Článek
Nový film režiséra Pavla Štingla nazvaný Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí vznikal pět let. Do kin ho 7. ledna 2027 uvede společnost Pilot Film. Tvůrci u příležitosti aktuálního výročí zveřejnili trailer.
„Jméno Jaroslava Seiferta rezonuje kulturním povědomím dodnes. Málokdo však zná více než pár Seifertových říkadel, málokdo zná jeho vrcholnou poezii. Přitom Seifert dělal ve své době přesně to, co mladí milují na poezii dnes: Vyjadřují skrze ni autentické pocity, cítí okamžitý rytmus, kterým mladý Seifert ve svých vizuálních básních předběhl éru sociálních sítí,“ říká režisér Štingl.
Podle něj je poselstvím filmu i „otázka hrdinství v totalitách dvacátého století, kulturní odboj a formování české národní identity a kultury paměti v přesahu od vzniku meziválečné republiky až do současnosti“.
Obsáhlý film podle tvůrců znovuobjevuje Seiferta svou přístupnou formou i pro mladé lidi a skrze další osobnosti podává mimořádný obraz 20. století.
Před kamerou vystupuje například básníkova vnučka Klára Seifertová. Důležitou roli hraje i Seifertova břevnovská vila včetně jeho pracovny.
Trailer z filmu Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí.Video: Film Kolektiv
„Vítám vás na našem opatství, říkával s nadsázkou dědeček. Diváci uvidí i jeho pracovnu, která zůstala tak, jako by z ní dnes odešel, ale i rukopisy a vzácnou korespondenci z časů, kdy se ještě psalo plnicím perem. Podstatné je nechat dědečkovu poezii žít dál, aby se s ní seznamovaly mladší generace,“ poznamenává Seifertová.
Podle ní je dnes Seifertova tvorba stále aktuální. „Reflektuje svět tak, jak ho poznal on, jak vnímal politiku a nesvobodu v časech, které měnily lidi v jeho okolí. Zažil hrdiny v nejtěžších dobách a snažil se stát po jejich boku,“ připomíná vnučka.
Filmem provázejí herci David Vávra a Jan Slovák s divadelním režisérem formovaným poezií Vítem Malotou. Postupně ukážou jednotlivé kapitoly Seifertovy tvorby i odvypráví širší příběh celého 20. století nahlížený skrze literární svět, básníkovo bohémské prostředí či literární kavárny a vinárny.
Dokument představuje zásadní osobnosti skupiny Devětsil i tehdejší literární a výtvarné scény, jako byli například básníci Vladimír Holan, Josef Hora, Vítězslav Nezval či František Hrubín, teoretik Karel Teige, malířka a ilustrátorka Toyen či malíř František Tichý. Klíčové epizody a Seifertovy vzpomínky dokreslující 20. léta minulého století dohrávají herci.
Celý příběh rámuje skutečnost, že Seifert byl od 50. let v hledáčku komunistické tajné policie StB, která ho od podpisu Charty 77 intenzivně sledovala. Proto je její archiv paradoxně nejbohatším zdrojem informací o básníkových posledních 30 letech života.
Jaroslav Seifert vydal kolem 30 básnických sbírek, vedle poezie se věnoval také publicistice, překladům a vzpomínkové próze. Mezi jeho nejzásadnější díla patří Město v slzách, Na vlnách TSF, Jablko z klína, Maminka, Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Morový sloup, Býti básníkem nebo memoáry Všecky krásy světa. Letos v lednu uplynulo 40 let od básníkova pohřbu v roce 1986. Jen k Rudolfinu se s ním tehdy přišlo, a to během jediné režimem vyhrazené hodiny a pod dohledem Státní bezpečnosti, rozloučit na 4000 lidí.
