Hlavní obsah

Domov a bydlení. Na výstavě v Brně nechybí ani jurta

Foto: Barbora Trnková

Na snímku je jurta od umělkyně Glukji, vlastním jménem Natalie Peršiny-Jakimanské.

Sochy, obrazy, videa, fotografie a třeba také jurta tvoří výstavu nazvanou Nejisté domovy, kterou lze navštívit v Domě umění města Brna.

Článek

Na přehlídku, jež měla premiéru v Berlíně a potrvá v moravské metropoli do 10. srpna, organizátoři zařadili umělecká díla spojená tématy domova či bydlení. Ta jsou podle ředitelky instituce Terezie Petiškové aktuální a na současné scéně bohatě zastoupená.

Nejisté domovy vymyslely italská multimediální umělkyně Alba D’Urbano a německá malířka Ina Bierstedt. Vycházely z filozofie, podle které domov nemusí nutně označovat konkrétní místo v prostoru, ale spíše prostředí, k němuž člověk pociťuje kulturní příslušnost nebo emocionální vazbu.

Název tak odkazuje ke skutečnosti, že v tomto pojetí domov není jasně daný, pevný ani trvalý. Díla 27 umělců převážně z Německa a Česka odrážejí nejrůznější způsoby či formy bydlení, stejně jako téma vykořenění v důsledku přírodních katastrof nebo násilí.

K dominantám přehlídky patří objekt, který německá autorka Inken Reinert vystavěla ze sériově vyráběného pokojového nábytku socialistické éry. Vycházela z tvarové skladby barokní kašny na Zelném trhu i funkcionalistických forem Domu umění.

Stejně výrazná je jurta od umělkyně zvané Glukja, vlastním jménem Natalie Peršiny-Jakimanské, jež působí v Amsterodamu. Autorka ji vytvořila roku 2022 s kurdským aktivistou a básníkem Muradem Zoravou. Poznali se během workshopů pro uprchlíky ze Sýrie, které Glukja pořádala vedle svého ateliéru v bývalé věznici, dnes azylovém centru. „Murad si během svého pobytu psal deník. V poetickém jazyce popisoval, jaké to je být bezdomovcem v novém světě, včetně bolesti z maličkostí, jako byl chybějící polštář, který mu připomněl traumata z minulosti. Dílo propojuje jeho příběh s vizí nomádské kultury a vytváří prostor pro sdílení, uzdravení a mezikulturní porozumění,“ uvádějí pořadatelé.

+13

Zatímco v Berlíně výstava reagovala na charakter budovy tamní galerie Haus Kunst Mitte, v Brně odkazuje ke zdejší architektuře. Z českých tvůrců diváci spatří díla Viléma Duhy, Venduly Chalánkové nebo Davida Možného.

Od půlky května zpřístupnil Dům umění města Brna také robotickou instalaci nazvanou Curious Tautophone. Vytvořila ji umělecká dvojice Katrin Hochschuh a Adam Donovan. „Dílo funguje zároveň jako umělecký aparát, hudební nástroj i prostředek zkoumání psychologických a fyzikálních jevů,“ uvádějí pořadatelé.

Instalaci lze do 13. června spatřit v prostoru zvaném Vašulka Kitchen Brno, který existuje od roku 2018 a připomíná průkopníky videoartu Bohuslava Woodyho Vašulku a Steinu Vašulkovou.

Související témata:
Dům umění města Brna

Doporučované