Hlavní obsah

Kdo bude smět s covidem do práce? Seznam profesí se rozšiřuje

Foto: Profimedia.cz

Jednou ze zvažovaných profesí pro pracovní karanténu jsou i popeláři.

Reklama

10. 1. 16:00
aktualizováno • 10. 1. 16:15

Česko se připravuje na kritickou situaci a rekordní množství karantén. Politici musí rozhodnout, které profese budou moci do práce i s pozitivním testem.

Článek

Vláda ve středu rozhodne o tom, které profese budou moci chodit do práce i přes pozitivní test na covid. Seznam povolání ještě není hotový, v pondělí ho projednal Ústřední krizový štáb. Zástupci klíčových odvětví už se ale na novinku pomalu chystají.

Předpokládá se, že se pracovní karanténa bude týkat zdravotníků, policistů nebo hasičů. Další seznam dodali Ústřednímu krizovému štábu hejtmani. Seznam Zprávy ho získaly, obsahuje přes dvě desítky různých oborů.

V seznamu jsou krom jiných třeba pracovníci vodního hospodářství, sociální péče, veřejné dopravy, ale třeba i pohřebních služeb, odvozu odpadů či profese zajišťující komunikační a informační systémy.

Jakmile je pedagog pozitivně testován, logicky je míra rizikovosti šíření infekce natolik veliká, že takový člověk nepůjde do třídy.
Vít Rakušan, ministr vnitra, o opatření ve školství

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dnes po jednání krizového štábu řekl, že „dostal úkol vytipovat oblasti kritické infrastruktury a oblasti nezbytných dodávek. Namátkou: zdravotnictví, zdravotnické služby, doprava, energetika, vodní hospodářství, ale třeba i pohřebnictví a podobně, služby, které zajišťují základní chod státu.“

Popsal, jak má vypadat pracovní karanténa. „Pracovní karanténa je to, že zaměstnanec přijde do práce, dopoledne se otestuje antigenním testem, ten vyjde pozitivně, člověk je bez symptomů, cítí se subjektivně dobře, nevypadá nemocně, tak v tu chvíli u specifických profesí bude mít zaměstnavatel právo říci, že toho člověka potřebuje na pracovišti. Ale musí zajistit podmínky, které budou odpovídat tomu, že ten člověk je potenciálně rizikový – tedy práce s respirátorem, žádné trávení času ve společných prostorách, stravovacích zařízeních. Prostě jen cesta domů – práce a opačně,“ řekl Rakušan.

Pracovní karanténa se podle něj určitě nebude týkat školství. „To znamená, že jakmile je pedagog pozitivně testován, logicky je míra rizikovosti šíření infekce natolik veliká, že takový člověk nepůjde do třídy,“ uvedl ministr vnitra. „Takových profesí, kde se lidé setkávají s lidmi ve výkonu práce, bude více a více. Během zítřka bude připraven právní rámec opatření.“

Rakušan se zmínil také o tom, jak do hry zasahuje očkování. „Možná jsem nezmínil situaci, která až tak optimistická není. Ale máme zprávy, a ty jsou od Ministerstva zdravotnictví z dnešního ústředního štábu, že se bohužel ukazuje, že u neočkovaných omikron způsobuje plicní nouzi, a to je už doloženo na případech nemocných, kde bylo sekvenováno. Pro neočkované i tato mutace může být výrazně, ale výrazně riziková,“ upozornil.

Předseda Sdružení technických služeb Bohumil Rataj vítá, že i jejich pracovníci jsou ve zvažovaných profesích. „Je to krok správným směrem, abychom nedopadli jako v Itálii, kde odpad nemá kdo svážet,“ uvedl Rataj, který je zároveň ředitelem technických služeb v Benešově.

Podle něj je technicky proveditelné, aby nakažení zaměstnanci nenakazili své zdravé kolegy. „Je to určité možné, aby byli odděleni od ostatních,“ tvrdí Rataj.

Nechte rozhodnout podniky

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj řekl, že by vláda měla jít spíš směrem obecné definice než vyjmenováváním profesí. „Jinak se dostaneme do situace, že zůstanou nepodojené tři krávy v Horní Dolní,“ napsal Seznam Zprávám.

