Hlavní obsah

Koller připravuje film a kandiduje: Snažím se jít ve fotbale příkladem

Foto: Profimedia.cz

Rozhovor s bývalým fotbalistou Janem Kollerem o připravovaném filmu o jeho kariéře a aktuálních tématech.

Reklama

16. 1. 8:57

Bývalý fotbalista Jan Koller představil plánovaný film mapující jeho kariéru a soukromý život. Nejlepší střelec reprezentace kandiduje do výboru fotbalového svazu Písku a s projektem Fevoluce se snaží změnit český fotbal.

Článek

Co všechno budou moci fanoušci ve filmu o vás, který vyjde v roce 2022, vidět?

„Film bude takový průřez celou mou fotbalovou kariérou. Zmapuje už mé fotbalové začátky v dětství, dotkne se i mého působení v amatérském fotbale a přesunu do toho profesionálního. Diváci budou moci vidět zásadní momenty mé profesionální kariéry a můj osobní život vlastně až do současnosti. Dokument nabídne i ohlasy mých spoluhráčů, ale i protihráčů a samozřejmě trenérů.“

Film se bude jmenovat Jan Koller, příběh obyčejného kluka. Přede mnou ale sedí člověk, který hrál, mimo jiné, za Borussii Dortmund a je stále historicky nejlepším střelcem české reprezentace…

„Je to o tom, že já pocházím z vesnice. Od malička jsem na venkově vyrůstal a zůstal jsem tam až doteď. Cítím se tak jako normální, obyčejný kluk. To, co jsem dokázal ve fotbale, neberu jako nic, co by na tom mělo něco změnit.“

Jaké momenty vaší kariéry film hlavně připomene?

„Dokument připomene všechna působiště v mé fotbalové kariéře. Poodkryje příběhy ze všech klubů, kde jsem hrál. Samozřejmě chybět nebudou ani historky z reprezentačních srazů. Diváci se dozvědí i věci, které zatím nikde nezazněly a o kterých jsem ani nikdy nemluvil. To si ale budou muset počkat až na dokument, nyní bych ty věci nerad prozradil.“

Zmínil jste, že film divákům poodkryje i vaše soukromí. Jak moc se lišilo oproti tomu, co zažívají třeba právě hvězdy Borussie v dnešní době?

„Nedokážu si úplně jasně představit, jaké to je vlastně dnes. Pokud si ale vzpomenu na Dortmund a jaké to tehdy bylo, myslím si, že to je na podobné úrovni. Ve městě nic jiného než fotbal není, o hráče tak už byl enormní zájem tehdy. Fotbal tam lidé opravdu milují. Hráči jsou hodně sledovaní. Nyní je to možná malinko odlišné tím, že se dění částečně přesunulo na sociální sítě, což dříve nebylo.“

Jaký život žije Jan Koller dnes?

„Můj život je vlastně rozložen mezi Českem a Francií, kde mám děti. Když nejsem s dětmi, tak se vracím domů, kde mám několik svých aktivit a projektů. I to se ve filmu objeví.“

Natáčení filmu vám musí momentálně zabrat hodně času. Jak přípravu dokumentu komplikuje pandemie koronaviru?

„Zatím jedeme podle plánu. Momentálně se ale bojíme, aby se natáčení nezbrzdilo, jelikož máme před sebou cesty do zahraničí. Rozhovor nám přislíbilo hned několik bývalých spoluhráčů, jak z klubů, kde jsem působil, tak i z reprezentace. Měli bychom jet za Pavlem Nedvědem do Turína, točit bychom měli i u Petra Čecha v Londýně. Máme vše předjednané, čekáme ale, až se situace okolo koronaviru uklidní. V Česku jsme zatím ale natočili, co jsme potřebovali. Pohybovali jsme se hlavně na Spartě, točili jsme ale i na Bohemce a v jižních Čechách, kde jsem vyrůstal. Rozhovory jsme už točili třeba s Karlem Poborským nebo Tomášem Rosickým. Různé dotáčky máme ještě v plánu na jaře, až bude lepší počasí. “

Covid se samozřejmě hluboce dotkl i fotbalového prostředí. Dá se říci, že jste rád, že nehrajete v dnešní době, kdy i ty největší stadiony zejí prázdnotou?

„Musím říci, že jsem velmi rád, že v této době nehraju. Hráčům ani klubům momentální situaci opravdu nezávidím. Musí to být opravdu velmi složité, zejména organizace okolo toho. Hrát bez diváků, neustálé testování, být uzavřený v izolační bublině, to není nic, co bych si chtěl vyzkoušet.“

Dovedete si vůbec představit, jaká atmosféra může být při zápase na prázdném osmdesátitisícovém stadionu?

„Musí to být něco hrozného. Pamatuji si, že i když jsme měli tréninkové centrum, tak jsme občas trénovali na hlavním stadionu. Už tehdy to nebylo příjemné. Neumím si tak absolutně představit, jaké to může být, hrát v prázdném Signal Iduna Parku ligový zápas třeba proti Bayernu nebo Schalke. V takových zápasech to totiž bylo vždycky o fanoušcích. Myslím si tak, že to hráče musí trápit.“

Hrál jste vůbec někdy zápas před prázdnými tribunami?

„Nehrál. Pokud neberu nějaké přáteláky, ale i tam bylo vždy několik fanoušků. Na takhle velkém stadionu jsem ale opravdu bez lidí nikdy nehrál.“

Schválení několika typů vakcín ale slibuje naději do příštích měsíců. Jak vy osobně na očkování nahlížíte?

„Je to asi jediná možnost, jak se vrátit do normálního života. Věřím, že očkování pomůže, v dnešní době by se mělo něco vynalézt. Nezbývá nic jiného než se nechat naočkovat a viru se tak zbavit.“

Očkování je velkým tématem i ve sportovním světě. Myslíte, že by sportovci měli být očkovaní mezi prvními?

„Myslím si, že sportovci s tím bojují dobře. Mezi prvními by se měla nechat naočkovat ta nejohroženější skupina, tedy starší lidé a pracovníci zdravotnických zařízení, kteří s virem přicházejí nejvíce do styku.

Na Slovensku se několik olympioniků už naočkovat nechalo. Jaký na to máte názor?

„Já bych přednostně nechal očkovat doopravdy lidi, kteří jsou v ohrožení života. Sportovci jsou trénovaní, mají dobrý imunitní systém, v jejich případě bych tak počkal, až se proočkuje riziková skupina.“

Máte určitě povědomí, jak na očkování nahlížejí v zahraničí. Vidíte ve Francii nebo v Německu nějaký rozdíl oproti České republice?

„Myslím si, že v Německu jsou takoví, že s tím souhlasí. Ve Francii se už také začíná očkovat, vnímají to jako jedinou šanci, jak se viru zbavit. Ohlasy jsou tam pozitivní a lidé se očkovat chtějí, berou to jako jedinou možnost, jak se vrátit k normálnímu životu.“

Zatímco svět zápasí s covidem, český fotbal má jiného protivníka – kauzu okolo bývalého místopředsedy fotbalového svazu Romana Berbra. Jak na dění posledních týdnů nahlížíte?

„Musím říci, že věřím policii a soudům, že vědí, co dělají, že podezřelé pustili a budou je vyšetřovat na svobodě. Doufám, že Berbrovi i všem ostatním, kteří se na tom podíleli, dokážou vinu a budou potrestáni.“

Snahu napravit reputaci českého fotbalu v poslední době ukázalo hned několik známých tváří, včetně vás. Co se změnilo od představení projektu Fevoluce?

„Snažím se jít také příkladem a rozhodl jsem se kandidovat do výkonného výboru okresního fotbalového svazu Písek. Snažíme se dělat osvětu ve všech okresech. Někde to je vnímáno pozitivně, jinde jsou zase opatrnější. Je to ale samozřejmě složité. Roman Berbr si ten svůj systém budoval 20 let a v lidech je to tak zakořeněné.“

Setkali jste se tedy i s negativní reakcí?

„Samozřejmě setkali. Někteří zástupci fotbalových okresů jsou toho názoru, že se nic změnit nemůže a vše bude při starém. To jsou ale lidé, kteří jsou negativní a nechtějí té změně uvěřit.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované