Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Unikátní objev: Milevský relikviář patří mezi nejstarší památky

Objevení milevského relikviáře v roce 2020.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

13. 9. 16:23

Překvapivý objev, učiněný v roce 2020 v jedné z nejstarších církevních staveb u nás, kostele sv. Jiljí v Milevsku, ukázal svou výjimečnou hodnotu. Podle odborníků obsahuje i dřevo ze 4. století, a patří tak mezi unikátní památky.

Článek

V dutině za trezorovou místností kostela sv. Jiljí v Milevsku, zavalené kamenem, se na jaře 2020 našly zbytky dřeva, zlaté plíšky a kus železa s křížkem z jedenadvacetikarátového zlata.

Analýzy České radiouhlíkové laboratoře nyní potvrdily, že jde jednak o modřínové dřevo, podle radiokarbonové metody datované mezi roky 1290 a 1394 a o dřevo dubové, datované mezi lety 338 a 416. Relikviář tak patří mezi naše nejstarší památky.

Badatele překvapila absence drahých kamenů, která bývala na schránkách pro relikvie běžná. Vysvětlení přinesla až analýza Národní galerie, která potvrdila přítomnost ultramarínu. Ultramarínová modř je velmi vzácné barvivo, které se ve středověku získávalo drcením drahého kamene lapis lazuli, který se v přírodní formě nachází pouze na území dnešního Afghánistánu.

„Použití ultramarínu bylo ve své době daleko dražší než zdobení drahokamy. Když uvážíme, že svaté relikvie se v raném středověku zdobily velmi často pozlacenými plíšky, je zřejmé, že v Milevsku nalezený relikviář byl považován za to nejcennější, co mohlo být uchováváno,“ vysvětlil Pavel Břicháček ze Západočeského muzea v Plzni.

U samotného hřebu nebyla radiokarbonová metoda provedena, protože by znamenala jeho nenávratné poškození. Část hřebu byla obalena uhlíkovou vrstvou. Badatelé se domnívají, že jde o zbytky látky, ve které byl hřeb obalen. Hřeb samotný byl ale zkoumán analýzou CT na institutu CEITEC při univerzitě v Brně. Vědci při ní ověřovali hypotézu, zda samotný hřeb není schránkou pro relikvii, zda se pod neobvykle silným zlatým křížkem ještě něco neskrývá. Tato hypotéza se ale nepotvrdila.

+3

Analýza modřínového a dubového dřeva ukazuje, že jde o pozůstatky dvou schránek. První byla zhotovena po výpravě císařovny Heleny do svaté země, při které hledala Ježíšův hrob. U kopce označeného za bájnou Golgotu nalezla zbytky křížů a dalších relikvií. Jeden z domnělých úlomků hřebu z Ježíšova kříže se tak podle dosavadních zjištění stal součástí klášterního pokladu v Milevsku.

Na počátku 15. století, když klášter ohrožovali husité, byla vyrobena modřínová schránka, relikviář do ní vložen a nejcennější poklad kláštera zasunut do trámové dutiny za trezorovou místností a zavalen kamenem tak, aby na něj nikdo nedosáhnul.

Zda se jednalo skutečně o hřeb z Ježíšova kříže, není možné se stoprocentní jistotou říci. Lze ale říci, že ve 4. století za něj byl považován, což z něj činí jednu z nejvýznamnějších památek na našem území.

Tajná dutina

Archeologický průzkum začal před plánovanou rekonstrukcí kostela v Milevsku už v roce 2015. V průběhu prací byla v nejsilnější severní stěně kostela objevena přibližně šest metrů dlouhá chodbička, vedoucí do dutiny neznámým účelem.

Místnost byla zanesena zvířecími pozůstatky, které biologové identifikovali jako pozůstatky po úlovcích sovy pálené. Na místě bylo současně nalezeno několik lidských žeber. Po dohodě s majitelem objektu se archeologové, technici a speleologové ze spolku Naše historie rozhodli nánosy z místnosti vyklidit a místnost vyčistit.

Během vyklízení byl těsně nad podlahou místnosti objeven další dutý prostor – přibližně šest metrů dlouhá a velmi úzká štěrbina o průměru 26 × 16 centimetrů. Evidentně se jednalo o prostor po trámu. Na jeho začátku bylo ovšem nalezeno několik drobných šperků z 15. století.

Potvrdilo se tak vysvětlení, že dosud neznámá místnost sloužila jako trezorová komora. V průběhu staletí byla vykradena, ale nepozorní zloději ovšem část cenností ponechali na místě. Přibližně metr a půl od začátku trámové dutiny archeologové našli kámen, blokující další část dutiny.

Sondážní kamera za ním na jaře 2020 objevila pozůstatky rozpadlé dřevěné schránky s kovovými plíšky. Po ofouknutí prachu jednoho z nich se objevil nápis „IR“. V církevní tradici má tato zkratka jediný význam – Iesus Rex (Král Ježíš).

Následovala velmi opatrná operace, při které technici ze spolku Naše historie nejprve opatrně balvan odstranili a následně speciálně zkonstruovanou lopatkou hromádku pozůstatků po relikviáři opatrně podebrali a po staletích opět vynesli na denní světlo.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované