Článek
Současná hlava státu si podle odhadů vysloužila 41,8 % hlasů, Trzaskowski obdržel 30,4 %. Utkají se v druhém kole, které bylo stanoveno na 12. července.
Současná čísla jsou ale jen odhadem. Sčítání hlasů bude trvat až do středy, do předběžných odhadů se navíc nezapočítávají hlasy ze zahraničí, kterých je zhruba 400 tisíc. Přesné výsledky se tedy mohou mírně lišit.
Současného prezidenta Dudu podporuje národně konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), zatímco jeho soupeře nejsilnější opoziční strana, liberální Občanská platforma (PO).
Na třetím místě se umístil podle předpokladů televizní moderátor Szymon Hołownia, který již před zveřejněním prvních odhadů vyjádřil svou podporu Trzaskowskému. Hołownia ve volbách podle odhadů získal 13,3 % hlasů.
„Volby 12. července nebudou jen volbou mezi Andrzejem Dudou a Rafalem Trzaskowským. To budou volby mezi Polskem otevřeným a tím Polskem, které hledá nepřítele,“ řekl v povolebním projevu primátor Varšavy Trzaskowski. Slíbil, že zachová sociální programy současné konzervativní vlády, včetně 13. důchodů.
Současný prezident Duda ihned po zveřejnění prvních odhadů pronesl řeč. Znovu představil body svého programu. Burcoval také voliče jiných kandidátů. Apeloval například na voliče nacionalistického kandidáta Krzysztofa Bosaka, který se 7,4 % skončil na čtvrtém místě. Zmínil i společná témata s předsedou lidovců Władysławem Kosiniakem Kamyszem, kterému odhady přisoudily nečekaně jen 2,6 %.
Trzaskowskému nahrálo do karet překročení psychologické hranice třiceti procent a také výsledek Szymona Hołownii.
Ihned po vyhlášení předběžných výsledků a projevech se rozběhla kampaň před finálovým kolem.
Andrzej Duda 41,8 proc. głosów, Rafał Trzaskowski - 30,4 proc., a Szymon Hołownia - 13,3 proc. Dalej: Krzysztof Bosak, Robert Biedroń, Władysław Kosiniak-Kamysz, Marek Jakubiak, Paweł Tanajno, Stanisław Żółtek - wynika z sondażu Ipsos dla TVP, TVN i Polsat https://t.co/DEAIelBhrV pic.twitter.com/ZE9DUUxrkg
— PAP (@PAPinformacje) June 28, 2020
Konzervativní Polsko vs. liberální opozice
Volby se konají uprostřed hlubokých kulturních a politických rozporů. Konzervativec Duda vedl v převážně katolickém Polsku kampaň zaměřenou na obranu tradičních hodnot. Sliboval zvýšit životní úroveň na tu, jakou mají v západní Evropě, postavil se proti uzavírání sňatků homosexuálů i proti adopcím dětí lidmi stejného pohlaví. Hnutí za práva sexuálních menšin (LGBT) odsoudil jako „nebezpečnou ideologii“.
Tento druh rétoriky - spolu se zákony, které dávají vládní straně PiS mnohem větší kontrolu nad soudním systémem, a využíváním veřejnoprávních médií jako nástrojů na podporu vlády - vyvolal obavy, že Polsko následuje příkladu Maďarska při podkopávání základů demokracie, poznamenala agentura AP.
Varšavský starosta Trzaskowski v kampani slíbil zachovat populární sociální programy PiS a obnovit dodržování ústavních norem. Trzaskowski vstoupil do boje o prezidentské křeslo poměrně pozdě. Dudova silná podpora u voličů, podporovaná krytím prezidentových aktivit ve veřejnoprávních médiích, ale začala klesat, když zmírnění protinákazových opatření umožnilo dalším kandidátům vést kampaň.
