Recenze: Bratři a sestry. Nový seriál je vkusnější než běžná soap opera

Na rodinné zahrádce panuje zjevná pohoda, byť v této sluncem zalité scenérii manžel Josef právě likviduje mšice postřikem. A poučuje svou ženu Svatavu, že ty potvory se množí bez samečků. Když pak u rodinného oběda přijde řeč na blížící se svatbu v sousedství, žertem poznamená: „Buď ženich zabije tchyni, nebo se svatebčané povraždí navzájem.“

Už od prvních scén nového seriálu Bratři a sestry, který v úterý večer začíná vysílat TV Nova, je zřejmé, že tvůrčí duo Radek Bajgar a Mirka Zlatníková sází na osvědčený rukopis. U publika se jím zapsali filmem Teorie tygra, který roku 2016 vidělo v kinech téměř 400 tisíc diváků.

Oproti této oblíbené, leč na sexistických klišé postavené komedii o ženách sekernicích a mužích snílcích je seriál přece jenom o něco vrstevnatější. Byť se tu opět vyskytují silně typizované postavy. Josef v podání Davida Matáska je zkrátka truhlář, zatímco Veronika Žilková hraje Svatavu coby usedlou farářku a intelektuálku, která však měla bouřlivé mládí.

Svatba, o které byla řeč, se celé rodiny týká mnohem více, než se zprvu zdá. Svatava bude oddávat, nejstarší ze čtyř dcer Johana ve svém bistru připravuje dort. Ve fiktivním městečku Bydžov se zná každý s každým, a jak se záhy ukáže, mnozí tu k sobě mají nečekaně blízko.

Konkrétně Johanou informace o svatbě dost otřese. A ne proto, že by byla tajně zamilovaná do syna místních knihkupců, který si poněkud nečekaně bere dceru hrubiánského majitele autobazaru. Potíž je v tom, že divoké mládí zjevně neměla jen Svatava a že všechny tři rodiny by mohly mít společného více, než si přejí.

Seriál Bratři a sestry nabízí o něco pestřejší paletu vztahů a manželských dynamik než Teorie tygra, v níž ženy tyranizovaly své protějšky, zatímco muži byli romantičtí snílci a zároveň neschopní slaboši.

Hvězdně obsazená novinka dává hned v úvodu najevo, jaký rozdíl je mezi rodiči ženicha a nevěsty na právě probíhající veselce. Zatímco otec nevěsty a majitel autobazaru Boris v podání Romana Zacha přijel nablýskaným vozem, knihkupci Dáša a Hynek Kopalovi, které ztvárnili Igor Chmela a Lenka Vlasáková, kráčí před svatebním vozem hrdě pěšky. Ani na naléhání syna nenasednou, protože jde o princip.

Bohužel podobnou zkratkou první epizody tematizují skoro vše. Neurvalý primitiv a milovník motorů versus ekologové, racionalita versus city – zkrátka je třeba rychle představit plejádu postav a začít mezi nimi rýsovat různé typy vztahů. Co na tom, že logika jde často stranou.

Seriál alespoň prozatím nerýsuje generační konflikty mezi prarodiči, rodiči a dětmi. Jana Švandová sice hraje ostrou, pragmatickou racionální babičku, co to umí s iPhonem lépe než syn a vnuk, ale dovede být také podpůrná. A jak se pozvolna odhalují kusy informací i různá podezření, co kdo kdy s kým mohl mít s jakými následky, nedochází k přepjatým emocím, spíše k projevům sounáležitosti.

Bratři a sestry jsou o něco uměřenější a vkusnější než průměrná soap opera. Na druhou stranu stojí prozatím jen na splétání komplikované sítě vztahů mezi početným osazenstvem.

Zatímco podobné projekty na téma komplikovaných vazeb mezi několika rodinami jako třeba Kukačky od České televize vnášely do hry složitější společenská témata, v Bydžově jde prozatím jen o skládání mezilidského puzzle. Po dvou epizodách se ani nedostane na představení všech protagonistů početného ansámblu čítajícího okolo 20 postav. A také nedojde k žádným větším konfliktům. Na to, jak vážné téma se řeší, ho všichni zvládají docela dobře.

Je to příjemná změna oproti vyhroceným emocím, které díla podobného typu občas nabízejí. Zároveň je toho klidu až moc.

Bratři a sestry působí jako starostlivý mainstream, který bezpečně nabízí všem typům publika něco. A všemi situacemi nás tvůrci provázejí až moc „za ručičku“. Radek Bajgar opět umí zasáhnout svou cílovou skupinu, což už tentokrát nejsou jen nepravidelní postarší návštěvníci kina, jací hojně chodí právě na díla typu Teorie tygra.

Seriál dává dost prostoru mladým, leckdy uvěřitelnějším než dospělí. Autoři nás ale stále zavádějí do podivně nereálného světa, kde se vše děje jen pro potřeby pointy konkrétní scény.

Novomanžel Venca pracuje v místním plátku Koloběh, kde kromě několika dalších redaktorů působí také umělá inteligence, vše komentující stylem trochu chytřejšího ochočeného papouška. A podobně věrohodná jsou další prostředí. Ať už autobazar, kde Boris nutí syna psát falešné recenze na jejich podnik, aby vypadal jako co největší neurotik a primitiv, nebo bistro, kam nikdo moc nechodí a v zázemí pracuje kuchařka úplně namol.

Seriál prozatím zvládá diváky zavalit hromadou informací, ale nedává mnoho příslibů, že s nimi hodlá nějak pozoruhodně nakládat. Jediným motorem vyprávění tak zůstává tajemství, které bude muset pomoci rozluštit test DNA. Až se tak stane, uvidíme, zda je to dostatečná hybná síla.