Článek
V době, kdy se výtvarník divadelních scén královského divadla v Glasgow vydal na cestu, fotografie ještě neexistovala. Roberts vyplul do Egypta 31. srpna 1838. Cílem bylo zmapovat svatá místa a zachytit stav egyptských a blízkovýchodních památek, aby podle kreseb mohl doma malovat obrazy a prodávat je veřejnosti, lačné po námětech spojených s vírou či Egyptem. Díky svým cestám a kresbám se nakonec Roberts proslavil a začalo se mu přezdívat malíř Orientu. Robertsovy obrázky z cest po Svaté zemi, Blízkém východě a Egyptě vyšly v šesti knihách v rozmezí let 1842 až 1849.
Na své dlouhé cestě navštívil Egypt, Núbii, Sinaj, Svatou zemi (Izrael) a Jordánsko.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gT_s/7wgDT/svata-zeme.jpeg?fl=cro,82,124,876,578%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Jeruzalém na kresbě z 12. dubna 1839. Podle novozákonní Bible byl Ježíš do Jeruzaléma přinesen krátce po svém narození.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gV_q/b54Dd/svata-zeme.jpeg?fl=cro,121,135,794,578%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Bazilika Zvěstování na kresbě z 20. dubna 1839. Stojí na místě, kde podle křesťanské tradice archanděl Gabriel zvěstoval Panně Marii, že počne syna Ježíše.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gT_s/yEyDR/svata-zeme.jpeg?fl=cro,105,131,856,566%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Jeruzalém na kresbě z 12. dubna 1839. V biblických dobách byl Jeruzalém obklopen lesy mandloní, olivovníků a borovic.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gQ_s/7RHEE/svata-zeme.jpeg?fl=cro,63,83,849,620%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Chrám Božího hrobu (křesťanský kostel uvnitř hradeb starého města Jeruzaléma), 30. března 1839. Chrám stojí na místě, které většina křesťanů uctívá jako Golgotu; podle Nového zákona byl právě zde Ježíš Kristus ukřižován.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gZ_r/xxsDd/svata-zeme.jpeg?fl=cro,106,159,804,541%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Chrám Božího hrobu je jedním z hlavních křesťanských poutních míst ve Svaté zemi a jednou z největších sakrálních staveb na Blízkém východě. Za doby života Ježíše bylo toto místo prázdným vrchem. Archeologické nálezy z 90. let 20. století naznačují, že se Golgota mohla nacházet poblíž hradeb uvnitř dnešní hranice města. Kresba z roku 1843.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gT_s/q4xDS/svata-zeme.jpeg?fl=cro,108,121,834,578%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Golgota nebo také Kalvárie v Jeruzalémě na kresbě z 10. dubna 1839.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gX_r/tzlDT/svata-zeme.jpeg?fl=cro,0,0,1024,832%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Zlatá brána Jeruzalémského chrámu odhalující část starověkých hradeb, 1842.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gZ_r/d6UDa/svata-zeme.jpeg?fl=cro,113,121,829,599%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Josefův hrob v Nábulusu, 1839. (Syn Jákobův.)
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gQ_s/MBhEG/svata-zeme.jpeg?fl=cro,142,149,767,537%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Moáb, starověké království a území mezi Mrtvým mořem a Syrskou pouští v dnešním Jordánsku. Na kresbě ze 4. dubna 1839.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gR_q/Tv3Dp/svata-zeme.jpeg?fl=cro,0,0,1024,816%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Město Jaffa, 16. dubna 1839. Někteří tvrdí, že byla Jaffa pojmenována po Jefetovi, jednom ze tří Noemových synů, který město postavil 40 let po biblické potopě. V Novém zákoně apoštol Petr vzkřísil v Jaffě Tabitu. Také zde měl později Petr vidění, ve kterém mu Bůh řekl, aby nerozlišoval mezi Židy a ne-Židy či mezi košer a ne-košer.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gQ_s/nLpEF/svata-zeme.jpeg?fl=cro,108,141,810,567%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Klášter Mar Saba v Judské poušti, 4. dubna 1939. Mar Saba je považován za jeden z nejstarších nepřetržitě obydlených klášterů na světě a udržuje mnoho ze svých starověkých tradic.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gS_r/Y9ZDf/svata-zeme.jpeg?fl=cro,89,96,853,599%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Petra, skalní město v Jordánsku, 9. března 1839. V Bibli je označováno jako Selá (hebrejsky kámen). Arabové mu dali jméno Mojžíšovo údolí.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gV_q/eAqDf/svata-zeme.jpeg?fl=cro,100,117,853,575%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Pozůstatky Vítězného oblouku v Petře, 8. března 1839.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gW_r/B2zDh/svata-zeme.jpeg?fl=cro,0,0,819,1024%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Vstup ke skalnímu městu Petra, 1839.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gV_q/bCaDe/svata-zeme.jpeg?fl=cro,85,140,879,556%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Petra, 9. března 1839.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gZ_r/5B5De/svata-zeme.jpeg?fl=cro,112,135,803,544%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Pohled na město Aškelon. Město bývá označováno jako rodiště Heroda Velikého. Toho krále, který podle biblické tradice nechal vyvraždit betlémská neviňátka.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gV_q/r83Dh/svata-zeme.jpeg?fl=cro,0,0,812,1024%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Městečko Baalbek, 7. května 1839. Dnes se město nachází ve východním Libanonu. Legenda říká, že původní pevnost postavil jako své útočiště před Božím hněvem Kain, syn Adamův.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gZ_r/zCUDc/svata-zeme.jpeg?fl=cro,133,163,770,563%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Město Dženín na severu Západního břehu Jordánu, 1839. Bývá ztotožňováno s biblickým městem Ein Ganim.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gX_r/SyZDV/svata-zeme.jpeg?fl=cro,0,0,1024,816%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Město Akko na severu Izraele, 25. dubna 1839. Během křížových výprav bylo město součástí Jeruzalémského království a bylo několikrát dobyto a opět osvobozeno. Bylo posledním křižáckým městem ve Svaté zemi.