Článek
Česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki vyhrál na mezinárodním festivalu Berlinale cenu za nejlepší dokument. Na sobotním slavnostním večeru to oznámila porota. Zlatého medvěda pro nejlepší dílo 76. ročníku si jinak odnáší film Gelbe Briefe, v překladu Žluté dopisy, německého režiséra tureckého původu Ilkera Çataka.
Snímek Kdyby se holubi proměnili ve zlato byl natočen na mobilní telefon. Autorka žijící v Praze jeho prostřednictvím zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a bojují se závislostí. Film dostal už odpoledne v Berlíně méně významnou Caligariho cenu.
Ta pro nejlepší dokument je spojená s odměnou 40 tisíc eur, v přepočtu asi 970 tisíc korun. Rozdělí si je režisérka s producentem. Vítězství v této kategorii navíc umožňuje účast v soutěži o cenu Oscar za nejlepší dokumentární film.
„Když nemáte kde bydlet nebo žijete se závislostí, stanete se pro společnost neviditelnými,“ uvedla při přebírání ceny Pepa Lubojacki. Řekla, že při natáčení filmu o bezdomovectví a závislosti narážela na řadu odsudků. „Tahle cena znamená, že jsou ve středu pozornosti, že na nich záleží,“ dodala.
Pepa Lubojacki žije a tvoří v Praze.
Hlavní vítěz letošního ročníku Berlinale, snímek Žluté dopisy, vypráví příběh tureckého uměleckého páru. Hrdinové Derya a Aziz pocházejí z divadelního prostředí v Ankaře. Kvůli incidentu na premiéře své hry se přes noc stanou terčem politického pronásledování a přijdou o práci i domov. Krizová situace se projeví i na soudržnosti jejich rodiny.
Film německého autora vyhrál Zlatého medvěda po více než 20 letech, naposledy se to roku 2004 podařilo Fatihu Akinovi, který je stejně jako letošní vítěz Ilker Çatak tureckého původu.
Producent vítězného snímku podle serveru The Hollywood Reporter mimo jiné kritizoval „autokraty, pravicové strany, nihilisty naší doby“, proti nimž je podle něj třeba bojovat.
Zlatého medvěda pro nejlepší film 76. ročníku dostal Ilker Çatak.
Sedmičlenná porota v sobotu rozdala také Stříbrné medvědy, tedy ocenění za jednotlivé filmařské a herecké kategorie. Velkou cenu poroty získal film Kurtuluş, v překladu Spása, tureckého režiséra Emina Alpera.
Cenu poroty dostal britsko-americký film režiséra Lance Hammera Queen at Sea, který se zabývá tématem onemocnění demencí v rodině.
Za režii porota ocenila britského tvůrce Granta Geeho, který na Berlinale představil snímek Everybody Digs Bill Evans.
Ocenění za nejlepší herecký výkon v hlavní roli si odnáší německá herečka Sandra Hüller, která ztvárnila ženu vydávající se za muže v historickém dramatu Rose rakouského režiséra Markuse Schleinzera. V kategorii nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli porota výjimečně ocenila dva herce z Queen at Sea: Annu Calder-Marshall a Toma Courtenaye.
Za nejlepší scénář dostala Stříbrného medvěda Geneviève Dulude-de Celles díky filmu Nina Roza, který se odehrává mimo jiné v Bulharsku. Cenu za mimořádný umělecký příspěvek si odnášejí autoři amerického snímku Yo (Love is a Rebellious Bird) Anna Fitch a Banker White.
Zlatého medvěda za nejlepší krátký film obdržela libanonská režisérka Marie-Rose Osta za snímek Someday a Child.
Syrsko-palestinský filmař Abdalláh Chatíb (vlevo) na pódium přinesl palestinskou vlajku a obvinil německou vládu z podílu na genocidě.
Slavnostní předávání cen mělo politický nádech. Mnoho oceněných vystoupilo na podporu Palestinců a kritizovalo Izrael, který se podle nich v Pásmu Gazy dopouští genocidy. Kritizovali jej turecký režisér Emin Alper, libanonská vítězka Marie-Rose Osta či syrsko-palestinský filmař Abdalláh Chatíb, který získal cenu pro nejlepší debut. Tento autor na pódium přinesl palestinskou vlajku a obvinil německou vládu z podílu na genocidě.
Skupina více než 80 umělců včetně Tildy Swinton či Javiera Bardema tento týden v otevřeném dopise obvinila Berlinale z „institucionálního mlčení o genocidě na Palestincích“. Ředitelka festivalu Tricia Tuttle na závěr sobotní ceremonie kritiku stejně jako dříve odmítla. Berlinale „nikdy nebylo místem pro mlčení“, prohlásila.
„Je to místo, kde mohou umělci hovořit, i když někdy hovoří způsoby, které nejsou pohodlné,“ uvedla. Vyzvala, aby lidé přijali to, že svět je komplexní a je třeba ho tak vnímat.
Mezinárodní filmový festival v Berlíně byl založen roku 1951, vedle přehlídek v Cannes a Benátkách patří k předním kinematografickým akcím v Evropě. Oficiálně končí 76. ročník tuto neděli.
