Hlavní obsah

Poláci míří k rekordu, na prezidentské volby se stojí dlouhé fronty

Foto: Profimedia.cz

Prezidentský kandidát Rafał Trzaskowski odvolil ve Varšavě s manželkou.

28. 6. 6:30
aktualizováno • 28. 6. 19:40

Po měsících zmatků zamířili v neděli Poláci konečně k volebním urnám. Průběžná volební účast naznačuje, že může padnout dosavadní rekord. Přinášíme přehled toho, o co ve volbách jde a kdo má šanci stát se novým prezidentem.

Článek

Byla to strastiplná cesta. Ten, kdo v neděli hodí svůj hlas do pověstné průhledné polské urny (nebo ho už poslal poštou), slyší o prezidentských volbách už od loňského října. Kampaň totiž začala prakticky hned po podzimních parlamentních volbách do parlamentu, ve kterých uhájila vítězství konzervativní koalice v čele s předsedou strany Právo a spravedlnost Jarosławem Kaczyńským.

Velký zájem po celé zemi

Od rána se po celém Polsku tvořily u volebních místností dlouhé fronty, někteří lidé čekali na hlasování až hodinu. Důvodem byla hygienická opatření a omezený maximální počet lidí ve volební místnosti, ale také mimořádný zájem.

Už v poledne odvolilo podle dat Státní volební komise 24,08 procenta lidí, v 17 hodin už číslo poskočilo na 47,89 procenta. Může to znamenat, že konečná účast do 21. hodiny překročí 60 procent a bude vyšší než v loňských parlamentních volbách (61,74 %).

Zatímco dopoledne vedly ve volební účasti regiony na severozápadě země, kde tradičně boduje spíše současná opozice, odpoledne poskočila účast v krajích na jihu a východě. Malopolsko a Podkarpatí jsou přitom regiony, kde dlouhodobě vyhrávají konzervativci.

To bylo mohlo znamenat, že se Dudovi podařilo zmobilizovat vlastní voliče a zajisti si tím výsledek nad 40 procent a společně s Trzaskowským postoupí do druhého kola. I když se polský Twitter hemží spekulacemi o průběžných výsledcích, vyloučené ale není ani volební překvapení.

Po uzavření volebních místností ve 21 hodin budou následovat volební odhady na základě dotazování u volebních místností. Podle Státní volební komise teď není důvod pro to, aby se volební moratorium prodlužovalo.

O co ve volbách jde?

O komfort, který teď mají konzervativci při systémových změnách podle Kaczyńského plánů.

Loni sice vládnoucí trojkoalice obhájila ve sněmovně většinu, přišla ale o tu v senátu. Senátní opoziční koalice tak od podzimu do sněmovny vrací zákony, a „zpomaluje“ tak legislativní proces.

Vláda sice senát pohodlně přehlasuje, ale znamená to pro ni zdržení. Donedávna totiž kabinet prosazoval změny zákonů v expresním tempu během hodin, maximálně dní. A prezident Andrzej Duda, který patří do vládního tábora, je v naprosté většině případů záhy podepsal.

Volební bannery Kosiniaka-Kamysze, Hołowni, Dudy a Trzaskowského.

Podobnou nepříjemnost jako se senátem si teď Kaczyński rozhodně zopakovat nechce, protože polský prezident má silnější právo veta než senátoři. Pokud prezident vrátí zákon poslancům, musel by Kaczyński posbírat v Sejmu třípětinovou většinu, kterou ale nemá. Při polarizaci polské politiky a neschopnosti jakéhokoli politického kompromisu by to znamenalo de facto konec vládních zákonů.

Polský prezident by mohl vládě podstatně „znepříjemňovat“ život i při jmenování soudců a obsazování dalších funkcí, a také v zahraniční politice. Pokud by vyhrál Duda, žádné nepříjemnosti se nečekají. Současný prezident dostal od svých kritiků přezdívku „propiska“ - podepíše totiž všechno, co dostane na stůl.

Takzvanou kohabitaci, tedy soužití vlády a prezidenta z jiných politických táborů, už Polsko zažilo v letech 2007-2010. Tehdy docházelo ke střetům mezi premiérem Donaldem Tuskem a prezidentem Lechem Kaczyńským.

Kdo kandiduje?

Celkem 11 mužů. Prolistujte si krátké profily šesti kandidátů s největší podporou:

Kdo vyhraje?

Vypadá to, že bude druhé kolo, do kterého postoupí současný prezident Duda a varšavský primátor Rafał Trzaskowski z opoziční Občanské platformy. Jenže… s interpretací polských průzkumů volebních preferencí se musí v Polsku opatrně. Záleží totiž, kdo je dělá a také pro koho. V posledních letech navíc podcenily konzervativce, volby tak můžou přinést nejedno překvapení.

Podle posledních pátečních čísel renomovaných a zavedených agentur Kantar či IBRiS je ale jasné, že vede Duda.

Po počátečním nárůstu Dudovy podpory během začátku koronavirové krize (objížděl při ní zemi, aktivně vystupoval a vypadalo to, že vyhraje už v prvním kole), se čísla vrátila zpátky ke 40 procentům a prezident se uchýlil ke krajně nenávistné rétorice o sexuálních menšinách. Člen jeho štábu dokonce prohlásil, že jsou to občané druhé kategorie. Čtyři dny před volbami se Duda sešel v Bílém domě s Donaldem Trumpem.

Druhou pozici v prvním kole přisuzují průzkumy Trzaskowskému. Má šanci na zisk mezi 25-31 procenty. Třetí nejspíš skončí publicista Szymon Hołownia, následuje nacionalista Krzysztof Bosak a lidovec Władysław Kosiniak-Kamysz. Pořadí ale nakonec může vypadat jinak. Překvapit může hlavně Duda, Trzaskowski či Bosak.

A co druhé kolo?

Pokud Duda nezíská v neděli přes 50 procent hlasů, za dva týdny, tedy v neděli 12. července, bude druhé kolo. Znamená to další dva týdny vypjaté kampaně. Podle průzkumů bude navíc výsledek velmi těsný. Rozhodnout nakonec mohou hlasy Poláků žijících v zahraničí, kterých má korespondenčně odvolit téměř 400 000.

Foto: Profimedia.cz

Třetí místo přisuzují průzkumy Szymonu Hołowniovi.

Jaká bude účast a kdy budou výsledky?

Pokud v polských volbách překročí účast 50 procent, je to v zemi prezentované jako mimořádný zájem voličů. Často se v tom případě stojí před volebními místnostmi dlouhé fronty a komisaři nestíhají. Průzkumy teď odhadují účast kolem 58 až 70 procent, jenže vždycky nakonec přijde méně voličů, než kolik se původně v anketách deklaruje.

Sčítání v Polsku trvá na české poměry velmi dlouho, výsledky budou nejspíš až během pondělí. Média ale vždy vychází a dlouho operují s takzvanými exit polls, průzkumy provedenými u volebních místností. Už se ví, že jejich výsledky zveřejní po uzavření místností tři největší televize.

Jak volby ovlivnil koronavirus?

Zásadně. Volit se původně mělo 10. května. A i když se to zdá absurdní, volby se vlastně tehdy provedly. Vláda je totiž ani během dvou měsíců koronavirové pandemie nedokázala legálně zrušit nebo posunout. Nakonec vše rozhodlo prohlášení Jarosława Kaczyńského, který pod tlakem menšího koaličního partnera zavelel, že se hlasovat nebude. Volby tedy oficiálně proběhly, ale nehlasovalo se v nich.

Paradox „banánové republiky“, ve které jeden člověk rozhoduje čtyři dny před volbami o tom, zda se bude volit, či nikoli, ale v Polsku prakticky nikoho netrápí - všichni si totiž oddychli, že skončily zmatky s organizací korespondenčního hlasování během vrcholící epidemie koronaviru.

Volby se tak podle úplné nového zákona vyhlásily znovu a došlo dokonce k výměně kandidáta. Małgorzatu Kidawovou Błońskou z Občanské platformy kvůli špatným výsledkům v průzkumech pár týdnů před volbami nahradil její spolustraník Trzaskowski, který zamíchal kartami a úplně změnil dynamiku kampaně. Ihned se z něj totiž stal Dudův největší konkurent.

Foto: Profimedia.cz

Rafał Trzaskowski během posledního mítinku ve Varšavě.

Platí nějaká protiepidemická opatření?

Voliči musí mít ve volební místnosti roušku nebo obličejový štít, mají si pro úpravu hlasovacího lístku přinést svou propisku nebo použít jednorázovou. Ve volební místnosti je počet lidí omezený tak, aby na každého připadaly alespoň čtyři metry čtvereční. Komisaři musí sedět minimálně 1,5 metru od sebe a budou si pravidelně měnit ochranné rukavice.

Lidé mají i možnost hlasovat poštou, předem to ale museli nahlásit. Hlasuje se i v zahraničí - někde jen poštou, někde kombinovaně. Celkem se ke korespondenčnímu hlasování registrovalo v zahraničí na 380 000 Poláků, nejvíc ve Velké Británii.

Volební místnosti se otevírají v neděli v 7 hodin ráno a zavírají ve 21 hodin.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené