Hlavní obsah

Komentář: Poradce Nejedlý je klonem slovenského systému vyvolených

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: PETR TOPIC, Profimedia.cz, Profimedia.cz

Martin Nejedlý na slavnostním předávání státních vyznamenání 28. října 2019.

Závazek být prezidentem dolních deseti milionů (Miloš Zeman, 26. ledna 2013) už zapadal prachem. Vzpomínky na něj vytanou jen tu a tam a matně.

Článek

Jako když se ukáže, že prominentní Zemanův poradce Martin Nejedlý po návratu z Číny, odkud se šíří epidemie koronaviru, nedodržuje vřele doporučenou karanténu a pohybuje se normálně mezi lidmi. Byl spatřen v restauraci a v autě v centru Prahy.

Nejedlý samozřejmě nerovná se Zeman a že bude poradcem dolních deseti milionů, nikomu nesliboval. Ale je to už dlouhá léta jeden z prezidentovi nejbližších lidí – nevím, jestli by bylo přesné použít slovo „důvěrník“ – což ostatně ilustruje i jeho účast v čínské delegaci s Vratislavem Mynářem a Jaroslavem Tvrdíkem. Nebo to, že byl u schůzky Miloše Zemana s Vladimirem Putinem.

Co dělá a jak se chová Martin Nejedlý, se Zemanovým prezidentstvím úzce souvisí.

Takže, když odpovídá na otázky novinářů, proč se nestáhl do karantény, tak povýšeneckým tónem, a je vlastně úspěch, že odpovídá vůbec, je to i vizitka Hradu. Že tam Nejedlý – zřejmě pořád – radí na čestné slovo a ne jako kmenový zaměstnanec, na tom už dávno nezáleží.

Dokonce i Andrej Babiš, který po odvážném doporučení z ledna 2018, aby se Zeman Nejedlého zbavil, k jeho osobě mlčí jako hrob, teď na dotaz připustil: „To je špatně, měl by to dodržovat.“

Martin Nejedlý si ovšem dělá, co chce. Svým způsobem je to logické, protože Miloš Zeman také. Ti dva se našli: nikomu neodpovědný prezident a nikomu neodpovědný poradce. Na kterém si nikdo nic nevezme (je členem marginální strany zemanovců), bezpečnostní prověrku nemá, není to státní zaměstnanec, který by musel skládat účty, nebo dokonce kvůli svým skutkům rezignovat.

Jenže Zeman byl na rozdíl od Nejedlého na Hrad demokraticky zvolen.

Slovenské volby se interpretovaly jako zúčtování voličů s typem politiky, ve které rozhodující moc ovlivňují nebo přímo drží zákulisí figury, pro které platí jiná pravidla – nebo neplatí žádná kromě jejich vlastních. Spříznění a vyvolení, kteří se liší od, řekněme, dolních pěti milionů.

Kdybychom hledali nějakou paralelu v Česku, nutně narazíme i na dvojici Miloš Zeman – Martin Nejedlý. Třeba nejsou ze všech nejdůležitější, ale důležitý symbol, to ano. „Tato země je naše.“

Teď zbývá jen vyřešit, jestli Martin Nejedlý odstoupí za porušování karantény (čímž může ohrozit i zdraví prezidenta republiky, ale jeho mluvčí se o tom odmítá bavit), nebo za arogantní parkování. Pravidla snad platí pro všechny, no ne?

Doporučované