Královnina opora, hubatý voják a relikt 20. století. Princ Philip odešel

Slovenský herec Milan Lasica kdysi prohlásil, že coby manžel velvyslankyně byl na určitou dobu prostě Herr Vášáry. Vévoda z Edinburghu dělal „pana Alžbětu“ skoro 74 let. Dělal to rád a dělal to skvěle.

Nikdy královně v záři reflektorů nestínil. A kdykoli ho Alžběta potřebovala, mohla se o něj opřít. Jako třeba při jistě nesnadné výchově čtyř dětí. Philip byl tmelem královské rodiny v mnoha těžkých chvílích. „Mám vůči němu větší dluh, než jaký by si on sám kdy nárokoval,“ řekla jednou britská panovnice na adresu svého chotě při státní večeři.

Ze všech stran prší ve Spojeném království kondolence neobyčejně početné a silné, jako by se jejich pisatelé báli, jak devastující dopad může mít manželova smrt na samotnou královnu. Je to, jako byste z mobilního telefonu vyndali baterii a očekávali, že bude dál plně funkční.

Velká fotka vždy vzpřímeně chodícího prince na mě v černém rámečku vykoukla i z mobilní aplikace Premier League. Philip byl tak výraznou postavou britského života, že se k jeho skonu nemůže nikdo otočit zády. A nejspíš ani nechce. Jak připomněl šéf české diplomacie Tomáš Petříček, jeden z domorodých kmenů žijících v souostroví Vanuatu uctíval Philipa jako boha.

Tři z Philipových čtyř sester se provdaly za nacisty. On sám proti nacistickému Německu a Itálii coby námořní důstojník bojoval. A když říkám bojoval, tak nemyslím fešáckou vojnu v generálním štábu hluboko v týlu. Philip velel obsluze světlometů britské bitevní lodi ve středomořské bitvě u Matapanu, doprovázel konvoje a odrážel útoky německých ponorek a nakonec z paluby torpédoborce sledoval v Tokijském zálivu v roce 1945 japonskou kapitulaci.

Princ Philip byl symbolem britské generace druhé světové války. Jeho odchod je ztráta pro onu starou dobrou Británii, pro někoho zkostnatělou a přežitou. S Philipem odchází ta verze britské královské rodiny, jakou jsme znali z 20. století. Měřeno některými neuváženými a některými vyloženě hloupými výroky, vévoda z Edinburghu ve 20. století zamrznul a nebyl „kompatibilní“ s korektní, až hyperkorektní Británií 21. věku. Opustil nás chlap, který by asi i ve 22. století říkal Istanbulu Konstantinopol, aniž by tím vyvolal diplomatický či ozbrojený konflikt.

Podle lidí, kteří se s princem osobně setkali, jste si na něm napřed všimli jeho obřích rukou připomínajících lví tlapy. Dal vzniknout Ceně vévody z Edinburghu, která dala tisícům mladých talentů šanci splnit si svůj sen. Philip od dětství miloval sport. Odešel v něm vášnivý hráč kriketu a někdejší vynikající hráč póla.

Princ Philip byl mužem oddaným. Oddaným královně, oddaným manželce, oddaným Spojenému království. Co se oddanosti týče, nastavil laťku tak vysoko, že pro prince Charlese, prince Williama nebo pro jakoukoli další výraznou postavu královské rodiny bude nesmírně těžké se Philipovi vyrovnat.