Podobně to vidí i Tomáš Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. „Pracovníky, pro které by pracovní karanténa měla platit, jsme rozdělili do tří klíčových oborů – pracovníci kritické infrastruktury, pracovníci jejich dodavatelů a pracovníci klíčové infrastruktury jednotlivých podniků. Tak, aby si podniky samy rozhodly, kdo je pro ně klíčový,“ vysvětlil.

Zaměstnavatelé podle něj potřebují od státu vodítko či algoritmus, o co se opřít, když potřebují definovat klíčový provoz a v případě nutnosti jej pokrýt i pracovníky, kteří jsou testováni jako pozitivní, avšak bez příznaků.

Mělo by jít třeba o provoz hutí, vysokých pecí nebo lidi, kteří se starají o zvířata. „Kráva nepočká s krmením týden, než se vrátíte z karantény,“ zdůvodňuje.

Seznam hejtmany navrhovaných oborů pro pracovní karanténu

Zdravotnické služby

– lůžková zařízení, záchranná služba, lékárny

Sociální péče

– pobytové a terénní služby

Doprava

– regionální autobusová a železniční doprava

– MHD

– správa a údržba silnic

– zásobování a prodej pohonných hmot

Energetika

– zásobování plynem, elektrickou energií a teplem

Vodní hospodářství

– zásobování pitnou vodou

– odvádění a čištění odpadních vod

Odpadové hospodářství

– svoz infekčního a komunálního odpadu, svoz kadáverů

Obchod

– zásobování potravinami a zbožím základní potřeby

– prodej potravin a zboží základní potřeby

Pohřebnictví

– pohřební služby a krematoria

Veřejná správa

– řízení kraje a obcí

– veterinární správa, hygienická služba

– správa sociálního zabezpečení

– úřady práce a finanční správa

Komunikace a informační systémy

– technologické prvky pevné a mobilní sítě, pro rozhlasové a televizní vysílání, pro poštovní služby, technologické prvky informačních systémů

Zemědělská výroba

– velkochovy prasat, skotu a drůbeže

– rostlinná výroba

Ostatní

– bankovní a finanční služby, poštovní služby

IZS a bezpečnost

– jednotky požární ochrany obcí a podniků II, III, IV

– městská a obecní policie

– operační střediska základních složek IZS

– předpovědní, varovní a hlásná služba

Mezi profesemi, které navrhují hejtmani, jsou pracovníci hromadné dopravy – ať autobusové, tak vlakové. Týká se i městské hromadné dopravy.

Předseda Sdružení dopravních podniků ČR a šéf dopravního podniku v Pardubicích Tomáš Pelikán si ale neumí představit, jak by nakažení řidiči pracovali. Zároveň se obává, aby takové nařízení ještě víc neodradilo cestující, kterých od začátku pandemie dopravním podnikům výrazně ubylo i z důvodu, že se lidé v MHD bojí jezdit.

„Někde je řidič od cestujících oddělen stoprocentně, jinde ale jen plexisklem, nad kterým je mezera, a někde vůbec. A situací, kdy musí opustit kabinu, je mnoho. Neumím vyhodnotit bezpečnost nebo nebezpečnost,“ vysvětluje Pelikán.

Dopravní podniky by podle něj měly problém oddělit pozitivní šoféry od negativních i v zázemí na centrále nebo třeba na konečných. V mnoha městech mají řidiči na konečné k dispozici jen jednu toaletu nebo společnou místnost na krátký odpočinek.

„Čekáme na rozhodnutí vlády a podle něj se budeme řídit. Ale máme krizový plán, při němž jsme schopni poslat za volant zaměstnance třeba z kanceláří, kteří ale mají oprávnění na řízení autobusu nebo trolejbusu. Případně mohou vypomoct i brigádníci,“ říká Pelikán.

Mezi vybranými profesemi by mohli být i pracovníci bankovních služeb. Podle Miroslava Zámečníka z České bankovní asociace však tuzemské banky přešly na určité krizové řízení, kdy se drtivá většina služeb, které klienti potřebují vyřídit, přesunula do on-line prostředí.

Aktualizovali jsme o stanoviska ministra vnitra Víta Rakušana po jednání krizového štábu.

Opravili jsme chybu v názvu Sdružení dopravních podniků ČR.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované