Dánská vědkyně: Omikron umí unikat imunitě vakcín, přesto na ně sázíme

Dánští vědci z Kodaňské univerzity, dánského statistického úřadu a sérologického institutu SSI nedávno publikovali studii o šíření omikronu ve 12 000 dánských domácnostech. Došli k závěru, že ve srovnání s deltou se omikron mezi očkovanými šíří asi 2,6 až 3,7× snáz.

Přesto je podle jedné z autorek studie Camilly Holten Møllerové nejdůležitější zbraní Dánska proti omikronu třetí dávka očkování. Ta totiž kromě toho, že chrání před těžkým průběhem, snižuje na rozdíl od dvou dávek i tempo šíření omikronu asi o 50 %. Dvě dávky podle ní (čistě v otázce šíření nákazy a nikoliv těžkosti průběhu) nehrají skoro žádnou roli.

„Mezi neočkovanými a očkovanými dvěma dávkami jsme neviděli žádný rozdíl, ani v jedné skupině tam ke snížení šíření omikronu nedošlo,“ říká vědkyně z institutu SSI v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Technická ředitelka SSI Tyra Grove Krauseová po vydání vaší studie řekla, že omikron sice dokáže zatížit zdravotnický systém, ale zároveň to může být věc, „která nás dostane z pandemie“. Co si o tomto výroku myslíte nyní, poté, co od něj uběhly necelé dva týdny?

Myslím si, že tento výrok se váže k vlně omikronu, u které předpokládáme, že se hodně lidí nakazí, což zvýší úroveň imunity v populaci. Vidíme signály z Jihoafrické republiky a nyní i dalších evropských zemí, že riziko hospitalizace je u omikronu nižší, což znamená, že tuto úroveň imunity můžeme získat i bez té vysoké ceny v podobě velkého množství lidí v nemocnicích. A to je samozřejmě dobrá zpráva. Všichni chceme, aby mělo co nejvíc lidí lepší imunitu.

Zároveň ale zůstáváme znepokojení tím, že s vrcholem počtu nákaz může ještě přijít i nový vrchol v počtu hospitalizovaných. Takže jde teď o to, zda tento vrchol nebude příliš vysoký a budeme muset proti tomu zasáhnout a počty snížit. Posléze ale může být opravdu velmi dobré mít vyšší úroveň imunity v populaci.

Věříte, že už je Dánsko za vrcholem omikronové vlny?

Momentálně pozorujeme tendenci rovnováhy. Nedochází k poklesu, ale zároveň ani k nárůstu. Je to trochu nejisté. Hned po Vánocích jsme totiž udělali nějaké změny v testování, třeba v testování školáků, kteří se mají nově testovat doma, takže to mohlo mít nějaký vliv. Zároveň ale vidíme, že stagnující jsou i počty lidí v nemocnicích, takže tam určitě také nedochází k nárůstu. Původně jsme předpovídali, že vrchol přijde na konci ledna, ale předpovídání samozřejmě nemusí být vždy přesné. Nyní si držíme palce, že vrchol se blíží.

Jak se Dánsko s omikronem zatím vypořádávalo? Jak známo, proočkovanost je tam dlouhodobě vysoká, třetí dávku už dostala asi půlka populace, ale co ostatní opatření?

Hlavní byla vakcinace, zejména zrychlení podávání posilovacích dávek. Myslím, že se nám to povedlo především u starších lidí a ohrožených skupin. To je naše hlavní obrana proti omikronu.

Zadruhé jsme potřebovali zploštit křivku nakažených. Před Vánoci se kvůli tomu zavedla nějaká opatření. Šlo o roušky ve veřejných prostorách, co nejvíc práce z domova, zavření kulturních zařízení a omezení nočního života. Nyní už se na politické úrovni hovoří o uvolnění, zejména v oblasti kultury, tedy divadla, kina a tak dále.

Epidemická rada to doporučila otevřít, takže se to pravděpodobně stane. Noční život ale nejspíš zůstane omezen. Ve školách se také má nově testovat dvakrát týdně s tím, že si každý může vybrat test tam, nebo doma.

Proč vidíme ve světě tak odlišný vývoj omikronové vlny? Například v Británii to skutečně začíná vypadat, že vlna možná bude víceméně bezbolestná v kontextu počtu úmrtí a přísnosti opatření, zatímco v USA jsou nyní hospitalizace na rekordní úrovni a čeká se, zda se to projeví i do počtu úmrtí. Dá se říct, že to je důsledek především rozdílné úrovně proočkovanosti?

