Hlavní obsah

Koronavirus více ohrožuje těhotné ženy, mohou častěji skončit na JIP

Foto: Profimedia.cz

Vyšetření pacientky v nemocnici Providence Holy Cross Medical Center v Kalifornii.

Reklama

2. 9. 2020 13:50

Podle analýzy zveřejněné v časopise British Medical Journal těhotné ženy nevykazují příznaky nákazy koronavirem, nemoc je ale může více ohrozit než ženy stejného věku, které nejsou v jiném stavu. Ženy tak častěji končí na JIP.

Článek

Otázka, kterou lékaři slýchají denně. Nakolik koronavirus ohrožuje těhotné ženy? Odpovědi se snažila najít analýza zveřejněná ve vědeckém týdeníku British Medical Journal, která zahrnuje 77 studií z celého světa. Celkem studie sledovaly 11 432 těhotných žen s podezřením nebo s potvrzenou nákazou koronavirem. Analýza odhalila, že oproti stejně starým ženám ty těhotné méně často vykazují příznaky, roste u nich ale pravděpodobnost hospitalizace na jednotce intenzivní péče.

Stejně je tomu podle vědců i u dalších respiračních onemocnění. Podle studie zveřejněné v časopise Science může být větší náchylnost na onemocnění respiračními chorobami u těhotných žen způsobena náporem na imunitu. Imunitní systém matky je totiž poměrně vytížený kvůli ochraně dítěte, a tak plíce a kardiovaskulární systém, oblast, na kterou koronavirus nejvíce útočí, jsou již během těhotenství pod náporem.

Ve srovnání se ženami, které nejsou těhotné, se také u budoucích matek ukázalo, že je u nich méně častý projev příznaků nákazy koronavirem. Zatímco až dvě třetiny žen, které se nakazily koronavirem, ale nebyly těhotné, měly typické příznaky onemocnění jako teplotu, kašel nebo dušnost, většina žen v jiném stavu, které se nakazily koronavirem, byla asymptomatická, řekla Guardianu profesorka a autorka analýzy Shakila Thangaratinamová z Univerzity v Birminghamu.

Přibližně čtyři procenta těhotných žen, které se nakazily koronavirem, pak lékaři museli umístit na jednotku intenzivní péče. „Skutečné riziko je samo o sobě nízké, ve srovnání s ženami v reprodukčním věku, které nejsou těhotné, se ale zdá, že těhotné ženy jsou na JIP přijímány o něco více,“ uvedla Thangaratinamová. Smrtnost těhotných žen ale není „ani trochu blízko“ číslům, která bylo možné sledovat během epidemie SARS a MERS a dalších nemocí, zdůrazňuje Thangaratinamová s odkazem na studii z vědeckého časopisu Maedica. Z celkem 11 432 pozorovaných žen zamířilo na JIP 457, z nichž 73 zemřelo.

Pro porovnání během epidemie chřipky H1N1 v roce 2009 muselo na jednotku intenzivní péče zamířit 10 procent nakažených žen, z nichž 11 procent zemřelo. Nejtragičtější čísla pak lékaři zaznamenali během pandemie SARS v roce 2003, kdy 50 procent žen nakažených touto nemocí museli lékaři umístit na JIP, 33 % z nich pak vyžadovalo připojení na plicní ventilátor, smrtnost pak dosahovala 25 procent.

Vědci ale upozorňují na možná rizika pro novorozence. U dětí narozených matkám nakaženým koronavirem například podle analýzy vzrostla pravděpodobnost předčasného porodu a umístění dítěte na neonatologické oddělení. U matek s koronavirem existuje také nízké, podle vědců „zanedbatelné riziko“ úmrtí plodu nebo novorozence. Komplikace u žen nakažených koronavirem mohou také přibývat s rostoucím věkem, vliv má i obezita, případně již diagnostikované zdravotní obtíže.

Autoři analýzy ale varují, že pro průkaznější výsledky je potřeba především větší množství vzorků žen v jiném stavu, které se nenakazily covid-19. Vědce v posledních měsících zaplavily údaje a nové poznatky o viru, většina z nich ale již zastarala a je potřeba je neustále aktualizovat. Nakolik jsou těhotné ženy a jejich nenarozené děti ovlivněny covid-19, zůstává otázkou, nadále je potřeba zjistit vliv koronaviru na rané těhotenství a také přenos onemocnění z matky na dítě v děloze.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované