Hlavní obsah

Indonéské loutky, práce zabitého anarchisty. Česko hostí bienále umění

Foto: Katarína Hudačinová

Na fotografii si návštěvníci bienále ve Veletržním paláci prohlížejí obrazy ukrajinské malířky Aliny Sokolovové.

Práce zhruba pěti desítek autorů z Česka i zahraničí nabízí bienále Ve věci umění, které se koná v pražském Veletržním paláci a také Galerii města Pardubic.

Článek

Kromě hlavní expozice jsou součástí akce komentované prohlídky, workshopy, filmové projekce či debaty. Projekt potrvá do 13. září. Podle organizátorů má umění otevírat témata solidarity, kolektivní spolupráce, občanské odolnosti či základních lidských práv.

„Místní i zahraniční publikum se na bienále dozví, co aktuálně hýbe uměleckou scénou i společenskou debatou,“ říká za pořadatele Tereza Stejskalová.

Letošní ročník představuje tvorbu 49 umělců či kolektivů z více než 20 zemí, kromě Česka autoři pocházejí z Rakouska, Belgie, Běloruska, Ukrajiny, Portugalska, Keni či Indonésie. Jejich instalace, sochy, malby, videa či fotografie vybíral kurátorský tým, jejž tvoří Češi Jaroslava Tomanová a František Fekete s Jakubem Gawkowským z Polska.

Od začátku pořadatelé kladou důraz na tvůrce ze střední a východní Evropy. Mezi ně letos patří polský rodák Cezary Bodzianowski, který od 90. let minulého století používá čajové sáčky jako sochařský materiál, nebo ve Vídni působící ukrajinská malířka Alina Sokolovová, jejíž díla odrážejí nejistoty a nestability vyplývající z reality současných válek.

Sochařská tvorba lvovského umělce Jana Bačynského je ovlivněna nomádským životem, k němuž byl donucen po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Bienále nabízí i poslední projekt ukrajinského anarchisty Davyda Čyčkana, jenž loni v srpnu zahynul po dronovém útoku. Sérii jeho grafických listů tvoří kolektivní portréty účastníků anarchistických a jiných levicových hnutí, kteří bojují či již padli při obraně Ukrajiny. Čyčkan sérii vytvořil předtím, než se jako dobrovolník sám přihlásil.

+22

Dále návštěvníky čekají třeba výsledky spolupráce malířky Bronislavy Orlické s textilní designérkou Zuzanou Smrkovskou nebo koláže Jiřího Žáka, kterého zajímá historie obchodu se zbraněmi a jeho role v mezinárodních vztazích Československa se zeměmi takzvaného globálního Jihu. Součástí přehlídky je mimo jiné šest prací vytvořených speciálně pro tuto příležitost.

Kromě hlavních výstav ve Veletržním paláci a Galerii města Pardubic je součástí bienále program v centru Tusculum na Praze 6. Organizátoři připravili přes 50 doprovodných akcí, na některých spolupracovaly feministický časopis Druhá směna, galerie Světova 1 nebo kluby Ankali a Planeta Za. Například indonéský kolektiv Taring Padi pro bienále vymyslel protestní loutky, které v Praze vytvořili místní účastníci workshopu. Loutky jsou k vidění ve Veletržním paláci.

První tři ročníky se uskutečnily v Praze v letech 2020, 2022 a 2024. Výstavu a doprovodný program třetího ročníku v roce 2024 podle organizátorů navštívilo více než 15 tisíc diváků.

Doporučované