Hlavní obsah

Koronavirus a pád cen ropy: Blízký východ očekává bolestivou krizi

Foto: Profimedia.cz

Roušky nyní nosí i pracovníci ropných zařízení v Saúdské Arábii.

Reklama

22. 4. 2020 10:00

Propad cen ropy kvůli nízké poptávce i už ukončené cenové válce mezi Saúdskou Arábií a Ruskem tvrdě dopadne na některé blízkovýchodní státy. Jedním z nejhůře postižených bude bezpochyby Irák.

Článek

Rusko a Saúdská Arábie se sice v první polovině dubna dohodly na snížení těžby ropy, ke stabilizaci trhu ale zjevně nedošlo. V kombinaci s pandemií koronaviru zažívají nyní producenti černého zlata nejvyšší pokles cen v historii. Cena barelu americké ropy dokonce klesla do záporných čísel, barel ropy Brent pak stojí pouhých 20 dolarů.

Řada blízkovýchodních států je přitom na vývozu ropy stále životně závislá. Výnosy z ropy dominují rozpočtům Saúdské Arábie, Kuvajtu, Iráku či Ománu, v dalších zemích Blízkého východu a severní Afriky je ropa rovněž jedním z hlavních vývozních artiklů. Státy jako Saúdská Arábie se sice snaží v posledních letech diverzifikovat svoje ekonomiky, tento proces ale probíhá příliš pomalu.

Jedním z nejpostiženějších států bude Irák. Zemi, která zažila v posledních měsících mohutné pouliční protesty kvůli neschopnosti vlády investovat do základní infrastruktury, nyní čeká další šok. Tomu se zřejmě nevyhne ani jinak úspěšný irácký Kurdistán, v němž se sice žije lépe než ve zbytku Iráku, i zde je to ale hlavně díky výnosům z ropy.

Problémy však budou mít i bohaté státy, jako je výše zmíněná Saúdská Arábie, Katar nebo Spojené arabské emiráty. Všechny tři země vydaly v posledních dnech dluhopisy v hodnotě několika miliard dolarů. Emirát Abú Dhabí si tímto způsobem půjčil sedm miliard, Saúdové také sedm a Katařané 10 miliard dolarů, informoval server Middle East Monitor.

Samostatnou kapitolou budou dopady na ekonomiku Íránu, která už před začátkem ropné války i pandemie koronaviru trpěla kvůli americkým sankcím. Nyní lze podle izraelského listu The Jerusalem Post očekávat, že bude Írán stupňovat napětí v Perském zálivu a že by k útokům na Spojené státy a jejich spojence mohl použít své nové rakety a drony.

Případné vystupňování íránsko-amerického konfliktu se může projevit i v Iráku, kde působí proíránské šíitské milice. I jejich vliv byl jedním z faktorů, který na podzim vyhnal Iráčany do ulic. Nový premiér Muhammad Taufík Aláví čelí kromě toho i tlaku ze strany sunnitských extremistů. Teroristické hnutí Islámský stát navzdory prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa v zemi stále působí a čeká na svoji druhou šanci.

Mezinárodní měnový fond už před časem snížil výhledy ekonomického růstu ve většině ropných států. U Saúdské Arábie se odhadovaný dvouprocentní růst snížil na 0,7 procenta, ekonomika Kuvajtu pak z 2,8 na 0,8 procenta. O necelá tři procenta méně, než se čekalo, by měla růst irácká ekonomika, ještě hlouběji se pak propadne ta íránská.

Pád cen ropy zasáhne podle expertů nicméně spíše lidnaté země jako Irák než pouštní monarchie typu Kataru, které se s ním lépe vyrovnají. Některé státy regionu, jako je Egypt, Libanon nebo Jordánsko, budou naopak z nízkých cen těžit. Nebudou muset dotovat ceny energií pro obyvatelstvo a zbude jim na jiné investice.

Ekonomická krize, kterou pandemie koronaviru spolu s nízkými cenami ropy vyvolá, bude podle MMF horší než ta, kterou zažil svět ve 30. letech minulého století. V blízkovýchodním regionu i severní Africe probíhá přitom už nyní řada konfliktů, v nichž si vyřizují účty regionální velmoci. Ať už jde o Libyi, Sýrii či Jemen, nedá se očekávat, že by ekonomická krize přinesla do těchto proxy válek cokoliv dobrého.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované