Článek
Kultivované maso se v laboratořích rodilo několik let. První kuřecí kousky nyní prošly kontrolou bezpečnosti od singapurské potravinové agentury. To by mohlo podle serveru The Guardian znamenat průlom v masném průmyslu.
„Myslím, že toto schválení je jedním z nejvýznamnějších milníků v potravinářském průmyslu za posledních několik desítek let. Otevřelo to dveře a je jen na nás a dalších společnostech, jak tuto příležitost využijeme. Doufám, že to v příštích několika letech povede ke světu, kde většina masa nevyžaduje zabití jediného zvířete nebo pokácení jediného stromu,“ řekl generální ředitel firmy Eat Just Josh Tetrick.
Ta schválenou alternativu k živočišnému masu vyrobila. „Kuřecí“ se zatím bude podávat jen v jedné restauraci v Singapuru. Alternativa také vyjde výrazně dráž než běžné kuřecí maso, což bude platit minimálně do doby, než se výroba rozjede ve velkém.
Maso se pěstuje ve 1200litrovém bioreaktoru a poté je kombinováno s rostlinnými přísadami. „Pokud chceme sloužit celému Singapuru a nakonec maso přivézt i do jiných částí světa, musíme přejít na bioreaktory o objemu 10 000 litrů nebo více než 50 000 litrů,“ řekl Tetrick. Mezi další výzvy firmy Eat Just teď patří zvýšení produkce a získání souhlasu regulačních orgánů v dalších zemích.
K jeho výrobě není potřebná porážka zvířete, protože surovina pochází z buněčné banky. K její výrobě se používají kmenové buňky odebrané ze živých zvířat.
Podle Tetricka má maso „ze zkumavky“ stejnou nutriční hodnotu jako živočišné. Důležitou roli tak bude hrát reakce spotřebitelů. „Je to jiné? Určitě. Naše naděje spočívá v komunikaci se spotřebiteli, kdy zjistíme, jestli to je srovnatelné s klasickým masem,“ uvedl Tetrick.
Do podobných experimentů se pouštějí desítky firem, které vyvíjejí nejen kuřecí, ale i hovězí a vepřové maso. Jejich cílem je, kromě zisku, snížit dopad chovu zvířat na životní prostředí. Maso vyráběné v laboratořích je považováno za ekologičtější způsob produkce, protože hospodářská zvířata významně přispívají k produkci skleníkových plynů. Chov, krmivo a následné zpracovávání masa také znamená velkou spotřebu vody a půdy.
Výrobci takového masa také věří, že tento produkt odláká lidské masožravce od tradičních živočišných potravin. Někteří strávníci však veganskou stravu vyhledávají, protože u masa pěstovaného v bioreaktorech je menší riziko kontaminace bakteriemi, živočišným odpadem a nadužíváním antibiotik a hormonů.
V současné době je denně na maso zabito asi 130 milionů kuřat a čtyři miliony prasat. Podle hmotnosti tvoří 60 procent savců na Zemi hospodářská zvířata, 36 procent zaujímají lidé a pouze čtyři procenta připadá na divoká zvířata.
Řada vědeckých studií ukázala, že lidé z vyspělých a bohatých zemích jedí více masa, než je pro ně i pro planetu zdravé. Výzkum také ukazuje, že snižování spotřeby masa je zásadní při řešení klimatické krize.
V budoucnu by se mohlo dařit i dalším společnostem, které se zabývají produkcí alternativ ke klasickému masu. Laboratorní maso vyrábějí například firmy Memphis Meats, Mosa Meat, Aleph Farms nebo Supermeat, která v Izraeli nedávno zahájila veřejné a bezplatné ochutnávky kultivovaného masa.
Že lidé tomuto byznysu věří, dokazují i dva z největších světových zpracovatelů masa Tyson a Cargill, kteří koupili podíl ve společnosti Memphis Meats.
