Článek
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se dnes telefonicky spojil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním projednal situaci v Bělorusku. Informovala o tom agentura TASS. Záměr spojit se s ruským prezidentem Lukašenko vysvětlil tím, že dění v Bělorusku se podle něho týká celého postsovětského prostoru a představuje nebezpečí přesahující hranice jedné země. „Dnešní ochrana Běloruska není nic míň než ochrana našeho prostoru Svazového státu,“ vysvětlil prezident. Narážel tak na smlouvou o politickém útvaru, který Bělorusko a Rusko před 20 lety formálně vytvořily.
Lukašenko, jehož režim od prezidentských voleb již týden čelí celonárodním stávkám a demonstracím, se rozhodl situaci v zemi řešit s ruským lídrem Vladimirem Putinem.
Stalo se tak poté, co lídři EU odsoudili výsledky nedávných voleb jako zmanipulované a pohrozili Bělorusku tvrdými sankcemi kvůli policejnímu násilí na protivládních demonstrantech.
Běloruský prezident ovšem nadále tvrdí, že proti jeho zemi se rozvíjí vnější agrese podle scénáře „barevné revoluce“. Aktivita těchto protestních hnutí v minulosti vedla k pádu autoritářských nebo promoskevských vlád v některých postsovětských státech.
Kreml poté uvedl, že obě hlavy státu vyjádřily naději, že současnou krizi se podaří brzy vyřešit. O nutnosti ochránit spojenectví obou zemí pak Lukašenko mluvil i s Putinem. „Tyto problémy by neměly zneužívat destruktivní síly k tomu, aby poškodily oboustranně prospěšnou spolupráci mezi oběma zeměmi v rámci Svazového státu,“ uvedl v prohlášení po telefonátu prezidentů Kreml.
Záměr spojit se s ruským prezidentem Lukašenko dopředu vysvětlil tím, že dění v Bělorusku se podle něho týká celého postsovětského prostoru a představuje nebezpečí přesahující hranice Lukašenkovy země. „Dnešní ochrana Běloruska není nic méně než ochrana našeho prostoru Svazového státu, a příklad pro ostatní,“ vysvětlil prezident. Naráží tak na smlouvou o takzvaném Svazovém státu, politickém útvaru, který Bělorusko a Rusko před 20 lety formálně vytvořily.
„Nemusí nás ukolébávat výroky o pokojných akcích a demonstracích. Vidíme, co za tím je (…) Navíc jsme četli manuály barevných revolucí,“ zdůraznil Lukašenko nebezpečí, které podle něj probíhající protesty představují. Podle hlavy státu ale většina účastníků demonstrací nerozumí tomu, co se v Bělorusku právě děje. „Tomu rozumí ti, kdo to koordinují a řídí,“ sdělil Lukašenko.
Během uplynulého týdne z Běloruska proudí zprávy i obrázky brutality, se kterou Lukašenkův režim zasáhl proti lidem v ulicích. Obyvatelé začali demonstrovat po vyhlášení voleb, v nichž současný totalitní vládce údajně drtivě vyhrál. Opoziční kandidátku přitom před volbami podpořil jen na internetu přes milion lidí, tedy asi pětina obyvatel země.
Podle běloruského prezidenta ovšem organizátoři protestů „šíří nepravdivé zprávy“.
Lukašenko už v pátek oznámil, že do Běloruska v souvislosti s demonstracemi údajně „přijeli lidé z Polska, Nizozemska a Ukrajiny, jakož i od ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného“. To podle TASS běloruský prezident hodnotí jako začátek zmíněné agrese.
Lukašenko prozatím vystupuje, jakoby současná situace neměla na politický život v zemi žádný vliv. V sobotu mimo jiné uvedl, že jeho nová vláda je po prezidentských volbách z 9. srpna již téměř zformována.
Tisíce lidí v Minsku se mezitím sešly na rozloučení s Aljaksandrem Tarajkouským, který zemřel v pondělí při zásahu policie proti protestujícím. Úřady tvrdí, že muž zemřel při pokusu hodit výbušninu na představitele bezpečnostních sil, o skutečné příčině jeho smrti ale panují pochybnosti. Ruský opoziční server Novaja gazeta píše, že podle očitých svědků muž žádnou výbušninu v rukách nedržel. Otec zemřelého médiím sdělil, že mu před pohřbem nebylo dovoleno podívat se na synovo tělo. Jeho partnerka agentuře AP řekla, že je přesvědčena o tom, že Tarajkouskij byl zastřelen policií. Podle ní o tom svědčí jeho zranění. „V oblasti hrudníku je šití, sešitá rána a tmavá modřina; je malá, ale všimli jsme si jí. Ruce a nohy má nedotčené, nemá na nich ani podlitiny,“ popsala.
V Bělorusku pokračují demonstrace proti falšování výsledků voleb hlavy státu a proti brutálnímu násilí policie vůči demonstrantům. Navzdory protestům ústřední volební komise oficiálně potvrdila „drtivé vítězství“ dlouholetého prezidenta Alexandra Lukašenka.
Takzvané barevné revoluce, které Lukašenko připomněl, se na začátku století odehrály mimo jiné v Gruzii, na Ukrajině a v Kyrgyzstánu.
