Mladší ženy antikoncepční pilulku nechtějí. Může za to hormonofobie, říká lékař

Podle nejnovějších dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) lékárny loni objednaly 1,7 milionu balení hormonální antikoncepce, což je o milion méně než v roce 2000. Největší propad zájmu zažívá hormonální antikoncepce u dívek a mladých žen. Podle tři roky starého průzkumu pro Seznam Zprávy od IPSOS se ve skupině žen ve věku 18 až 35 let snížil počet uživatelek antikoncepční pilulky od roku 2008 do roku 2022 na polovinu, ze 62 na 32 procent.

Co k tomu dnešní generaci žen vede? A proč je hormonální antikoncepce na seznamu karcinogenů WHO? Na to jsme se v rozhovoru pro Seznam Zprávy zeptali Jana Greguše ze Sekce pro antikoncepci a reprodukční zdraví České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.

Registrujete menší zájem o hormonální antikoncepci i ve vaší praxi? Ano, určitě. Z pohledu lékaře vnímám jako největší problém fenomén, kterému se odborně říká hormonofobie, iracionální strach z užívání hormonů. Samozřejmě tento strach může být i racionální, pokud má žena špatnou zkušenost s užíváním hormonů, a to buď osobně, nebo například u někoho v rodině. Ale pokud ten strach není ničím konkrétním podložený, mluvíme o hormonofobii. A ta se objevuje v dnešní době velmi často, nejen u nás, ale i v zahraničí, bavíme se o tom s kolegy na mezinárodních odborných konferencích. A to je podle mě jeden z hlavních důvodů, proč dochází k poklesu užívání hormonální antikoncepce.

Není to ale prostě jen projev kritičtějšího a informovanějšího přístupu dnešních žen, než měly jejich matky? Ani moje generace dřív příliš neřešila vedlejší účinky hormonální antikoncepce.

Částečně ano. Rozhodně je pravda, že ženy hormonální antikoncepci užívaly dříve plošně, bez větší rozvahy. Dnes o tom více přemýšlí, jsou kritičtější, a to je rozhodně dobře. Ale u hormonofobie se jedná o iracionální strach.

Proč iracionální?

Ženy, u kterých se objevuje, bývají už a priori tak zaujaté, že jakýkoli pokus otevřít toto téma se setkává s neúspěchem. V ambulanci se ženy například zeptám, jestli užívá nějakou antikoncepci, a v tu chvíli často jako kdyby mezi námi vyrostla zeď, atmosféra se promění, paní se na mě podívá pohledem „Pane doktore, vy mě chcete zabít?!“.

Ženy s hormonofobií mají často mylné, neúplné a zavádějící informace typicky ze sociálních sítí, informace od lékařů je nezajímají, protože ony už „vědí“, že hormonální antikoncepce je zlo. S jinými ženami ale diskuze možná je a po ní se občas podaří zvolit pro ně vhodnou hormonální antikoncepci: například nízkodávkovou, šetrnou k tělu, životnímu prostředí a podobně.

Jak často narazíte na ženy, které trpí hormonofobií?

Setkávám se s tím relativně často, je to fenomén dnešní doby spojený s negativní rolí sociálních sítí. Ženy dnes získávají informace hlavně tam, a to pak ovlivňuje komunikaci s lékařem v gynekologické ambulanci.

Proč se, podle vás, objevují na sociálních sítích častěji dezinformace o hormonální antikoncepci než osvěta o její prospěšnosti?

Možná to je tím, že na sociálních sítích šíří informace neodborníci. A taky bohužel platí, že špatná zpráva prodává lépe než dobrá. Zmiňování benefitů antikoncepce nevzbudí takovou kontroverzi a nebude to mít tolik sdílení a lajků jako poplašná zpráva.

Může za tou ostražitostí a nechutí vůči pilulce být i něco jiného než vliv informací ze sociálních médií?

Jistě. Třeba negativní zkušenost s hormonální antikoncepce v okolí: u kamarádek nebo v rodině.

To jsou ale potom racionální obavy.

Ano, obavy můžou být i racionální, třeba když žena ví, že u ní jsou rizikové faktory, například je kuřačka. Kouření zvyšuje riziko trombózy podobně jako hormonální antikoncepce, takže kombinované riziko by bylo ještě vyšší. Jako další důvod klesající obliby hormonální antikoncepce bych viděl generační změnu v sexuálním životě, tedy menší sexuální aktivitu dnešní mladé generace.

Dívky a ženy si řeknou, proč brát každý den pilulku, když mají sex třeba jen příležitostně díky rande z Tinderu?

Přesně tak. U mladé generace vnímáme přesun života do online sféry, což má za následek, že reálných kontaktů, včetně sexuálních, je méně.

Zmínil jste trombózu. Je to nejzávažnější možný vedlejší účinek hormonální antikoncepce?

Trombóza a embolie.

Kombinovaná hormonální antikoncepce je na seznamu karcinogenů Světové zdravotnické organizace (WHO), k čemuž se vaše odborná společnost vyjadřovala. O co jde?

Stanovisko WHO je už z roku 2005 a konstatuje potenciální zvýšení rizika některých nádorů u uživatelek kombinované hormonální antikoncepce. Závěry stanoviska považujeme jako odborná společnost za kontroverzní, protože WHO pro to nepředkládá důkazy podložené vědeckými studiemi.

Nicméně ve stanovisku vaší odborné společnosti připouštíte, že některé druhy mohou mírně zvyšovat riziko karcinomu prsu.

Vztah hormonální antikoncepce a rizika rakoviny prsu je složitý a nelze jej generalizovat. Záleží na typu, denní dávce použitých hormonů, aktuálním věku uživatelky i v jakém věku začala hormonální antikoncepci užívat, jak dlouho ji brala. Roli hrají také vrozené dispozice ke vzniku nádoru a další faktory.

Dostupné soudobé studie dokládají, že užívání kombinované hormonální antikoncepce je spjaté s mírným zvýšením rizika rakoviny prsu. Zároveň ale prokazatelně významně snižuje riziko rakoviny vaječníků, endometrie i riziko kolorektálního karcinomu (rakovina tlustého střeva a konečníku). Takže poměr benefitů a rizik je stále na straně výhod, včetně preventivního účinku na zvlášť nebezpečný karcinom vaječníků. Studie a další informace k tématu jsou volně dostupné na webu naší společnosti v sekci Doporučené postupy.

V ostražitém přístupu k hormonální antikoncepci se může odrážet i nedůvěra v lobby farmaceutických firem. Ty třeba hradí nebo přispívají na výdaje spojené s účastí lékařů na odborných kongresech a konferencích různě po světě.

Farmaceutické firmy mohou za splnění etických podmínek a pravidel hradit lékařům účast na konferencích, aby podpořily jejich kontinuální vzdělávání v oboru. Určitě už to není jako dřív, kdy jim hradily všechno možné. A nemohu sice mluvit za všechny lékaře, ale nemyslím si, že by předepisovali hormonální antikoncepci, aniž by žena splňovala kritéria, za kterých je u ní možné ji nasadit.

Lékaři ale na kongresech třeba přednáší o konkrétních přípravcích a jsou placeni firmou, která je vyrábí. Není to z etického hlediska na hraně, když pak ten lékař v ordinaci svým pacientkám daný přípravek předepisuje?

Myslím, že tam problém není. Lékaři na sympoziích nepřednášejí nic, co by neměli podložené studiemi. Kdyby tomu tak nebylo, ohrožovali by svou profesní integritu a pověst. Přednáší na základě studií, dále kazuistiky získané ze svých praxí, jak ženy na ten který preparát reagovaly a jak to oni s nimi dál řešili. Takové informace celou odbornou společnost posouvají dál.

V ideálním světě by ale takové studie a přednášky platil nezávislý subjekt, ne sám výrobce, který na tom má obchodní zájem.

Ale ty studie jsou kontrolované, podložené množstvím ověřených dat. A z hlediska bezpečnosti nejsou podrobněji zkoumané preparáty, než je hormonální antikoncepce.

Co říkají nejnovější studie o vlivu hormonální antikoncepce na často diskutované přibírání na váze nebo na změny sexuálního apetitu?

Co se týče přibývání na váze, tam se může jednat o zadržování vody, ale jde o minimální množství. Nejsou data, která by potvrzovala, že současná hormonální antikoncepce zvyšuje hmotnost uživatelky. Když se občas objeví pacientka, která chce předepsat hormonální antikoncepci proto, aby se jí zvětšila prsa, vysvětluji, že se po ní nepřibírá. A pokud ano, jde o jedno dvě kila vody.

A jak antikoncepční pilulka ovlivňuje libido? Vzhledem k tomu, že obsahuje hormony související s reprodukcí, se sexem, je vůbec možné, aby na jeho prožívání vliv neměla?

Je pravda, že hormonální antikoncepce blokuje ovulaci (ke krvácení tedy nedochází následkem uvolnění vajíčka, ale kvůli změně hladiny hormonů – pozn. red.) a zásadně ovlivňuje sekreci endogenních hormonů. Nicméně vliv na libido dosud nebyl jasně prokázán, ve studiích to vychází nejednoznačně. Libido se těžko objektivizuje a má na něj vliv spousta faktorů. Záleží na psychologickém profilu ženy, jejím vztahu k vlastní sexualitě, k partnerovi, v jakých podmínkách vyrostla, žije, atd. Každopádně je potřeba, stejně jako při projevech dalších vedlejších účinků, to probrat s lékařem a zkusit třeba jiný preparát, s jinou kombinací hormonů. Nasazení hormonální antikoncepce je proces hledání. Každé ženě sedí jiná a občas může trvat, než se najde ten správný preparát, který jí sedne.

U hormonální antikoncepce se taky řeší, jaký vliv má její dlouhodobé užívání na pozdější plodnost. Přinesly poslední studie nějaká nová zjištění?

Tady je důležité připomenout, že plodnost ženy strmě klesá po 35. roku života. Pokud žena vysadí antikoncepci v tomto věku nebo později a chce otěhotnět, může s tím mít problém. Ale ne v důsledku užívání hormonální antikoncepce, ale kvůli věku. Stejné problémy by měla, i kdyby místo hormonální antikoncepce používala kondom. To je podobné, jako když ženy zmiňují, že poté, co vysadily hormonální antikoncepci, mají třeba nepravidelný cyklus. Ale je nutné si vzpomenout, jak její cyklus vypadal před jejím nasazením. Byl nepravidelný? Pokud ano, pak není důvod čekat, že po vysazení hormonální antikoncepce to bude jinak. Pokud hormonální antikoncepce užívá velmi mladá dívka, která ještě nemá vyspělý endokrinní systém, tak je pravda, že u ní nevíme, jak by ten cyklus vypadal bez nasazení hormonální antikoncepce.

Jak je to u mladých dívek? Patnáctiletá holka přeci ještě nemá dostatečně vyvinuté tělo na hormony, ne?

Tohle je námitka, které rozumím a je oprávněná. Z tohoto důvodu se nedoporučuje hormonální antikoncepce u dívek do dvou let od nástupu menstruace. Takto mladé pacientce bych hormonální antikoncepce předepsal jen v případě, že by jí přinášela nějaký významný užitek, například při velmi bolestivé menstruaci nebo velmi silném akné, kdy by jiná terapie nebyla účinná. Ale takové případy řešíme málokdy, mladé dívky dnes hormonální antikoncepci, jak už jsme říkali, spíše nechtějí. Už to není jako dřív, kdy ženy užívaly pilulky od útlého mládí.

Předepsal byste ji své dceři?

Své dceři bych pravděpodobně doporučil hormonální nitroděložní tělísko.

Je pravda, že nitroděložní tělísko je dnes čím dál populárnější formou antikoncepce, a to i u mladé generace?

Je to tak. Tělísko je vysoce spolehlivá antikoncepce, hormonální varianta navíc chrání před hlubokým pánevním zánětem, snižuje krevní ztrátu během menstruace a její bolestivý průběh. Na rozdíl od pilulky nemusí žena myslet na to, aby ji užila, nehrozí, že na to zapomene. Není tam interakce s léky, ani snížení účinnosti důsledkem zvracení, průjmu atd.

A dneska už neplatí, že se nitroděložní tělísko doporučuje jen ženám, které už rodily?

To bylo dřív, kdy se tělíska zaváděla jen ženám po porodu. Dnes jsou i tělíska menších rozměrů, a to hormonální i nehormonální, která se mohou zavádět i mladým, které ještě nemají po porodu. Někteří kolegové ale bohužel stále žijí v omylu, že tělísko je až pro ženu s dětmi.

A jak je to s postkoitální antikoncepcí, tzv. pilulkou po? Kdybyste porovnal vliv na ženský organismus, je větší „nálož“ pravidelné užívání hormonální antikoncepce nebo dejme tomu dvakrát, třikrát do roka „pilulka po“?

S frekvencí užití postkoitální tabletky to je jako s interrupcí. Je dobře, že tato metoda existuje, ale nemělo by to být tak, že se žena nechrání, a pak chodí každý rok na potrat. Postkoitální antikoncepce by neměla být užívaná jako regulérní antikoncepce. Může mít negativní vliv na menstruační cyklus, způsobit jeho nepravidelnost. Měla by fungovat jen jako záchranná síť.

Autorka je editorkou vysílání ČRo Plus.