Článek
Česko je sklářská i pivní velmoc, přesto se zde paradoxně téměř dvě desetiletí nevyráběly tradiční pivní půllitry z lisovaného skla. Výroba dříve sídlila třeba ve sklárnách v Rosicích a Libochovicích. „Poslední byla Heřmanova Huť v roce 2009,“ říká historik skla Petr Nový, hlavního kurátor a zástupce ředitelky Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.
Od té doby se lisované sklenice do tuzemských restaurací a hospod vozily jen ze zahraničí, třeba z Německa a dalších zemí. České sklárny se u pivních sklenic omezily na foukané sklo, spíše v menších sériích a z dražší ruční produkce.
Teď se české půllitry s uchem k výčepům opět vracejí. Od 10. prosince je mohou vyzkoušet lidé v restauracích Lokál Dlouhááá a Korunní, v Kantýně, Kuchyni a Brasileiru Slovanský dům ze skupiny Ambiente. Zamíří do nich zatím celkem čtyři tisíce pivních sklenic z českého křišťálu – dva typy po dvou tisících kusů. A příští rok zřejmě přibudou další.
Od studentských prací k výčepům
„Celá myšlenka se zrodila z iniciativy vedoucích Ateliéru produktového designu na UMPRUM, profesorů Michala Froňka a Jana Němečka ze studia Olgoj Chorchoj,“ říká Lucie Janečková, zakladatelka Institutu Pivo ze skupiny Ambiente.
Svým studentům zadali semestrální práci s cílem navázat na tradiční české půllitry. „S Honzou Němečkem jsme chtěli zlomit dlouhotrvající absenci českého pivního lisovaného skla v českých restauracích,“ nastiňuje Michal Froněk, jeden z vedoucích Ateliéru produktového designu D3 na UMPRUM.
Využili k tomu dlouhodobou spolupráci se sklárnou Bomma ve Světlé nad Sázavou. „Sklárna disponuje vlastní výrobní linkou lisovaného skla, která umožňuje právě malosériovou výrobu ideální pro tento typ zakázky,“ poukazuje Jiří Trtík, prezident Bomma & Rückl Group a spolutvůrce projektu.
Na začátku to byl jen akademický projekt, na kterém se studenty pracoval asistent z ateliéru Michal Malášek. Současně probíhaly konzultace se specialisty z různých oborů: historie lisovaného skla, možné technologie výroby, čepování, hygiena a sanitace, kvalita piva a jeho výroba. „Navštívili jsme pivovary a ochutnali mnoho druhů piva, než se zrodilo mnoho prototypů,“ říká Michal Froněk.
Z prací studentů se poté konala výstava. „My jsme byli pozváni na jejich výstavu a tam se zrodila myšlenka celé to zrealizovat. Výsledné produkty nás nadchly, a tak jsme se začali o možnost mít v restauracích vlastní půllitry více zajímat,“ přibližuje Lucie Janečková z Ambiente.
Díky spolupráci studentů a pedagogů se zakladatelem Ambiente Tomášem Karpíškem, skláři z Bomma a pivními experty z Institutu Pivo se nápad postupně posunul od prototypů do praxe. Trvalo to víc než rok a půl a nakonec byly vybrány dva finální modely – jeden pro restaurace Lokál a druhý pro další podniky Ambiente. Autory vybraných designů jsou Tereza Bláhová a Jáchym Kubů zvaný též Kuza.
Správný odraz světla ve skle
Tereza Bláhová vycházela z tradičních českých půllitrů. Inspirovala se historickými reliéfy v pivním skle, ty však zdeformovala – zvlnila.
„Půllitr je pro mě velmi zajímavý objekt, stává se středobodem stolu, někdy i tématem konverzace a každý má svého oblíbence. Při navrhování pro mě byly nové limity dané technologií i typologií půllitru. Zaměřila jsem se proto hlavně na detail a práci s reliéfem. Důležitá pro mě byla hra s optikou a odraz světla ve skle,“ přibližuje svůj postup navrhování mladá designérka. Její půllitry jsou vzhledově více „hospodské“ a budou se používat v restauracích Lokál.
Jáchym Kubů spojil klasické tvary používané na pivní sklenice do motivu obličeje – symbolického „kamaráda na půllitru“. Inspirací mu byli blízcí lidé i jejich vzájemné soužití.
„Tento projekt pro mě byl prvním klauzurním zadáním v ateliéru. Právě proto jsem měl velkou radost, že jsem se dostal až do finální selekce soutěže a k realizaci projektu. Realizace produktu vám dodá spoustu nových zkušeností. Byla to pro mě druhá škola, ve které jsem se učil komunikaci s klientem, práci se sklem, ergonomii produktu i potřebnou administrativu“, svěřuje se autor.
Na základě připomínek odborníků ze sklárny Bomma se design prototypů ladil, aby byl vhodný k lisování. Poté se vyráběla forma a začalo se lisovat. „V první fázi vzorování se vyrobilo asi 150 kusů od každého designu,“ říká šéf sklárny Jiří Trtík.
Úpravy podle výčepních i štamgastů
Tyto sklenice se v srpnu a září testovaly v reálném provozu a lidé z Ambiente sbírali zpětnou vazbu od výčepních a štamgastů. „Pro výčepní je aspektem například to, kde je posazené ucho, kde je těžiště půllitru nebo ryska,“ přibližuje Lucie Janečková. Do půllitru se také například musí vejít dostatečné množství pěny.
„Na základě sebraných podnětů byla precizně upravena finální forma, aby odpovídala požadovaným estetickým i funkčním parametrům,“ popisuje dále Trtík. Nebylo přitom podle něj potřeba vracet se ke starším technologiím či historickým mustrům, vznikl zcela nový design. Druhá, větší várka se vyráběla na konci listopadu. „Sklenice se dobře drží, snadno se myjí a jsou dostatečně odolné pro každodenní provoz,“ kvituje Lucie Janečková.
Nyní se budou ve zmíněných pěti restauracích používat dva měsíce pouze tyto nové půllitry, a to i při vánočních večírcích. Cílem je získat kompletní zpětnou vazbu od hostů, která bude zásadní pro zahájení sériové výroby.
Testovací série se ve sklárně vyráběla na lisu určeném pro produkci po jednom kusu. Pro běžné používání pak bude možné využít i jiný lis pro výrobu více půllitrů najednou, což sklenice zlevní. Pokud nebudou nutné další změny v designu, na jaře už bude možné tyto sklenice potkávat ve všech provozech sítě Ambiente, kde se čepuje pivo.
„Naším cílem je nejen podpora českého sklářství, ale především vrácení českého skla do hospod. Výsledkem bude český lisovaný půllitr vyrobený z křišťálu, do kterého budeme čepovat české pivo. A to je přece krásné,“ uzavírá Lucie Janečková. Půllitry budou určeny hlavně do restaurací, ale bude možné si je i koupit.
