Hlavní obsah

Mylná nulová tolerance uvrhla Čínu do lockdownů. Zaplatí za ně celý svět

Foto: Profimedia.cz

Uzávěra v Šanghaji v květnu 2022. Ve 25milionovém městě se neprodalo údajně ani jediné nové auto.

Reklama

25. 5. 9:50

ANALÝZA. Čínská „bezcovidová“ strategie je škodlivá nejen pro Čínu, ale i pro velkou část zbytku světa. Ovšem země nemůže tuto strategii jen tak opustit, dokud nenapraví velkou chybu své očkovací kampaně.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se v analýze dočtete

  • Čína svůj – ve skutečnosti škodlivý – přístup ke covidu prezentuje jako světově unikátní, ilustruje jím svou domnělou nadřazenost nad demokratičtějšími zeměmi.
  • Přístup „zero covid“, který mimo jiné komplikoval očkování seniorů, ovšem zahnal zemi do kouta a působí masivní globální ekonomické škody.
  • Konec čínských lockdownů přijde až tehdy, kdy se podaří naočkovat staré lidi. A to může kvůli odporu vůči vakcínám trvat hodně dlouho.

Čínskou – a zprostředkovaně i světovou a českou – ekonomiku během letošního jara svíraly covidové uzávěry v nejlidnatějších částech země. Ulice Šanghaje se na celé týdny prakticky úplně vyprázdnily a třeba v dubnu se v tomto zhruba 25milionovém městě neprodalo údajně ani jedno jediné nové auto.

Nejlidnatější zemi světa tento přístup vyjde draho, analytici již teď předpovídají, že z odhadovaného růstu HDP uřízne kolem procenta.

Covid-19 se v Číně stal vysoce zpolitizovanou nemocí a každý hlas, který bude obhajovat odklon od současného přístupu ‚nulové tolerance‘, bude potrestán. Nikdo z nejvyšších míst už opravdu neposlouchá názory odborníků a pro nás, lékařské experty, je to upřímně řečeno ponižující.
člen zdravotnické komise, který hovořil pod podmínkou anonymity s odborným časopisem The Lancet

Přestože odborníci na veřejné zdraví v zemi už během minulého roku víceméně v tichosti pracovali na přípravě koexistence s virem SARS-CoV-2 (viz například zpravodajství časopisu Science), jako to začala dělat většina světa, pekingské vedení to vidí jinak. Prezident Si Ťin-pching během jara několikrát zopakoval, že země musí vytrvat v tom, co se nyní nazývá „dynamické potírání“ šíření viru. Proč?

Politika a covidové cunami

Jeden důvod je nepochybně politický. Čína svůj přístupu ke covidu prezentuje jako světově unikátní a jako ilustraci své nadřazenosti nad demokratičtějšími zeměmi. Dobře to vyjádřili dva členové čínských provinčních zdravotnických komisí, kteří hovořili pod podmínkou anonymity s odborným časopisem The Lancet.

„Covid-19 se v Číně stal vysoce zpolitizovanou nemocí a každý hlas, který bude obhajovat odklon od současného přístupu ‚nulové tolerance‘, bude potrestán,“ uvedl jeden: „Nikdo z nejvyšších míst už opravdu neposlouchá názory odborníků a pro nás, lékařské experty, je to upřímně řečeno ponižující.“ Další zdravotnický odborník pak anonymně dodal: „Není to nákladově efektivní a všichni to víme.“

Čínské vedení se ovšem evidentně bojí toho, co by se stalo, kdyby v současné situaci omezení uvolnilo a nemoc se začala šířit. Varianta omikron a její různé subvarianty (dominantní by byla zřejmě BA.2) se šíří tak dobře a účinně, že zastavit je s pomocí mírných opatření není možné, uvolnění by tedy nevyhnutelně vedlo k postupnému rozšíření po celé Číně.

Foto: Shuji Kajiyama, ČTK

Prezident Si Ťin-pching během jara několikrát zopakoval, že země musí vytrvat v tom, co se nyní nazývá „dynamické potírání“ šíření viru.

Země přitom není na „život s covidem“ zdaleka připravena. Čínské vedení promarnilo čas, který získalo díky strategii „zero covid“, řekl pro časopis Science nedávno americký odborník na veřejné zdraví Jen-Čung Chuang. „Až do listopadu loňského roku neexistovala žádná seriózní snaha upřednostnit očkování starších osob,“ uvedl. Země nevyužila čas ani ke zlepšení zdravotnické infrastruktury ve venkovských oblastech.

Debatu o tom, zda prvně naočkovat nejzranitelnější (hlavně tedy seniory), nebo ty, kteří se mohou s nemocí nejspíše setkat (tedy ekonomicky aktivní), si možná pamatujete i u nás. V Česku i jinde v Evropě nakonec zvítězil z hlediska počtu zachráněných životů efektivnější přístup prioritního očkování těch nejstarších (důvody pro něj vysvětlila tehdy skupina nezávislých odborníků BISOP a český stát tento přístup přijal).

V Číně je situace jiná. Peking nezveřejňuje pravidelně počty očkovaných v jednotlivých věkových skupinách. Poprvé to udělal na začátku března letošního roku a nebyla to příliš příznivá čísla. Podle prezentovaných údajů se zhruba 51 % osob starších 80 let nechalo očkovat dvakrát a 20 % si nechalo aplikovat i posilovací dávku.

Očkováno dvěma dávkami vakcíny bylo 87,9 % z 1,4 miliardy obyvatel Číny, což je v celosvětovém měřítku vysoký podíl. Ovšem ve starších věkových skupinách podíl klesá. Například ve věkové skupině 70 až 79 let klesl podíl lidí očkovaných dvěma dávkami na 82 %. Z 264 milionů Číňanů starších 60 let jich 52 milionů ještě není plně očkováno, uvedli v březnu čínští představitelé.

Proočkovanost seniorů se od té doby zlepšuje, ale pouze postupně. K 5. květnu zůstalo neočkováno přibližně 48 milionů lidí starších 60 let, což představuje téměř 14 procent této věkové skupiny – včetně téměř poloviny lidí starších 80 let.

Čína ani Hongkong neplánovaly „život s covidem“

Co se stane, když současné varianty viru SARS-CoV-2 proniknou do takové populace, viděli čínští politici velmi zblízka v průběhu letošního roku v Hongkongu. Město s téměř 7,5 milionu obyvatel také postupovalo strategií naprostého potlačení šíření viru. Do prosince 2021 to fungovalo dobře, ovšem s příchodem varianty omikron počet případů prudce vzrostl a v průběhu dalších týdnů se situace rychle zhoršovala.

Přitom ty nejzranitelnější nebyli chráněni. Ačkoli celková proočkovanost byla na sklonku minulého roku zhruba kolem 75 procent, senioři se stejně jako v pevninské Číně očkování do značné míry vyhýbali. Plně očkováno bylo pouze 46 % lidí ve věku nad 70 let a 29 % lidí ve věku 80+.

Před letošní omikronovou vlnou Hongkong zaznamenal pouze 212 úmrtí způsobených novým koronavirem. Během letošního roku zemřelo na covid ve městě přibližně 9 tisíc lidí.

Podle údajů ke konci dubna bylo více než 70 % úmrtí u pacientů ve věku 80 let a starších, z nichž 73 % nebylo očkováno. Nemocniční systém byl zahlcen, pacienti zabírali nemocniční lůžka na parkovištích, těla byla uchovávána na nemocničních chodbách a v pokojích pro pacienty a márnice byly přeplněné.

Foto: Liau Chung-ren, ČTK

Politika nulové tolerance znamenala v Hongkongu používání respirátorů i při sportu.

To všechno přesto, že vakcíny jsou ve městě od února 2021 snadno dostupné. Hongkong si pořídil dostatek dávek vakcín Pfizer a Sinovac pro sedm milionů obyvatel a obě vakcíny byly během několika týdnů po zavedení k dispozici v komunitních očkovacích centrech a soukromých klinikách po celém městě. K očkování vybízely úřady i firmy. Na rozdíl od pevninské Číny (o tom podrobnosti dále) měli senioři k očkování přednostní přístup.

Ale hongkongské – a snad v ještě míře čínské – politické vedení se samo zahnalo do kouta tím, že se ohánělo úspěchem strategie „zero covid“ a nepřipravilo veřejnost na přechod k životu s virem.

Váhavost seniorů je v takových podmínkách vlastně racionální. Vakcína není bez rizika. Rizika covidu jsou větší, ale pokud vás vedení země přesvědčuje, že covid dokáže potlačit, proč riziko spojené s očkováním podstupovat?

V Hongkongu se tak nejen v médiích, ale i mezi odborníky proto hodně hovořilo o nežádoucích účincích vakcín. Zdravotníci na soukromých klinikách s oblibou poskytovali – placenou – „zdravotní prohlídku před očkováním“, řekla pro časopis BMJ Karen Grepinová, docentka na Fakultě veřejného zdraví Hongkongské univerzity, a doporučovali očkování pouze opravdu zdravým lidem. Zjevně nejen oni nemysleli na to, co se stane, až do města omikron dorazí.

Příklad z jihu

Příchod omikronu se mohl obejít bez tak velikých ztrát na životech, pokud by se úřady na něj dokázaly dobře připravit. Příkladem přímo extrémní připravenosti může být Nový Zéland, který také až v donedávna vyznával strategii „nulového covidu“.

Času ovšem využila ostrovní země k tomu, aby dokonale naočkovala především právě ty nejzranitelnější. Když pak omikronová vlna do země přišla, nakažených bylo také dost, mrtvých ovšem v porovnání s Hongkongem mnohonásobně méně.

Hongkong si samozřejmě svou chybu uvědomil a od nástupu omikronové vlny se počet naočkovaných seniorů poměrně výrazně zvýšil. Ale proočkování dlouho nedůvěřivé populace není nic jednoduchého a odstup třeba od Nového Zélandu je stále veliký.

Jeden a půl milionu mrtvých neočkovaných

Kdyby se omikron mohl volně rozběhnout po celé Číně s vysokým podílem neočkovaných seniorů, mrtví by se nepočítali v řádu tisíců, ale zřejmě nízkých milionů.

Podle v květnu časopisem Nature Medicine vydané recenzované modelové studie by mohlo do šesti měsíců zemřít na covid přibližně 1,55 milionu lidí. Podle předpovědi by covidová vlna mezi květnem a červencem mohla vést zhruba k pěti milionům hospitalizací. Do září by se mohlo dostat na „JIPky“ až 2,7 milionu lidí. Ve špičce by na jedno lůžko intenzivní péče bylo zhruba 16 potřebných pacientů s covidem. Převážná většina úmrtí, téměř tři čtvrtiny, by přitom připadala na neočkované osoby starší 60 let.

Taková představa musí být pro čínské vedení opravdu těžko stravitelná. Rozdíl v úmrtnosti mezi západními státy a Čínou by se z velké míry smazal. Nemluvě o tom, že takto traumatická událost by se nepochybně velmi silně zapsala do kolektivní paměti Číňanů a mohla by připravit pekingské vedení o velkou část jejich vnitropolitického státnického kreditu.

Snadné řešení však není. Stejně jako v Hongkongu, i ve zbytku Číny dnes starší lidé necítí příliš velkou potřebu se očkovat, ba mají z očkování obavy. Peking původně upřednostňoval při očkování především mladší ročníky, a to kvůli nedostatku klinických dat o účinnosti a bezpečnosti vakcín u seniorů. V Číně se používají výhradně domácí vakcíny, takže výsledky z USA či Evropy tedy nejsou přenosné.

Očkovat se pro čínské seniory nebylo úplně jednoduché. Čínská Národní zdravotní komise sice od 1. dubna 2021 zařadila mezi ty, kdo se mohou očkovat, všechny osoby ve věku nad 60 let, v praxi však starší lidé museli před očkováním projít všeobecnou zdravotní prohlídkou.

Foto: Chen Zhonghao, ČTK

Čínské seniory od očkování odrazovaly i placené zdravotní prohlídky, jimiž před vakcinací museli projít.