Porovnávat jednotlivé země je velmi obtížené, obzvlášť pokud jde o velké země, jakými jsou Spojené království nebo Spojené státy. Roli hraje více faktorů. Kromě proočkovanosti je to i úroveň promořenosti z předešlých vln. Například v JAR jsme mohli vidět, že tento mix očkování s imunitou po infekci hrál roli.

Z našeho dánského pohledu ale můžeme říct, že u nás se imunita získávala primárně očkováním a počty infikovaných lidí u nás nikdy nebyly příliš vysoké, čili naše imunita se opírá primárně o vakcíny. A to je i důvod, proč je naší hlavní ochranou proti omikronu posilovací dávka. To je jediná věc, která nám může pomoct. Porovnávat takto země mezi sebou je, myslím, ale velmi těžké.

Dá se říct, že jestli by teď měli být někde hodně opatrní, je to v zemích s nízkou proočkovaností třetí dávkou?

Tím si nejsem jistá. Týká se to i toho, co jsme zjistili v naší studii přenosu omikronu v dánských domácnostech, který jsme srovnali s deltou. Přišli jsme na to, že omikron není nutně inherentně infekčnější než delta, ale je to především varianta, která umí obcházet imunitu. To znamená, že v zemích, které nejsou až tak proočkované, se nemusí ani stát, že omikron tak výrazně v tempu šíření předčí deltu, protože prostě nebude mít takovou výhodu. O výhodách omikronu při šíření mezi neočkovanými toho zatím moc nevíme (*pozn. red: omikron se sice podle závěrů studie šířil mezi neočkovanými rychleji než delta, ale rozdíl podle Møllerové nebyl statisticky významný).

Vakcinace dvěma dávkami tedy už de facto chrání v uvozovkách jen před těžkým průběhem a ne před nákazou, lidé očkovaní třetí dávkou ale podle vaší studie omikron i míně šíří. O kolik přesně?

Očkovaní posilovací dávkou podle naší studie šíří omikron o téměř 50 % méně než lidé se dvěma dávkami a neočkovaní. V porovnání s deltou je to samozřejmě menší efekt, ale pořád si myslím, že je to velké snížení.

Mezi neočkovanými a očkovanými dvěma dávkami jsme ale neviděli žádný rozdíl, ani v jedné skupině tam ke snížení šíření omikronu nedošlo. Myslím si, že to bylo tím, že účastníci studie dostali druhou dávku před víc jak čtyřmi měsíci. Ukázala se tady vyprchávající imunita.

Naše studie dává dvě hlavní ponaučení. První je to, že omikron především lépe obchází imunitu získanou vakcinací, a kromě toho v porovnání s deltou ani nemusí být o tolik nakažlivější. Druhý důležitý závěr je ten, že šíření lze zpomalit o téměř 50 % třetí dávkou. Tato ochrana časem pravděpodobně také vyprchá, ale je to efektivní opatření v momentě, kdy máte vysoký vrchol vlny omikronu.

Co říkáte na různící se odhady, o kolik má omikron mírnější průběh? Máte i nějaké vlastní?

Pracujeme na tom, ale na výsledky je ještě příliš brzy. Jsou tu nějaké odhady, které přichází z Anglie, Skotska nebo Kanady, a my je samozřejmě velmi pečlivě sledujeme. Všechno ukazuje na to, že riziko hospitalizace je u omikronu nižší, což je v souladu i s tím, co my předběžně odhadujeme z vývoje u nás. Zatím se na základě zahraničních analýz přikláníme k tomu, že riziko hospitalizace je u omikronu asi o polovinu nižší, než bylo u delty.

Přibývá i náznaků, že mezi hospitalizovanými s omikronem je ještě k tomu méně těžkých případů, než jich bývalo u předešlých variant. Pokud by se tedy jako ukazatel tzv. mírnosti nebral počet hospitalizovaných, ale mrtvých, omikron by z porovnání s deltou mohl vyjít co do vážnosti průběhu jako ještě slabší. Dává to podle vás smysl?

Myslím si, že tady záleží jen na tom, jakou otázku si položíte. Buď se ptáte na to, jak nemoc zatíží váš zdravotní systém, anebo jak je nemoc závažná. A to jsou dvě oddělené otázky.

V kontextu veřejného zdraví budete chtít vědět, jak velký bude tlak na nemocnice a kolik tam bude pacientů, protože to souvisí i s tím, že se možná budou muset rušit a odkládat operace a tak dále.

Pokud chcete vědět, jak je nemoc nebezpečná pro jedince, můžete se na to koukat podle toho, jaké je riziko, že skončí na jednotce intenzivní péče, nebo že umře. To je také jedna z cest, jak se dívat na věc. Myslím si, že oba dva způsoby jsou srovnatelně důležité.