Recenze: Internetový rytíř Bladee v Praze vyháněl ďábla z mladých duší

Na pódiu pražského Fora Karlín stojí masivní dřevěný stůl. Je na něm kniha, kalamář s brkem a tlusté, plápolající svíce. V hledišti vyčkávají stovky mladých lidí oblečených v černé. Z davu hlav vyčuhuje meč vystřižený z kartonu. A z reproduktorů zní kostelní zvony. Vypadá to spíš na přednášku z nihilismu okořeněnou středověkou mystikou než na rapový koncert. Švéd Bladee ve své hudbě nabízí oboje.

Jedenatřicetiletý hudebník toto pondělí přichází na scénu s vikingskou sekerou, slunečními brýlemi a čepicí s kšiltem. Více než hodinové vystoupení plné stroboskopů a beatů inspirovaných trancem i asijským popem zůstává jako v mlze.

Umělec známý introspektivními, kryptickými texty má zvláštní schopnost unikat pozornosti. Jeho tvář si na fotografiích téměř nikdy není podobná - nejen proto, že Bladee tak často radikálně mění vizáž a obličej schovává za vrstvy makeupu nebo krvavě rudá rovnátka na zubech.

V posledních letech jsou Bladeeho poznávacím znamením dlouhé kudrnaté vlasy. A ještě víc pak v krku položený hlas zahalený efektem auto-tune, mumlavá intonace - a hudba, kterou jeho posluchači studují s nábožnou péčí.

„Legenda o Bladeem je zahalená mýty. Možná proto, že Benjamin Reichwald zůstává záhadou i sám pro sebe,“ popsal letos umělce časopis Pitchfork. Korunoval ho na stínového krále divné internetové hudby, v níž se míchají vlivy outsiderských rapperů jako Lil B s elektronickými kolážemi Jamese Ferrara a starými knihami o alchymii, exorcismu nebo severské mytologii.

V úvodní části pondělního koncertu, při kterém Bladeeho na pódiu doprovází DJ Yung Sherman, zní devět let stará skladba Like a Virgin. Publikum se tím nenechá vykolejit. Song, v jehož videoklipu umělec ještě s krátkými vlasy a klukovskou vizáží rapoval v kulisách pustého města, dav oslavuje podobně jako jeho největší hity.

Těch následuje ve Foru Karlín požehnaně. Virální Be Nice 2 Me s agresivním klipem varujícím před hrozbou epileptického záchvatu, upírská hymna Sugar, ve které Bladee přirovnává krev své milované k dávce cukru, euforický „otvírák“ alba Crest natočeného s rapperem Ecco2K nazvaný The Flag is Raised nebo jejich další společný track, Obedient. V něm o sobě Bladee mluví jako brakové hvězdě.

„Být brakovou hvězdou znamená být umělcem, kterého lidi uctívají. Já ale nechci, aby ke mně vzhlíželi,“ řekl hudebnímu magazínu The Fader. Neznělo to jako falešná skromnost. Už v té době platil za osobnost, která se snaží zbavit vlastního ega, aby mohla bádat po smyslu holé existence.

„Tenhle materiální svět, věci v něm - to všechno je odpad. Opravdovou hodnotu má jen to, co je v tobě. Všechno ostatní je brak. Svět je ostrov odpadu,“ pokračoval Bladee v rozhovoru narážkou na album Trash Island, které natočil s kamarády z kolektivu Drain Gang - rappery Ecco2k a Thaiboy Digital.

Stockholmská parta outsiderů Drain Gang vznikla zkraje minulé dekády, ve stejné době jako Sad Boys, další dnes už světoznámé uskupení soustředěné kolem švédského rappera Yung Leana. Oba kolektivy sblížily tendence k nihilismu i láska k hudební avantgardě, která v té době bujela na internetové platformě Soundcloud. I když se nikdy oficiálně nespojily, Sad Boys a Drain Gang se propletly do sebe a z jejich předáků, Bladeeho a Yung Leana, se stala nerozlučná dvojice.

Společně prožili období první slávy i temnoty - nebýt Bladeeho včasné reakce při kamarádově drogami umocněné psychóze, možná by Yung Lean už nežil. Dodnes si navzájem hostují na skladbách nebo tvoří společně. Jejich loňské, žánrem post-punk ovlivněné album Pykos patří v diskografii obou hudebníků k tomu nejlepšímu. Před dvěma měsíci vydali další EP ve dvojici, Evil World.

Také v pražském Foru Karlín se Yung Lean a Bladee objevují jen pár týdnů po sobě. Podle oblečení fanoušků s logy jednoho či druhého hudebníka skoro nejde poznat, jestli si člověk nespletl koncert. Druhý jmenovaný umělec, jehož popularita dlouhou dobu zůstávala spíš v mantinelech internetových fór, měl původně vystoupit v menším klubu SaSaZu. Když ho vmžiku vyprodal, organizátoři akci přesunuli do karlínského sálu s kapacitou až 3800 osob. Vypadá to, že Bladee se co do popularity konečně vyrovnává svému o něco slavnějšímu příteli.

O tom, jaké nadšení by vyvolalo, kdyby se na pódiu objevili společně, není třeba mluvit. Jejich hudbu ale zaměnit nejde. Zatímco Yung Lean se v posledních letech vydal daleko za hranice rapu a do Prahy v rámci turné k aktuálnímu albu Jonatan přivezl celou kapelu, Bladee na poslední nahrávce přitvrdil. Třicet skladeb jeho nejnovější desky Cold Visions vznikalo během intenzivních 14 dní a přesně tak i zní. Rapper, který se na albu vypořádává s paralyzujícími úzkostmi, posluchače nenechává vydechnout.

Z tohoto projektu zařazuje v Karlíně jen několik tracků, intenzivní pocit ale zůstává. Koncert nemá slabé místo. Mlhu, která obklopuje Bladeeho tajemnou postavu, v sále rozmělňují fanoušci vykřikující hudebníkovy texty verš po verši. Zatímco rapper sedí u stolu a s hlavou plnou otázek zapisuje do tlusté knihy své nejniternější pocity, dav pod pódiem nadšeně tančí.

Bladee není braková hvězda, ale umělec, jemuž se podařilo z outsiderství udělat devízu. Praze teď na chvíli ukázal, že ve své samotě nikdo nejsme sám.