V exilu vydávala českou literaturu. Zemřela spisovatelka Zdena Salivarová

O úmrtí informovala na sociální síti X česká diplomatka Šárka Vamberová z konzulátu v Torontu. „V dnešních brzkých ranních hodinách v torontské nemocnici dobojovala svůj statečný boj,“ uvedla.

Spisovatelka, překladatelka a scenáristka Zdena Salivarová byla autorkou několika děl. Ve svém nejznámějším románu s výrazně autobiografickými prvky Honzlová představila typ nonkonformní, vnitřně silné ženy, která se střetne s totalitním režimem. Autorka knihu napsala už v kanadském exilu, kam po roce 1968 odešla s manželem, známým spisovatelem Josefem Škvoreckým. Během stipendijní cesty do USA se rozhodli zůstat v exilu.

Honzlová je dívka z Karlína, která by za normálních okolností studovala a žila běžný život sotva dospělé ženy. Otec ale emigroval, bratr je ve vězení za pokus o nedovolený přechod hranic a ona se musí starat o zhroucenou matku, pubertální sestru a malého bratra. Nedobrovolně zastává funkci hlavy domácnosti. Zároveň se coby členka souboru tanců a písní Sedmikrása snaží zjistit, proč jí bylo zakázáno odjet na zájezd do Finska a kdo na ni podal lživá udání. Kvůli tomu se dostane do hledáčku Státní bezpečnosti.

K dalším knihám Zdeny Salivarové patřily sbírka povídek Pánská jízda, už v Torontu publikovaná novela Nebe, peklo, ráj nebo Samožerbuch, který napsala s manželem jako zprávu o vlastním nakladatelství. Se Škvoreckým vytvořili též několik detektivek.

Po trpké zkušenosti s objevením vlastního jména na divokých seznamech údajných spolupracovníků a agentů StB stvořila Salivarová v roce 1994 také další román s autobiografickými prvky Hnůj země.

Především ale Zdena Salivarová v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers s manželem vydávala autory, kteří za komunismu nemohli publikovat doma. V průběhu dvou desítek let takto publikovali přes 200 titulů české a slovenské exilové či samizdatové literatury. Začátky nebyly snadné.

„Důležitou roli sehrál fakt, že pro exulanty z roku 1968 byl Josef už známý spisovatel a na základě toho jsme si získali důvěru čtenářů. Vždyť ekonomika nakladatelství byla založena na tom, že si u nás čtenáři předpláceli knihy a my jsme z toho financovali jejich vydání,“ popsala před lety žena, které při práci nad knihami druhých nezbýval čas na vlastní tvorbu.

Zdena Salivarová se narodila roku 1933 v Praze. Její otec a bratr skončili v komunistických věznicích, oba později také emigrovali. „Tatínkovo nakladatelství po únoru 1948 znárodnili, pak tatínka uvěznili, a když ho po dvou letech pustili, v tu ránu zmizel za kopečky. Dostal se do New Yorku a tam dělal správce u nějaké loďařské společnosti,“ popisovala.

Budoucí spisovatelka vystudovala dívčí reálné gymnázium v Praze. Podařilo se jí dostat do Státního souboru písní a tanců, vystupovala v dětském pěveckém sboru Bohumila Kulínského, následoval jazzový Inkognito kvartet, působila také v pražské Laterně magice nebo v divadle Paravan. Tři roky studovala na FAMU dramaturgii.

V 60. letech účinkovala v několika filmech, například O slavnosti a hostech a Mučednících lásky Jana Němce nebo ve Farářově konci Evalda Schorma. Též překládala z francouzštiny, například Georgese Simenona a Léa Maleta. „Chtěla jsem se ale vzdělávat, což jsem dřív z kádrových důvodů nemohla, a proto jsem se přihlásila na FAMU. Studovala jsem tři roky dramaturgii a pak přišli Rusáci a byl amen,“ vyprávěla.

S Josefem Škvoreckým ji svedla dohromady náhoda a „za tři měsíce jsme se brali, nebylo o čem přemýšlet“, vyprávěla.

Manžel zemřel roku 2012 ve věku 87 let. V roce 1990 byli společně oceněni Řádem bílého lva za zásluhy o českou literaturu ve světě.