Hlavní obsah

Miliardář Šťáva piluje plán, jak zabavit Česku majetek

Obrazy zabavovat nebudeme, ale víme, kde má Česko jaký majetek, říká v rozhovoru pro Seznam Josef Šťáva.

16. 10. 2016 17:26

Víme, kudy tečou peníze státu v zahraničí, varuje muž, který se se státem soudí přes dvacet let o miliardy korun.

Článek

Stačí jeden vstřícný verdikt zahraničního soudu a obstavíme majetek České republiky v zahraničí. Taková je strategie podnikatele Josefa Šťávy, který se se státem soudí již přes dvacet let o odškodné za zmařený obchod s krevní plazmou.

V kauze známé jako Diag Human jde přitom už o 13 miliard korun.

Aktuálně podle zjištění Seznamu upřesňuje plán, jak správně majetek Česka v zahraničí zabavit. Se svými právníky konzultoval, zda je možné sáhnout na zahraniční majetek republiky, i když v Česku ke stejnému kroku nepřistoupí.

Verdikt advokátů je jasný. Newyorská úmluva o vymáhání zahraničních arbitrážních verdiktů akci v cizině umožňuje - nevyžaduje totiž, aby se ten, komu mají peníze připadnout, domáhal nejdříve svých práv jen v „odsouzeném" státu. A to ani v případě, že by byl v daném státu výrok soudně uznán.

Šťáva už pak má jasno také v tom, co určitě obstavovat nebude. „Určitě nebudeme exekuovat obrazy. To už jsme si vyzkoušeli. Ale máme velmi dobře zmapováno, jaké majetky má Česká republika po světě a kudy tečou její peníze a kam," varuje v rozhovoru pro Seznam.

Cenná umělecká díla totiž ve svém boji se státem Šťávova lichtenštejnská společnost Diag Human už jednou zabavit nechala. Stalo se to před pěti lety v Rakousku a šlo mimo jiné o významné dílo ze sbírek Moravské galerie v Brně – Dvě ženy od Emila Filly.

Po měsících soudních pří je nakonec rakouské úřady uvolnily. Jednak proto, že nakonec Šťávovy nároky neuznaly, protože arbitři jeho při se státem ještě definitivně nerozhodli. Ale také kvůli tomu, že obrazy se v podobných případech nemají používat jako „rukojmí".

Proč Šťáva a jeho lidé zintenzivňují přípravu zahraničních exekucí právě teď, když arbitráž se státem skončila už před dvěma lety a dle výkladu Ministerstva zdravotnictví vítězstvím státu? Blíží se totiž rozhodnutí zahraničních soudů, které řeší uznání arbitrážního verdiktu z roku 2008. Ten Šťávovi přiznal přes osm miliard korun, s úroky jde už o zmíněných 13 miliard.

Foto: Moravská galerie v Brně

Obraz Emila Filly Dvě ženy na několik měsíců v roce 2011 zablokoval Diag Human v Rakousku.

Kauza začala v první půli 90. let, kdy Šťávův Diag Human chtěl se státem obchodovat s krevní plazmou. Byznys ovšem nevyšel. Svou roli v tom sehrál i postup Ministerstva zdravotnictví a dnes již proslulý dopis tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara, v němž varoval dánského obchodního partnera Diagu, že Šťávova firma je nedůvěryhodná. Od roku 1996 pak kvůli zmařené investici zahájil Diag se státem vnitrostátní arbitráž.

Na sklonku vlády premiéra Miloše Zemana v roce 2002 arbitři přiznali Šťávově firmě 327 milionů jako částečné plnění a o zbytku odškodného se rozhodovalo dál. Následující vláda částku uvolnila.

Pře pokračovala a v roce 2008 vyčíslili arbitři celkovou škodu Diagu na více než osm miliard, k nimž připočítává Čechošvýcar Šťáva denně úroky 1,3 milionu korun. Stát se odvolal a nový arbitrážní tribunál se předloni přiklonil k tomu, že konečným verdiktem je již ten z roku 2002 a stát nic dalšího platit nemá. Původní verdikt z roku 2008 ovšem nález z předloňska výslovně nezrušil. A na základě toho se Diag domáhá uznání svých nároků před zahraničními soudy.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené