Hlavní obsah

Co víme o nové variantě covidu, která byla potvrzena v Česku

Foto: Profimedia.cz

Podle expertů jsou aktuální vakcíny stále dostatečně účinné i proti omikronu. A to i díky způsobu, jakým virus mutuje.

Reklama

13. 4. 6:15

Nakažlivější, ale nikoliv riskantnější. Podle molekulárního genetika Jana Pačese se nová varianta covidu zatím nejeví nebezpečně. Očkování by si nadále mělo držet účinnost, doposud to dokládají i data zdravotnických statistiků.

Článek

Nová varianta koronaviru označovaná jako XE se v Česku potvrdila minulý týden. Jde o takzvaného rekombinanta – ten vzniká, když se jeden člověk nakazí vícero variantami viru současně. V jeho těle se poté genetické informace promíchají.

Podle Jana Pačese, molekulárního genetika Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, s sebou rekombinanty z hlediska epidemiologie nesou větší nebezpečí, protože znamenají „větší skok“: nejde o změnu viru postupným řetězením mutací, ale o kombinování dvou pro virus výhodných vlastností. Přesto ale podle něj nyní není důvod k obavám.

„Koronaviry jsou podobně jako chřipka známé tím, že hodně rekombinují. Je to jejich dlouhodobá strategie. Rekombinant je tedy celá řada, důležité ale je, z čeho vznikají. XE není tak epidemiologicky nebezpečná – vznikla kombinací dvou již známých variant omikronu BA.1 a BA.2,“ popsal pro Seznam Zprávy.

Podle Světové zdravotnické organizace je varianta XE zhruba o 10 procent nakažlivější než dosud známé varianty omikronu. Státní zdravotní ústav se ale zatím pro nedostatek informací odmítl vyjádřit, zda XE začne dominovat. Podle Jana Pačese je to však pravděpodobný scénář. „Zdá se, že by opravdu mohla postupně začít dominovat. Těch 10 procent je dost na to, aby časem přerostla. Nebude to ale záležitost týdnů, spíše měsíců,“ dodává.

Další palčivou otázkou zůstává, zda a jak moc může nová podoba viru unikat imunitě po očkování. Podle molekulárního genetika se ale nečeká, že by XE účinnost vakcín výrazně ohrozila.

„Zatím se to nedá s určitostí říci, ale ten předpoklad není. Stále jde o omikron – i když je pravda, že BA.2 uniká trochu více než BA.1. Dosud však u všech variant vakcíny dobře fungují proti těžkým průběhům a úmrtí. Je vidět, že v tomto ohledu je situace pod kontrolou na všech místech světa, kde očkování ve velkém proběhlo,“ domnívá se odborník.

Nové vakcíny? Teď netřeba

Výrobci vakcín v minulých měsících informovali o tom, že spustili vývoj nových vakcín, které by měly reagovat právě na nově vznikající varianty viru. Do pokročilých fází a k praktickému nasazení v populaci se ale doposud žádná nedostala.

Podle Pačese jsou nicméně aktuální vakcíny stále dostatečně účinné i proti omikronu. A to i díky způsobu, jakým virus mutuje.

„Každá varianta – alfa, beta, gama, delta i omikron – vznikla z původní a šla opačným směrem než ostatní. Nevznikaly postupně za sebou jako vláček, ale obrazně řečeno spíše jako hvězdice. Například vzdálenost mezi alfou a omikronem je větší než vzdálenost od původní varianty k omikronu. Kdybychom tedy měli vakcínu proti alfě, bude nám proti omikronu méně platná – k čemu by nám navíc byla, když už tady alfa není. Stávající vakcíny jsou tedy zatím nejvíce univerzální,“ dodává.

O tom, že si v klíčových parametrech vakcíny účinnost drží, informuje i Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Ochranný efekt proti hospitalizaci byl u populace nad 65 let i po převládnutí omikronu kalkulován na 78,4 procenta, proti těžkému průběhu a léčbě na jednotce intenzivní péče dosahoval 84,8 procenta a proti připojení na ECMO (mimotělní podporu, pozn. red.) na 82,5 procenta.

„Ochranný efekt vakcinace je stále zásadní a vysoký,“ upozornili statistici.

Podle Libora Grubhoffera, ředitele Biologického centra AV ČR by lidé i nadále měli vyhledávat také posilující dávku očkování. „Lidé, kteří spadají do nějaké zdravotní nebo věkové rizikového skupiny, tam je to bez diskuze, je třeba dojít pro třetí dávku. Ale platí to i pro nedoočkované jedince z  mladších generací,“ řekl Seznam Zprávám.

Pokud jde o dlouhodobý výhled vývoje okolo koronaviru, očekávají odborníci, že se přes léto situace zklidní a opět se zdramatizuje na podzim.

„Virus se vždy choval sezónně. Teď si pravděpodobně přes léto odpočineme, ale je třeba na podzim počítat s tím, že vše není ještě ve stabilním stavu jako chřipka. Počty úmrtí jsou příliš velké na to, abychom nad tím mohli mávnout rukou a říct, že už si toho nebudeme všímat. Věta ‚žít s covidem‘ neznamená dělat, že covid není. Žít s covidem znamená mít taková opatření, která nás omezují, pokud možno, co nejméně a jsou dostatečně efektivní,“ míní Jan Pačes.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované