Článek
Čtete ukázku z newsletteru Chlebíček, ve kterém Jonáš Zbořil a kulturní rubrika SZ každý čtvrtek glosují dění v současné kultuře a přinášejí tipy na nové seriály, filmy, hudbu a knihy. Pokud vás Chlebíček zaujme, přihlaste se k odběru!
Na internetu ten obrázek pořád najdete. Šestnáct let starý leták zvoucí na koncert tehdy čím dál populárnějšího rapového uskupení Odd Future (stále visí na jejich Tumblr blogu, jiná doba!). V kalifornském Key Clubu měli vystoupit Tyler, The Creator, Domo Genesis, Mellowhype, Mike G… jen jedno jméno bylo přeškrtnuté. „Earl Sweatshirt nebude kvůli mámě.“
Byl to právě šestnáctiletý Earl (vlastním jménem Thebe Kgositsile), kdo pár měsíců před koncertem pomohl kolektivu Odd Future k virální slávě. V bizarním, dvě a půl minuty dlouhém videu rapoval s vyholenou hlavou v sušící helmě nebo s partou připravoval brutální koktejl z prášků na předpis, sirupu proti kašli a tvrdého alkoholu.
Bylo to provokativní a svěží. Rap dostal s nástupem Odd Future vysoce toxickou injekci plnou provokativních textů a podomácku spíchnutých beatů a rychle na ní začal být závislý. A matka Earla Sweatshirta musela zakročit.
Mladý hudebník, který stačil pobláznit rapovou scénu, byl urychleně poslán do exilu na ostrov Samoa. Zatímco raketově rostoucí skupina fanoušků Odd Future volala „Osvoboďte Earla“, Thebe zpytoval svědomí na internátní škole pro mimořádně zlobivé chlapce.
Možná to byl tenhle okamžik, který způsobil, že se Earl Sweatshirt nikdy nestal hvězdou jako jeho kolega Tyler, The Creator. Zatímco jeden z nejúspěšnějších rapperů současnosti v Praze loni zahrál v O2 areně, dávný kamarád Thebe Kgositsile příští čtvrtek 29. ledna sotva zaplní klub Roxy.
Tak to má být. Bylo by mylné tvrdit, že si Sweatshirt sabotoval kariéru. Jen ji buduje jinak. Jako kdyby stále žil na ostrově uprostřed oceánu. Nepodléhá trendům, nezajímá se o čísla streamů ani o velikost svých koncertů. Jeho jediným referenčním bodem je on sám.
Že umí udělat hit, několikrát ukázal už na prvním „post-exilovém“ albu Doris z roku 2013. Sweartshirtovi šlo ale hlavně o autenticitu. Následují desky I Don’t Like Shit, I Don’t Go Outside a Some Rap Songs. Špinavá produkce, inspirace avantgardním jazzem, introspekce. Jestli ji někdo dokáže udělat zábavně, pak Earl Sweatshirt. Člověk, který je nejšťastnější v roli outsidera.
Aktuální album Live Laugh Love je jeho nejradostnějším. V úvodním tracku Gsw vs Sac je slyšet, jak se přes svou typicky mumlavou flow dokonce usmívá. Nejspíš za to může fakt, že se z kdysi divokého rappera stal už podruhé otec. Narození syna prostupuje každým trackem alba a kýčovité motivační heslo, které desce dalo název, má platit jako mantra všech rodičů. Nasaďte úsměv, vždyť jsou tu děti.
Samozřejmě: bezstarostná atmosféra Live Laugh Love funguje jen proto, že je tak křehká. Jakoby horkou jehlou pospojované samply, Sweatshirtův nevyzpytatelně uvolněný rap, v němž se rýmy ztrácejí kdesi uprostřed veršů a delirickou intonaci z raných desek nahrazuje křehkost, někdy i zpěv. Jako v tracku Tourmaline, ve němž rapper uctívá svou partnerku, která ho z ulice dostala do rodinného života.
A nakonec je tu stopáž: Už několikáté Sweatshirtovo album v řadě nepřesahuje 25 minut. Tentokrát to má účel. Když jste rodič, na víc není čas. Do malého prostoru Live Laugh Love ale rapper dokázal koncentrovat extrémní množství nápadů i nálad. Vytvořil album, které s každým dalším poslechem odhaluje nové vrstvy, roste před očima, mění se a vyvíjí.
V plném vydání newsletteru Chlebíček toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých kulturních tipů od našich redaktorů i čtenářů. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každý čtvrtek přímo do své e-mailové schránky.
