Hlavní obsah

Lidstvo zahlcuje vesmír nebezpečným odpadem. S řešením pomůže i Česko

Rozhovor s vedoucím oddělení kosmických technologií Ministerstva dopravy Ondřejem Švábem na téma kosmického odpadu.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Jednou ze stop, která po lidstvu zůstává, je odpad. Ten se hromadí nejen na planetě Zemi, ale i ve vesmíru, kde může být nebezpečný. S řešením pomáhá i Česká republika.

Článek

Kosmický odpad tvoří staré družice, které už posloužily svému účelu, části nosných raket nebo jiné fragmenty vesmírných předmětů. Nebezpečí, které představují, nehrozí tolik lidem na Zemi, kam mohou fragmenty dopadnout jen výjimečně.

„Nicméně, pokud se bavíme o ohrožení pro družice, které jsou na oběžné dráze, tam nebezpečí reálně hrozí,” popisuje vedoucí oddělení kosmických technologií Ministerstva dopravy Ondřej Šváb. Důsledkem srážky kosmického odpadu, který má rychlost několika kilometrů za sekundu, a družice, může být výpadek služby, kterou družice pro obyvatele Země zajišťuje.

Mezi oblasti života, které jsou na fungování družic závislé, se řadí celé spektrum odvětví: „Je to zemědělství, odhady úrody. Řízení přírodních zdrojů, to znamená užití v rámci životního prostředí. V dopravě se bude v budoucnosti přes družicovou navigaci vybírat mýto, koneckonců dnes už ty mýtné systémy existují,” říká Šváb a k výčtu doplňuje i leteckou a pozemní dopravu, logistiku, bankovnictví, energetiku nebo i telekomunikační technologie, mezi které patří i televizní vysílání. Kromě družic se kosmická tříšť může střetnout i s Mezinárodní kosmickou stanicí, pro kterou by srážka mohla mít devastující účinky.

Kosmické kanceláře nebijí na poplach zbytečně. Ke srážkám s kosmickým odpadem opravdu dochází. Ondřej Šváb zmiňuje případ z roku 2012, kdy došlo ke kontaktu solárního panelu s kusem kosmické tříště, která v panelu zanechala díru.

Momentálně probíhají studie, které se odstraněním odpadu z vesmíru zabývají. Navrhují různá řešení, která se odvíjí od jednotlivých typů fragmentů a jejich velikosti. „U větších kusů se bude jednat o takzvaný deorbiting, to znamená navedení zpět do atmosféry, kde při průletu shoří. U menších částí se uvažuje o různých způsobech solárního brždění nebo o jiném způsobu zbrždění či zachycení částic. Vzhledem k prostoru, který kolem Země je, je to ale obtížné,” popisuje situaci Ondřej Šváb.

Pomocnou ruku v řešení problému podá v roce 2021 i Česká republika. „Teplická hvězdárna se snaží zapojit do sledování kosmické tříště a zaznamenání toho, co na oběžných drahách kolem Země všechno je. Jedná se o evropský program, kam by měla v blízké budoucnosti dodávat informace,” vysvětluje Ondřej Šváb. Kromě toho se Česko zapojuje do programů, které se problematikou odstraňování kosmického odpadu zabývají, a to jak na půdě Evropské unie, tak při OSN.

Rozhovor v úvodním videu je součástí pořadu Ráno na gauči, který můžete sledovat každý všední den od 7 hodin na Televizi Seznam. Návod k jejímu naladění najdete zde.

Reklama

Související témata:

Doporučované