Památky, které v zimě nespí. Tipy nejen na hrady a zámky přístupné celoročně

Renesanční zámek v Litomyšli si v 16. století nechali postavit jako své rodové sídlo Pernštejnové. Nezaměnitelnou podobu mu propůjčují tisíce sgrafitových „psaníček“ a také figurální výjevy na fasádách. V posledních třech letech prošla tato cenná památka velkou obnovou, včetně svého ikonického vnějšího pláště.

Pro zimní sezónu zde mají pro návštěvníky připravený speciální prohlídkový okruh, který zahrnuje vybrané historické interiéry zrekonstruované v roce 2024. Mezi nimi je například nejstarší divadelní sál ze 60. let 18. století, apartmá pro hosty Valdštejnů, panská oratoř a historická kuchyně. Provádí se zde vždy od čtvrtka do soboty.

Projít si mohou také novou interaktivní expozici ve druhém patře s názvem „Proč je zámek UNESCO“. Mapuje historii a architekturu zámku s důrazem na památkové hodnoty, pro které byl roku 1999 zapsán na seznam světového kulturního dědictví.

Působivá novogotická památka, která je kulisou známých filmových pohádek jako Zlatovláska nebo Nesmrtelná teta, má v zimních měsících otevřeno denně. Zámek Sychrov, který byl původně barokním sídlem, proměnil v 19. století kníže Kamil Rohan v romantickou rezidenci inspirovanou francouzskou gotikou. Zámek si dodnes zachoval autentické interiéry plné původního nábytku, obrazů a mimořádné řezbářské výzdoby českých mistrů.

Mimo hlavní sezonu mohou návštěvníci navštívit základní prohlídkový okruh. Jeho perlou je honosné Královské apartmá, v němž přespával například francouzský král Karel X. nebo pruský král Vilém I. V únoru a březnu začínají prohlídky vždy v 10, 12 a 14 hodin a pokladna je otevřena 15 minut před začátkem prohlídky. Vstupenky lze pořídit také online.

O víkendu 7. a 8. března 2026, kdy okresům v této oblasti začínají jarní prázdniny, se na zámku pořádají pohádkové prohlídky pro děti.

Zámek Valeč na Karlovarsku patří k nejpůsobivějším barokním areálům v Česku. Historie sídla sahá do 14. století, přičemž jeho dnešní podoba vznikla na počátku 18. století. Park zdobí sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna, unikátní Teatron, skleník a letohrádek. Osud zámku vždy v historii nepřál – po konfiskaci v roce 1945 stavba sloužila různým účelům a v roce 1976 ji zasáhl ničivý požár. V současné době prochází obnovou.

Park je volně přístupný v průběhu celého roku. V zimních měsících si návštěvníci mohou od pátku do neděle prohlédnout také interiéry zámku, které jsou zpřístupněné bez průvodce. Výjimečný je Braunův sál s bohatou barokní výzdobou a také lapidárium monumentálních Braunových soch, vybavené působivými světelnými a zvukovými efekty. V pátek a sobotu zámek pořádá také noční prohlídky s lucernami.

Po staletí byl klášter Plasy dominantou krajiny severně od Plzně. Založil jej roku 1144 český kníže Vladislav II. jako první panovnický cisterciácký klášter v Čechách. Po zničení během husitských válek zažil svůj zlatý věk v baroku, kdy vznikly velkolepé stavby podle návrhů architektonických mistrů Jana Blažeje Santiniho-Aichela či Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Byl to právě Santini, kdo budovu konventu postavil na důmyslném systému dubových pilotů a vodních kanálů, který patří k největším technickým i architektonickým unikátům své doby.

V roce 1826 se areál stal rezidencí kancléře Metternicha a jeho rodiny, kteří si zde zřídili rodinnou hrobku. Právě zámecké interiéry Metternichů jsou pro návštěvy otevřené v zimních měsících vždy od středy do pátku. Prostory s autentickým interiérem si mohou projít bez průvodce. Navštívit lze také baziliku Nanebevzetí Panny Marie.

Novogotický zámek v jižních Čechách byl původně strážním hradem, založeným ve 13. století. Během jeho historie se tu vystřídala řada šlechtických rodů. O jeho dnešní podobu se zasloužil rod Schwarzenbergů, který zámek získal od synovce španělského generála dona Baltasara de Marradase v roce 1661.

Zimní prohlídky jsou na Hluboké už oblíbenou stálicí, k návštěvě lákají už čtrnáctou sezónu. Prohlídkový okruh návštěvníky provede devíti pokoji, které představují soukromá apartmá posledních čtyř generací majitelů hlubockého panství – Schwarzenbergů.

Původně byl zámek Lednice renesanční vilou, později prošel barokní úpravou. V 19. století jej nechal kníže Alois II. z Lichtenštejna přestavět do dnešní podoby ve stylu anglické gotiky.

Celoročně je zde zpřístupněn první prohlídkový okruh, který zahrnuje reprezentační sály v přízemí, jež sloužily k pořádání společenských akcí, plesů a bálů. Návštěvníci si je mohou prohlédnout každý den kromě pondělí. O víkendech je možné zavítat také do zámeckého skleníku. Své kouzlo má v zimě také přilehlý zámecký park.

Také do dvou největších historických dominant Žďáru nad Sázavou lze zavítat v zimě. Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře i nedaleký zámek pořádají pravidelně komentované prohlídky.

Ikonický kostel, zařazený na seznam UNESCO, nechali v první polovině 18. století postavit cisterciáčtí mniši na oslavu svatořečení Jana Nepomuckého. Jan Blažej Santini-Aichel stavbu protkal symbolikou číslovky pět, která vychází z legendy o tomto světci. Půdorys kostela je ve tvaru pěticípé hvězdy, kostel má pět východů, pět oltářních výklenků a na hlavním oltáři se nachází pět hvězd a pět andělů. Na komentovanou prohlídku zde v zimě mohou zájemci dorazit každé úterý a čtvrtek.

V zimě jsou připraveni i v nedalekém zámku rodiny Kinských, který byl původně cisterciáckým klášterem. Celkem 800 let dlouhou historii místa zde mohou nasát v Muzeu nové generace, které kombinuje zážitkové a interaktivní prvky s vystavenými exponáty, anebo v rámci prohlídkového okruhu „Tam a zpátky klášterem a zámkem“.

V zimním období nespí ani mohutný královský hrad Karlštejn, který si nechal v polovině 14. století postavit král a císař Karel IV. Sloužil jako jeho venkovské sídlo, ale také k uchování sbírky křesťanských relikvií. Na počátku husitských válek zde našly útočiště i české korunovační klenoty.

Středobodem hradu je 60 metrů vysoká Velká věž, uvnitř které se mimo jiné nachází i notoricky známá kaple svatého Kříže. Vyzdobená je zlatem, drahými kameny a mnoha cennými středověkými malbami od Mistra Theodorika.

Tyto nejcennější prostory jsou k vidění pouze od května do srpna. Během zimy ale lze vždy od pátku do neděle navštívit alespoň základní prohlídkový okruh. Zahrnuje historické interiéry dvou pater Císařského paláce a spodních podlaží Mariánské věže. Na trase je rovněž vystavena kopie české Svatováclavské koruny.

Další památkou, kterou mohou děti i dospělí poznat z pohádkových filmů, je renesanční zámek v Telči. Původně byl gotickým hradem, v 16. století jej ale jeho majitel Zachariáš z Hradce nechal přestavět pod vedením italských mistrů na renesanční sídlo.

Tato památka UNESCO prošla před třemi lety rozsáhlou rekonstrukcí, díky které se její část otevřela veřejnosti celoročně. Před začátkem turistické sezóny zde lidé mohou zavítat do zámeckého muzea, které mapuje méně známou historii města a zámku. Otevřená je také zámecká galerie se stálou expozicí obrazů Jana Zrzavého nebo nádvoří a zámecká zahrada.

Opomenout nelze ani Pražský hrad, který je se svou plochou téměř sedmi hektarů největším hradem na světě, což potvrzuje i zápis v Guinnessově knize rekordů. Založil ho zřejmě kolem roku 880 přemyslovský kníže Bořivoj. Dnes ho tvoří rozsáhlý soubor paláců a církevních staveb z různých období, od nejstarší zástavby z 10. století až po současnou architekturu.

Denně tu lze navštívit několik objektů, jako je například Starý královský palác, expozici Příběh Pražského hradu, baziliku svatého Jiří, Expozici Hradní stráže či Katedrálu svatého Víta. Jen zahrady Pražského hradu jsou uzavřeny zhruba od půlky listopadu do konce února.