Článek
To, že koronavirus mutuje, je přirozené. Děje se to u všech virů. Otázkou ale je, jaký to má vliv na závažnost a infekčnost nemoci. Předběžný výzkum z USA naznačil, že jedna konkrétní mutace - D614G - je u koronaviru dominantní. Způsobuje také riziko, že nemoc bude nakažlivější a možná i závažnější. Ostatní vědci to však dosud nepotvrdili, píše BBC.
Odborníci z národní laboratoře Los Alamos v Novém Mexiku sledovali změny ve „špičce“ viru (která mu dává jeho charakteristický tvar) pomocí databáze s názvem Globální iniciativa pro sdílení údajů o chřipce (GISAID). Podle zjištění mutace obsahuje „určité charakteristiky“, které způsobují její extrémně rychlý růst. Otázka důsledku tohoto procesu ale dosud zůstává otevřená.
Mutace je přirozená
Další studie z veřejné výzkumné univerzity v Londýně, University College London (UCL), identifikovala 198 opakujících se mutací viru. „Všechny viry přirozeně mutují. Mutace samy o sobě nejsou špatné a neexistují důkazy pro tvrzení, že SARS-CoV-2 mutuje rychleji nebo pomaleji, než bychom očekávali. Zatím nemůžeme říci, zda se SARS-CoV-2 mění ve více či v méně smrtelný a nakažlivý virus,“ uvádí profesor Francois Balloux.
Our paper on the emergence of genomic diversity and recurrent mutations in #SARSCoV2 is now out in #IGE https://t.co/gr4juEi0aH As with many others, we’ve been working hard tracing the evolution of #SARSCoV2 using thousands of genomes 🧬shared on @GISAID. Here's what we found👇/1 pic.twitter.com/DCUwrkRXhf
— Lucy van Dorp (@LucyvanDorp) May 5, 2020
Sledování malých změn ve struktuře viru je důležité především pro vývoj vakcíny proti koronaviru. Lucy van Dorpová, členka týmu pracujícím na studii, uvedla, že analýza velkého množství virových genomů by mohla být „neocenitelná pro snahy o vývoj vakcín“.
I když se podíváme na virus chřipky, tak ten mutuje tak rychle, že se vakcína musí každý rok upravovat, uvádí BBC. Jisté je zatím jen jedno: vědci nemají dostatek informací, aby mohli říci, co změny v genomu viru znamenají a jaký to bude mít dopad na pandemii.