V provincii S'-čchuan například podle zveřejněné dokumentace bylo doporučeno očkování pouze lidem s krevním tlakem nižším než 160/100 a hladinou krevního cukru nižší než 250. To vylučuje velkou část starší populace. Vysoký krevní tlak má 67 % Číňanů starších 60 let a téměř 20 % má cukrovku.

Koupím neočkovaného seniora

K tomu musíme přičíst již zmíněnou nedůvěru k vakcínám. Ostatně Čína má nepěknou historii skandálů s vakcínami, především s dodržováním kvality ve výrobě, a tak se není příliš co divit (shrnutí anglicky třeba v časopise Lancet).

Místní vláda sáhla k v Číně oblíbenému řešení – povinným kvótám. Přiložit ruku k dílu musel mnohý státní zaměstnanec: podle časopisu Foreing Policy se na čínských sociálních sítích – například na přelomu března a dubna na síti Weibo – objevilo několik příspěvků, které popisovaly, jak úřady ve městě Čan-ťiang v provincii Guangdong nutily učitele základních, středních a mateřských škol, aby pomáhali v očkovací kampani pro seniory. Každý učitel musel předložit důkaz, že nechal očkovat alespoň jednu osobu starší 80 let. Nedodržení tohoto počtu vedlo ke snížení prémií nebo ztrátě nároku na povýšení do vedoucích funkcí po dobu šesti měsíců.

Tuto informaci reportérce zmíněného časopisu potvrdila učitelka, která si přála být identifikována pouze jako paní F. Podle ní šlo o úkol pro učitele velmi obtížný, často nemožný, protože většina neočkovaných seniorů žije v odlehlých oblastech. A když se je podařilo najít, jejich nedůvěra byla pevně zakořeněná: „Byli opravdu tvrdohlaví a nevěřili v účinnost vakcíny. Vládní úředníci se je již velmi snažili přesvědčit, aby se nechali očkovat, a nepodařilo se. Bývá jim osmdesát nebo devadesát let, nebo mají velmi vážné základní onemocnění,“ řekla paní F.

Požadavky na učitele vytvořily „trh se seniory“. Podle paní F učitelé zpočátku poskytovali neočkovaným starším lidem dopravu a potraviny zdarma, jako je olej na vaření a rýže, aby je přesvědčili, aby se nechali očkovat. Později však starší lidé začali kvůli obrovské poptávce požadovat peněžní kompenzaci a cena se rapidně zvýšila z několika set jüanů na několik tisíc jüanů.

Foto: Yang Youzong, ČTK

Úřady ve městě Čan-ťiang v provincii Guangdong nutily učitele základních, středních a mateřských škol, aby pomáhali v očkovací kampani pro seniory. Každý učitel musel předložit důkaz, že nechal očkovat alespoň jednu osobu starší 80 let.

To bylo pro učitele, jejichž platy se pohybovaly v průměru mezi 6 a 8 tisíci jüanů měsíčně (zhruba 20 až 28 tisíc korun), hodně peněz. Paní F uvedla, že se snažila požádat rodinu a přátele, aby jí pomohli najít „vhodného seniora“, ale neměla štěstí. Nakonec musela zaplatit jednomu vesničanovi 3 tisíce jüanů za očkování, přičemž podíl z této částky si vzal i místní úředník. Podle některých příspěvků na Weibo – z nichž mnohé cenzoři již odstranili – někteří učitelé zaplatili až 8 tisíc jüanů.

Jde zřejmě o extrémní případ, který je důsledkem činorodosti místních úřadů. Čínský stát ovšem nemá ze současného dilematu jednoduchou cestu ven. Konec čínských lockdownů a škod, které způsobují, přijde nejspíše teprve, až se čínským úřadům podaří napravit zanedbané měsíce očkovací kampaně mezi seniory. Na to učitelské úspory nemusí stačit.

Navíc ekonomicky trpět bude prakticky celý svět, který je na Číně hospodářsky masivně ekonomicky závislý.

Analýzy Seznam Zpráv:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované