Článek
Birmingham v Alabamě byl v roce 1963 podle bojovníka za lidská práva Martina Luthera Kinga jr. „pravděpodobně nejdůkladněji segregovaným městem ve Spojených státech“. V neděli 15. září 1963 v 10:22 tu pod schodištěm baptistického kostela na 16. ulici vybuchlo minimálně 15 náloží dynamitu, které zde umístili členové místního Kukluxklanu.
Po výbuchu vypukly na mnoha místech Birminghamu nepokoje. O život přišli dva afroameričtí chlapci – třináctiletý Virgil Ware a šestnáctiletý Johnny Robinson. Ještě v den výbuchu bylo do města vysláno 500 příslušníků Národní gardy a 300 vojáků. Následujícího dne se k nim přidalo 500 policistů a 150 zástupců šerifů. (Na snímku z 16. září 1963 se modlí lidé na místě exploze.)
Bomba explodovala na východní straně budovy, kde se v suterénu připravovalo pět dívek na bohoslužbu. Čtyři nezletilé dívky zemřely. Na snímku z 16. září 1963 vyšetřují následky bombového útoku agenti FBI. Federální vyšetřovací služba posléze dospěla k závěru, že bombový útok mají na svědomí čtyři členové Kukluxklanu (známí jako Cahaba Boys), ale v roce 1968 nakonec uzavřela vyšetřování bez vznesení obvinění. Tehdejší ředitel FBI Edgar Hoover, známý pro svůj nepřátelský postoj k hnutí za občanská práva, nechal složky k případu zapečetit.
Vyšetřování pokračovalo až po jeho smrti. Případ byl znovu otevřen v roce 1971, 1995 a 1997; v průběhu let se podařilo atentátníky usvědčit. (Robert Chambliss byl usvědčen v roce 1977, zemřel o osm let později ve věku 81 let. Herman Cash zemřel, aniž by byl z bombového útoku obviněn. Thomas Blanton byl usvědčen v roce 2001, umírá ve vězení (2020) ve věku 82 let. Bobby Frank Cherry byl shledán vinným v roce 2002, o dva roky později ve vězení zemřel.) Na snímku z 16. září 1963 sedí skupina mladých lidí na chodníku posetém úlomky ze zničeného kostela.
Bombový útok na baptistický kostel v Birminghamu byl v USA zlomovou událostí pro afroamerické hnutí. Na snímku z 16. září 1963 hovoří Martin Luther King jr. na tiskové konferenci. Později během pohřbu jedné z dívek pronesl: „I přes temnotu této hodiny nesmíme zatrpknout… Nesmíme ztratit víru ve své bílé bratry. Život je těžký. Občas tak těžký jako ocel, ale dnes na něj nejste sami.“
V důsledku bombového útoku se podařilo prosadit zákon o občanských právech (v roce 1964). Norma zaručovala všem rovné volební právo, zakázala diskriminaci na základě rasy, náboženství, pohlaví nebo původu a podpořila případné zrušení segregace ve školách. Snímek z demonstrace za občanská práva, září 1963, Washington, D.C.
Lidé na snímku z Washingtonu z 22. září 1963 demonstrují za občanská práva, nesou plakáty s nápisem „No More Birminghams“ s odkazem na incident v Birminghamu. Před atentátem tvořilo černošské obyvatelstvo 40 procent obyvatel 350tisícového Birminghamu. Přesto město nemělo žádné černošské policisty, hasiče, prodavače v obchodních domech, řidiče autobusů, bankéře ani pokladní v obchodech.
Na snímku kope neznámý muž v Birminghamu hrob pro jednu ze čtyř obětí bombového útoku, září 1963.
Pohled na přeplněný smuteční obřad, který se konal za jednu z obětí bombového útoku, září 1963.
Na snímku rodinní příslušníci utěšují mladší příbuznou, když ji vedou po schodech z pohřbu, vyfoceno 18. září 1963 v Birminghamu.
Odkud snímky pocházejí?
