Hlavní obsah

Lukašenkova msta za sankce? Na hranicích s Běloruskem zápasí s migranty

Foto: Profimedia.cz

Zadržení ilegální migranti na lotyšsko-běloruských hranicích.

Reklama

11. 8. 17:40

Litva, Polsko a nyní i Lotyšsko čelí většímu přílivu uprchlíků, mířících většinou z Iráku přes Bělorusko. Trojice členů EU obviňuje tamního prezidenta Lukašenka z toho, že se mstí za unijní sankce.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jen za tři srpnové dny Lotyšsko zadrželo 218 migrantů a v úterý se tak vláda rozhodla vyhlásit tříměsíční stav nouze na 175kilometrové hranici s Běloruskem, odkud většinou iráčtí uprchlíci proudí. Pro srovnání, za minulý rok ilegálně překročilo lotyšsko-běloruské hranice 122 lidí celkem. Letos už je to téměř 900 lidí.

Lotyšským pohraničníkům stav nouze povoluje využít i fyzickou sílu k zajištění lidí, kteří ilegálně překročí hranice. Jen za první noc, kdy nouzový stav začal v Lotyšsku platit, zadržela pohraniční stráž 56 ilegálních migrantů. Pohraničníky posílila i státní policie a armáda.

Dost tvrdá lotyšská reakce přišla poté, co se s podobnou situací vypořádává i sousední Litva a také Polsko. Političtí představitelé trojice zemí Evropské unie vlnu nelegální migrace vysvětlují započatou „hybridní válkou“ vyhlášenou běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem.

Autoritář Lukašenko, jehož funkci však EU a další země po loňských zmanipulovaných volbách neuznávají, reaguje na ekonomické sankce. Ty unijní země vyhlásily nejen kvůli volbám, ale především kvůli porušování lidských práv v zemi. Hlavní iniciací byl únos letadla na palubě s Ramanem Pratasevičem, kterého při aranžovaném nouzovém přistání v Minsku zatkla běloruská policie přímo na letišti. EU reagovala tvrdě i proto, že zmíněné letadlo mířilo z Atén do Vilniusu, tedy z jedné členské země do druhé.

Lidé jako zbraň

„Lukašenko využívá migranty jako zbraň,“ vysvětloval litevský prezident Gitanas Nausėda předešlý víkend. O „hybridní válce“ mluvil také lotyšský premiér Krišjánis Kariňš. Stejné vysvětlení podali i polští političtí představitelé.

Foto: Profimedia.cz

Litevské detenční centrum.

Země obviňují Lukašenka, že příliv nelegálních migrantů zosnoval. Důkazem jsou jednak posílené lety z Iráku do Běloruska, ale také zveřejněná videa, například od unijní agentury Frontex. Na nich jsou vidět dodávky u běloruských hranic, ze kterých vystupují lidé s taškami a zavazadly a kterým jiní lidé ukazují směrem k hranicím a nabádají je k pohybu.

Polsko v prvním srpnovém týdnu zaznamenalo 491 žadatelů o azyl, kteří směřovali z Běloruska. To je devětkrát víc než předešlý týden. Zásadní událostí se totiž mezitím stalo poskytnutí politického azylu běloruské sportovkyni Krysciny Cimanouské, která se poté, co se ji snažil režim nuceně odvézt z tokijských her, odmítla do své země vrátit.

Prozatím se ale hlavní pozornost upínala na Litvu, kterou s Běloruskem dělí nejdelší hranice z trojice unijních států. Do země, jež se stala oficiálním sídlem běloruské opozice v exilu, přišlo více než 4 tisíce nelegálních migrantů z blízkovýchodních zemí a severní Afriky. V minulém roce to bylo asi osmdesát lidí.

Na 670 kilometrů dlouhé litevsko-běloruské hranici už roste železný plot s ostnatým drátem. „Bez fyzické bariéry je nemožné chránit naše hranice, to je jasné,“ vysvětlovala agentuře Reuters litevská ministryně vnitra Agnė Bilotaitėová.

Alexandr Lukašenko sice odmítl, že by EU vydíral nelegální migrací. V pondělí ale vyzval Západ k upuštění od sankcí vůči Bělorusku. „Ne, nikoho nevydíráme. Nikoho neohrožujeme. Prostě jste nás dostali do situace, na kterou jsme nuceni reagovat. A my reagujeme – jak můžeme a jak umíme,“ dodal.

Do napjaté situace mezi Litvou, Lotyšskem, Polskem a Běloruskem se vložili i představitelé Evropské unie. „Využívat lidské bytosti v dosažení politického cíle zásadně porušuje evropské hodnoty a principy,“ vyjádřil se k celé situaci šéf unijní diplomacie Josep Borell. Potvrdil pomoc unijní agentury Frontex, která má za úkol chránit vnější hranice EU.

Litevské hranice navštívil i šéf Evropské rady Charles Michel nebo eurokomisařka Ylva Johanssonová. Na osmnáctého srpna je také kvůli této problematice svolaná mimořádná schůzka unijních ministrů vnitra a ministrů spravedlnosti. Jednání iniciovalo Slovinsko, které aktuálně EU předsedá.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované