Hlavní obsah

Lukrativní přestupy ve fotbalové Anglii? Brexit s covidem jim nepřejí

Foto: Profimedia.cz

Dezinfekce míče při zápase Premier League. Ilustrační foto.

Reklama

17. 1. 17:12

Uvedení brexitu do praxe letos zřejmě trvale změní pravidla oblíbené anglické společenské hry nesoucí název „Transfer Window“. Verze pro leden 2021 je jiná dost radikálně, panuje shoda v aktuálním podcastu Angličan.

Článek

Anglické celky se již nebudou moci pouštět do nákupů nadějných fotbalistů mladších 18 let, kteří nemají občanství Spojeného království. Nové regule dynamicky promění náborovou strategii ostrovních klubů a systematickou práci jejich akademií. Několik zástupců Premier League se ale ještě na poslední chvíli uchýlilo ke smršti nových nákupů mládežnických nadějí, aby si tak aspoň na chvíli prodloužilo dobu potřebnou na adaptaci novým podmínkám.

Taková Chelsea či Manchester United se pustily do transferů připomínajících nákupní horečku Black Friday. Blues, kteří mají z posledních 9 let 6 mistrovských trofejí v prestižním mládežnickém FA Cupu, získali od léta do svých řad hned pět nezletilých nadějí ze zahraničí. Manchester United loni rekrutoval dokonce 6 cizinců, mezi nimiž nechyběl ani další český brankář Radek Vítek, který přišel z Olomouce.

Řada celků Premier League se snaží myslet dál do budoucna a vzniká tak vize moderní cesty založené na principu partnerství mezi klubem z Británie a kontinentální Evropy s cílem společné výchovy hráčů a obecné spolupráce. Manchester City kromě 8 klubů patřících do globální City Football Group, úzce spolupracuje se španělskou Gironou. Majitelé Leicesteru City jsou paralelně vlastníky belgického celku OH Leuven a majitel Brightonu Tony Bloom si v roce 2018 přisvojil belgický klub USG.

„Leuven už okusil sladkost spolupráce pramenící z dohody s Liškami z Leicesteru, když přivítal na hostování do konce sezony Premier League ošlehaného Andyho Kinga,“ upozorňuje v podcastu Angličan Karel Tvaroh. O spolupráci s elitními celky nejvyšší anglické soutěže je logicky na starém kontinentě obrovský zájem, nicméně princip těchto partnerství bude lákavý i na nižší výkonnostní úrovni. Například letos výsledkově tragický Sheffield United se může pyšnit oficiálním partnerstvím s Beerschotem působícím taktéž v belgické Jupiler League. Bude jistě zajímavé sledovat vývoj těchto partnerství.

Bohužel ani mezinárodní přestupy směrem na Britské ostrovy (a zřejmě i z ostrovů ven) nebudou s novou legislativní postbrexitovou realitou tak hladké jako dříve. „Nově budou hráči, o které bude v Británii jistý zájem, posuzováni podle několika kritérií pod názvem Governing Body Endorsement (GBE),“ uvádí v Angličanovi Karel Tvaroh. Zjednodušeně, u jednotlivých hráčů bude záležet, na jaké úrovni a jak dobře hrají fotbal, přičemž například čeští hráči Fortuna Ligy bez zkušeností z reprezentačních klání nebo pohárové Evropy budou mít cestu k potřebným 15 bodům prakticky uzavřenou.

Z české ligy do brexitové Anglie? Hodně trnitá cesta

Novou politiku mezinárodních přestupů nelze brát na lehkou váhu. Stačí se podívat na to, kolik nedávných mezinárodních přestupů dnes již světově etablovaných hráčů by se díky ní nemohlo uskutečnit. Například stabilní člen kádru Southamptonu, Polák Jan Bednarek, podle Jiřího Hoška jeden z nejužitečnějších hráčů populární hry Fantasy Premier League, by se v roce 2017 marně pokoušel o přesun za kanál La Manche. Nesplňoval by totiž dostatek povinných bodů a se skóre 8 by tak neprošel. Neměl totiž tehdy na svém kontě reprezentační starty za polský tým a hrál pravidelně „pouze“ polskou nejvyšší soutěž za Lech Poznaň.

Systém GBE tak roztřídil světové soutěže do několika „výkonnostních košů“ a zabíhat do podrobností by bylo na dlouho. Česká nejvyšší soutěž je aktuálně až ve 4. koši po boku severoamerické MLS, řecké, chorvatské či dánské nejvyšší soutěže. Pakliže fotbalista pravidelně nehraje za svou vlast, za velkoklub či jednu z nejlepších soutěží včetně pohárové Evropy, bude mít cestu do vysněné Británie o poznání trnitější. Mimochodem totéž bude platit pro zahraniční trenéry.

Aby toho nebylo málo, situaci kolem pandemického diktátora jménem covid-19 se Britům ani se zahájením rozsáhlé očkovací kampaně nedaří výrazněji obrátit k lepšímu. Pacienty přehlcené nemocnice hlásí SOS. Spojené království se ponořilo do nejtvrdšího lockdownu od března 2020 a z povědomí rozhodně nelze vyštípat ani zásadní ztráty jednotlivých klubů Premier League ušlé na jindy zcela automaticky generovaném příjmu ze vstupného.

Pro ilustraci, jedná se o částku ve výši 700 milionů liber napříč celou nejvyšší soutěží, což je zhruba šestinásobek tabulkové sumy potřebné k nákupu Harryho Kanea. Ačkoliv je Premier League v určité izolační bublině, ze světa pandemie se ani této instituci nepodaří ladně vybruslit bez trvalých následků.

Pandemie a finanční ztráty = méně přestupů

Anglická nejvyšší soutěž na přelomu roku zaznamenala vůbec nejvyšší počet covid-19 pozitivních hráčů od propuknutí pandemie a hned několik utkání bylo odloženo. Ti nejšťastnější britští fanoušci si během prosince směli na několika stadionech přičichnout k atmosféře duelů nejvyšší soutěže, ovšem jejich naděje na lepší zítřky bleskově uhasly.

Jak se tedy aktuální pandemická situace promítne na přestupním trhu, je otázkou a spekulovat bychom tu mohli asi dlouhé hodiny. Podle dalšího hosta podcastu Angličan Mikoláše Tučka lze očekávat spíše ekonomicky konzervativní přístup u drtivé většiny klubů. „Aktuální okno bude odlišné především tím, že bude chudé. Očekávám především transfery typu hostování,“ předpovídá známý gamingový novinář, který dodává, že by jeho milovaní Reds měli přece jen do svých defenzivních řad přivést alespoň jednoho kvalitního stopera. Jiří Hošek ale upozorňuje, že samotný kouč Liverpoolu Klopp varoval, že ekonomická situace prostě nedovoluje další divoké nákupy.

Na to Mikoláš Tuček kontruje, že by se mu zamlouvalo krátkodobé hostování zkušenějšího stopera, jelikož mladíci z akademie Reds nejsou dostatečně vyhraní a postrádají zatím potřebnou kvalitu. Jisté je, že manažeři budou chtít co nejcitlivěji rozšířit kádry zmítané vlnobitím zranění a nejistoty.

Zachraňující se celky se budou pravděpodobně uchylovat k finančně příznivějším hostováním i na úkor rizika, že se nově příchozí hráči možná nebudou za znak svého přechodného klubu bít tak srdnatě jako za svůj kmenový. V Angličanovi panuje shoda, že takový Sam Allardyce, osvědčený kouč-záchranář, by do West Bromwich Albion asi jen tak nezamířil, kdyby neměl jistotu prostředků pro lednové posily.

Zimní přestupy, na které se nezapomíná

Pojďme zavzpomínat na dva nejpamátnější zimní transfery v moderní éře Premier League. Jaké přestupy vstoupily do historie anglické nejvyšší soutěže jako největší, nejlepší a naopak nejhorší investice? Schovali jsme si pro vás i jeden dosti bizarní kousek, tak snad prominete, že jde o přestup z listopadu. Ostatně na časové ose spadá blíž k zimnímu oknu.

Virgil Van Dijk (ze Southamptonu do Liverpoolu za 75 milionů liber)

Už tomu budou 3 roky, co se řízný stoper hájící reprezentační barvy Nizozemska představil v barvách Reds poprvé. A to hned zostra. Šlágr třetího kola FA Cupu s odvěkým rivalem Evertonem spěl k remízovému konci, když si Van Dijk naskočil na Chamberlainův roh a svým tradičním způsobem překonal vybíhajícího Pickforda.

Van Dijk si nejprve v Nizozemsku prošel celky Willem II a Groningen, odkud následně putoval za La Manche do skotského Celticu Glasgow. Z úspěšné štace na severu se stěhoval po 2 letech do Southamptonu, kde dovedl Saints až do Evropské ligy. Southampton si nechal svou defenzivní oporu upsat na 6 let, přičemž bylo jasné, že je pouze otázka času, kdy se cesty obou stran rozejdou v důsledku narůstajícího zájmu o Van Dijkovy nadstandardní služby. A protože se Southampton stal oblíbenou nákupní adresou Liverpoolu, transfer byl na spadnutí. Na Anfield se z jižního pobřeží stěhovali v posledních letech už hráči jako Lambert, Lallana, Lovren, Clyne či Mane.

Foto: Profimedia.cz

Po hrubém faulu Jordana Pickforda v liverpoolském derby letošní sezona pro van Dijka předčasně skončila.

Van Dijk přinesl do obrany Reds potřebný řád, chopil se organizace. Některé statistiky dokonce tvrdí, že se po celý rok nenechal Nizozemec obejít jediným soupeřem. Když k tomu přičteme jeho využitelnost při standardních situacích, fyzické předpoklady, mentální vyspělost a schopnost přesně rozehrát, 75 milionů liber se už nezdá jako tak horentní suma, kterou autor Angličana Jiří Hošek v době trejdu kritizoval jako přemrštěnou.

Van Dijk výrazně přispěl k triumfu Reds v Lize mistrů v roce 2019 a samozřejmě také k loňské korunovaci v Premier League, o které fandové LFC snili tři dekády. Ačkoliv je Virgil Van Dijk aktuálně dlouhodobě mimo hru paradoxně po nepotrestaném faulu brankáře Evertonu Pickforda ze zářijového duelu Premier League, dá se s klidem prohlásit, že jeho příchod zůstane mezi příznivci Liverpoolu navždy opěvován.

Bruno Fernandes (ze Sportingu Lisabon do Manchesteru United za 47 milionů liber)

Od příchodu Bruna do Manchesteru United žádný tým Premier League nenasbíral více bodů než Red Devils. Rudí ďáblové se po duelu s Burnley ocitli po 17 odehraných kolech v čele tabulky, což se jim nepodařilo dlouhých 8 let. Tehdy klub ještě z lavičky vedl legendární Sir Alex Ferguson.

Málo se ví, že tento portugalský šikula začínal s dospělým fotbalem na Apeninském poloostrově v Serii B za celek Novara. Odtud zamířil přes Udinese a Sampdorii zpět do vlasti. Jako tvůrčí středopolař Sportingu byl jmenován hráčem roku v sezoně 2017-2018 a v následující sezoně překonal 30 let starý klubový rekord v počtu branek vstřelených záložníkem. Prosadil se hned 33krát a byl podruhé v řadě jmenován nejlepším hráčem portugalské nejvyšší soutěže.

V minulé sezoně na podzim řádil Bruno gólově i nadále, když soutěž odstartoval se 6 brankami v prvních deseti kolech. Manchester United se nemohl dočkat lednového přestupního období, kdy neváhal vytasit třetí největší sumu, za kterou kdy z portugalské ligy kdokoliv odešel. Z Bruna, o nějž měl vážný zájem také Tottenham, se okamžitě stal talisman Manchesteru United a právem má velkou zásluhu na tom, kam se anglický velkoklub za poslední rok dostal. Pro fandy nejlepší ligy na světě není třeba se více rozepisovat. Bruno přiletěl ve velkém stylu. Přišel, viděl a jak říkají Angličané „the rest is history“.

Andy Carroll (z Newcastlu do Liverpoolu za 35 milionů liber), Fernando Torres (z Liverpoolu do Chelsea za 50 milionů liber) a Luis Suarez (z Ajaxu do Liverpoolu za 22,8 milionu liber)

Lednové přestupní okno 2011 přineslo hned několik zajímavých, navzájem souvisejících přestupů. Jestli existuje nějaká černá kronika nadepsaná „Nejhorší transfery Liverpool FC“, pak anglický čahoun Carroll by nejspíš zdobil její obal zachycený s tvářemi v dlaních. Ne, Andy Carroll není tak šílený hráč, ale jeho příchod na Anfield ve finále napáchal více škody než užitku.

Totéž doslova v bledě modrém by se dalo říct na adresu španělské megastar Fernanda Torrese, který v roce 2008 mimo jiné Španělům vystřelil vítězství ve finále Eura proti Němcům a v životní formě tehdy strašil všechny gólmany. Jak už to tak bývá, impulzivní transfery za 5 minut 12 zpravidla nepřináší to nejsladší ovoce. V Anglii pro to dokonce mají vžitý termín „panic buy“, nákup v panice.

Andyho Carrolla velmi draze zakoupili 31. ledna 2011, tedy poslední den lednového přestupního období. Na to, že měl za sebou teprve 14 branek v 41 startech v Premier League, se jednalo o neuvěřitelně vyšponovanou přestupní částku hraničící s hazardem. Liverpool ale tou dobou měl na bankovním účtě slušný provoz, protože ten samý den prodal svého nejlepšího střelce Fernanda Torrese londýnské Chelsea za 50 milionů liber. V managementu Reds údajně tušili, že Torres má nejlepší roky za sebou a Chelsea naopak věřila, že Španěl bude na Stamford Bridge předvádět ještě lepší výkony po boku všech londýnských es. Nákup ale pro Blues nedopadl nejlépe.

Carroll si připsal za Reds 11 gólů v 58 zápasech a nespočet zranění a klub tak opustil po dvou letech, když zamířil nejprve na hostování a pak formou přestupu do West Hamu United. Torres kromě dnes již legendárního úprku v odvetném semifinále Ligy mistrů v roce 2012 na Camp Nou a hokejovém blafáku po vzoru Petra Tona toho stihl předvést žalostně málo v porovnání s působením na Anfieldu. Za Liverpool Torres nastřílel 81 branek ve 142 zápasech, zatímco v Chelsea napnul síť v 45 případech za 172 zápasů.

Kdyby se Liverpool býval spokojil s příchodem Luise Suáreze (trejd se uskutečnil 28. 1. 2011, tedy 3 dny před Carrollem), ušetřil by si LFC mimo tučné částky dost možná i nervy vlastních fandů. Ale na kdyby se nehraje.

Ali Dia (jako volný hráč do Southamptonu)

Diův příběh zní, jako by ho napsal fotbalový básník pod vlivem velmi tvrdých drog. Píše se listopad roku 1996 a 31letý Senegalec, který studuje na univerzitě a hraje pro zábavu v non-league amatérském prostředí, volá manažerovi Southamptonu Graemeovi Sounessovi s tím, že je hráčem světového kalibru a jeho bratrancem je fenomenální George Weah. Ten mu to má po telefonu potvrdit.

K tomu dojde, ale slavný Weah je samozřejmě kýmsi napodoben. To ale zatím nikdo neví, a tak Dia dostává životní šanci v podobě měsíční zkoušky v týmu Premier League. Už to je z dnešního pohledu naprosto neuvěřitelné. Osud tomu chtěl, že se v týmu Saints zrodila kalamita a Souness nemá kam sáhnout. Ačkoliv byl Southampton účastníkem Premier League, šíře kádru tomu zdaleka neodpovídala a Dia získal šanci usednout na lavičce v duelu s Leedsem United.

Ve 32. minutě je sedmilhář Dia po zranění Le Tissiera skutečně vyslán do globální arény Premier League. Po 52 minutách ji nadobro opustil, když kouči Sounessovi došly nervy. Branku Dia nedal, ale v jednom případě byl zázraku poměrně blízko. Jestli se někdy ocitnete v Southamptonu nebo v blízkosti Graema Sounesse, zkuste se na Ali Diu zeptat. Pak rychle utíkejte…

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované