Recenze: New York s létajícími auty. Film má sympaticky lidské superhrdiny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Muž se zmateně přehrabuje v poličkách stylového bytu. „Nevíš, kde je ta aloe?“ volá směrem k manželce do vedlejší místnosti. Nic nenasvědčuje, že jde o jednoho z nejmocnějších a také nejchytřejších obyvatel Země. Tedy alespoň Země číslo 828, na níž se odehrává nový superhrdinský film Fantastická 4: První kroky.

Ze snímku, který od čtvrtka promítají česká kina, právě takové drobné interakce činí jeden z nejsympatičtějších počinů studia Marvel za poslední dobu.

Schopnost pracovat s retro stylem už režisér Matt Shakman předvedl seriálem WandaVision, odehrávajícím se v 50. letech minulého století na americkém maloměstě. Tam dvojice bytostí nadaných superschopnostmi předstírala obyčejný měšťácký život.

Novinka zavádí publikum do New Yorku, který je v mnoha ohledech ještě naivnější, radostnější vizí světa inspirovanou spíše popkulturou a sci-fi než skutečnými dobovými reáliemi. Shakman se podobně jako jeho kolega James Gunn v aktuálním Supermanovi od konkurenční firmy DC vrací k bezelstnému tónu starých komiksů, do doby, kdy „rodinku“ superhrdinů zvanou Fantastická 4 formoval slavný kreslíř Jack Kirby.

Podobně jako v Supermanovi děj – navzdory podtitulu První kroky – začíná „uprostřed“. Nesledujeme zrod týmu. Příběh o tom, jak se čtveřice astronautů vydala do vesmíru a tam došlo k proměně jejich DNA, odbude krátká montáž v rámci vzpomínkového televizního pořadu. Reed Richards coby Mister Fantastic, jeho manželka Sue Storm neboli Invisible Woman, její bratr Johnny Storm přezdívaný Human Torch a kamarád Ben Grimm aneb kamenné monstrum The Thing už jsou dávno miláčky Ameriky. Užívají si status rockových hvězd a jejich kroky s napětím sledují média i veřejnost.

Už od začátku však do tohoto světa vpadávají ryze moderní emoce, nejistoty, strachy. Když Reed Richards zjistí, že po letech neúspěšných pokusů se mu narodí syn, zračí se v jeho tváři především obavy.

Herec Pedro Pascal je v tomto snímku mnohem více starostlivým budoucím otcem Reedem než elastickým Misterem Fantasticem, jehož končetiny se umí natáhnout do mnohonásobku původní délky. A především v první třetině filmu totéž platí pro všechny aktéry. Jsou spíše rodinou řešící všední problémy. Díky čemuž se s nimi lze ztotožnit, díky tomu se fantaskní velkoměsto plné retro designu i létajících aut proměňuje v uvěřitelný svět.

Pak ale přichází hrozba patřičně nadsazených komiksových rozměrů. Metalická nahá žena na vesmírném surfovacím prkně přilétá jako posel zkázy. Její pán Galactus hodlá pozřít celou planetu a na tomto rozhodnutí údajně už nelze nic změnit.

S tím čtveřice hrdinů nesouhlasí, a tak se po letech vydává na vesmírnou misi do míst, kde požírač planet momentálně sídlí. Zjišťují však, že superpadouch je nad jejich síly. Jedinou možností tak zůstává položit nejvyšší oběť: vyměnit dítě, které se má každou chvíli narodit, za osud Země.

Fantastická 4 je po letošních Thunderbolts další snímek přinášející jistou vzpruhu do světa Marvelu. Oba zároveň slouží jako předehra k další části ságy Avengers, ale s dosti rozdílným tónem.

Film Thunderbolts byl temným, melancholickým vyprávěním o outsiderech, kteří se stali hrdiny proti své vůli. Fantastická 4 čelí opačnému osudu. Milovaná parta hrdinů se dostává pod palbu kritiky poté, co se nepodaří zachránit svět silou, a poté, co odmítne obětovat novorozeného syna.

Na jedné straně to do filmu vnáší tragický tón a těžká morální dilemata, také to ale umožňuje vykreslit charakter Reeda Richardse. Dosud byl schopen vyřešit jakýkoli problém pomocí racionality a vědy, nyní však čelí emocím a potížím, na které neexistuje rovnice.

Tato scenáristická rozhodnutí zároveň vedou k poměrně konzervativnímu tónu, k obhajobě rodiny. Původně rozkošná naivita se postupně stává spíše lehkou přítěží, jak se snímek vypravěčsky blíží jen další konvenční „marvelovce“. Jakkoli vizuálně uhrančivé, a když už zřídka dojde na akci, tak i celkem vynalézavé.

Opět se nabízí podobnost se Supermanem. Režiséři James Gunn i Matt Shakman projevili o poznání větší odvahu ve svých superhrdinských seriálech Peacemaker a WandaVision než v celovečerních filmech, které mají univerza DC a Marvelu znovu postavit na nohy.

Oba seriály byly formálně vynalézavější, svým tónem uštěpačnější, satirické. WandaVision působil jako experiment s různými televizními formáty, který sice v závěru také nenaplnil veškerá očekávání, ale člověk u něj cítil ochotu riskovat.

Fantastická 4 je v jádru rodinné melodrama. Sice se odvažuje řešit v hávu akčního superhrdinského snímku obyčejné problémy protagonistů, nakonec se ale ocitá ve vleku vlastních rozhodnutí. Je tu spousta tvůrčí energie, od designu a citlivého režijního uchopení retro stylu po hudbu Michaela Giacchina akcentující jak optimismus, tak melancholičtější tóny spojené zejména s kovovou hrdinkou známou jako Silver Surfer.

Cítíme, že film natočil někdo, kdo komiksy zná a má je rád. A dlouho tu nebyli hrdinové, s nimiž by se divák chtěl natolik sblížit. Bohužel ne všichni dostávají potřebný prostor, a tak jako u mnoha titulů Marvelu platí, že z jednotlivých dobrých nápadů se nedaří dát dohromady zcela naplňující celek. Naštěstí těch nápadů je i tak stále dost.