo už od začátku podzimu. V říjnu Evropská komise vyzvala národní státy, ať si začnou připravovat strategii: kdo a jak dostane vakcíny jako první.

A Česko? Tou dobou měnilo – už podruhé ve stejném roce - ministra zdravotnictví a nováček Blatný měl, pokud jde o očkovací strategii, prázdný stůl. Po nefunkčním protiepidemickém „semaforu“ exministra Vojtěcha a po nenaplněné strategii o antigenním testování celého národa exministra Prymuly začal jejich nástupce z nuly stavět protiepidemický systém PES, který pak po zbytek roku všelijak upravoval.

Na očkovací strategii nejspíš neměl nikdo ani pomyšlení. Proto úředníci z ministerstva vzali tu německou a na šestnácti stránkách představili její překlad. Ale pozor: překlad, v kterém oproti německému originálu chyběly některé zásadní pasáže. Například ta, koho a kdy prioritně očkovat a jak to zařídit.

„O té podobnosti s německou strategií vím,“ smála se v polovině prosince šéfka mezinárodního odboru Ministerstva zdravotnictví Kateřina Baťhová. „My jsme pro experty, kteří na tom pracovali, sháněli veřejně dostupné strategie z okolních zemí. Lidé z mého odboru prostě sehnali německou a rakouskou, najali jsme překladatelskou agenturu a přeložené jsme to dali našim expertům jako podklad. Dál už o tom nevím,“ dodala Baťhová.

Dál už o tom nevěděl nejspíš nikdo. Bylo těsně před Vánocemi, první dodávka vakcín od firem Pfizer a BioNTech byla na cestě a na ministerstvu nahonem vznikala trochu detailnější strategie číslo 2.

„V první fázi nebude dostupný rezervační systém pro veřejnost. Fáze je charakterizována potřebou cíleného očkování v klíčových zdravotnických zařízeních a též zařízeních pobytové sociální péče pro seniory,“ suše oznamuje ministerstvo.

Dalo by se říct: Rozkaz zněl skoro jasně. Vakcíny, které je nutné skladovat při teplotě minus 70 stupňů, budou zavezeny do nemocnic a zařízení, kde mají takto účinné mrazáky. A očkujte!

Žádný srozumitelný a přehledný systém rezervace, žádná priorita rizikových skupin. Tak se stalo, že nemocnice rozjely očkování. Poptaly se svých pacientů, svých zaměstnanců, případně jejich příbuzných – a začalo se.

Někteří ředitelé nemocnic v logické snaze, aby zužitkovali všechny rozmrazené dávky, začali nabízet očkování i lidem „z ulice“. Dnes už odvolaný šéf českokrumlovské nemocnice Jindřich Florián systému říkal „depo“. Dobrovolníci se zapsali na seznam, a když zbyla dávka, nechali se očkovat.

Tento systém evidentně fungoval i v jiných nemocnicích a dopřál vakcínu například i šéfkuchaři Pohlreichovi (využil známosti s lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze). Českokrumlovského ředitele Floriána to ale smetlo, po jeho veřejném doznání ho jihočeský hejtman Martin Kuba odvolal z funkce.

Podobně dopadl i ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský. Jeho „smůla“ byla ta, že v ústavu, který se v laboratořích zabývá výzkumem nemocí, ale rozhodně ne péčí o pacienty, měli silný mrazák. Proto k nim začátkem roku dorazilo tisíc dávek. Což i pro 450 zaměstnanců, vesměs lidí pracujících v kancelářích a laboratořích, bylo moc.

Zároveň to byla doba, kdy vláda potřebovala ukázat rychlou akci – každodenní nárůsty počtu očkovaných obyvatel. A tak Březovský, který nedisponuje žádnými seznamy pacientů a seniorů, otevřel stavidla a nabízel očkování i příbuzným zaměstnanců. Jakmile to prasklo, musel odejít. „Musím přijmout politickou odpovědnost, bohužel to tak je,“ neskrýval rozčarování.

Byl pod tlakem premiéra Babiše, jinak též národního očkovacího koordinátora, který začátkem ledna posílal šéfům zařízení s dovezenou vakcínou textovou zprávu: „Dostali jsme 124 800 vakcín, zaočkovali jste jenom 30 703, což je žalostně málo. Takže se očkuje pomalu!!!“

A tak se tehdy - pořád ještě bez funkčního rezervačního systému, kam by se lidé z rizikových skupin registrovali – očkovalo na divoko. Kdo přišel a chtěl, měl šanci.

Pokud má dnes správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny vyslechnout vysvětlení ředitele Zdeňka Kabátka, ať se připraví na jeho slova, že jen využil příležitostí, které tou dobou byly.

Je to z jeho strany cynické a sobecké předbíhání lidí z rizikových skupin, které covid-19 pošle na jednotku intenzivní péče spíš než Kabátka v plné síle, ale pokud vláda nebyla schopna nastavit transparentní a všem srozumitelný systém od samého začátku, nemá smysl se teď vozit po těch, kteří využili šanci ve svůj prospěch.

Mají-li padat hlavy, pak by to měly být hlavy těch, kdo za tuhle situaci nesou odpovědnost – anebo se k ní marketingově a opakovaně hlásí.

Jenže to už jsme mimo realitu. Bohužel.

Poznámka: V textu jsme po jeho zveřejnění opravili údaj o kategorii 65+, kam spadají premiér i prezident.

Reklama

Doporučované