Hlavní obsah

Místo ordinace vyšetření přes počítač: Koronavirus popohnal telemedicínu

Foto: Profimedia.cz

Přes internet by mohlo jít v Česku vyřešit až 25 procent dotazů od pacientů. (Ilustrační foto).

12. 5. 11:00

Místo do čekárny k lékaři k počítači s internetem. Virtuální čekárna sází na moderní technologie, které se v době koronaviru stále více osvědčují. Hodí se ale pro každého pacienta? Ve Výzvě odpovídal za autory lékař Tomáš Šebek.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Sázíte na to, že v internetovém prostředí virtuální čekárny je to teď pro pacienty prostě bezpečnější?

Určitě, je to jeden z důvodů, proč jsme virtuální čekárnu začali dělat. Stojí na technologii projektu Ulékaře.cz, což je léty prověřený vzdálený přístup k lékaři, který má za sebou zhruba půl milionu konzultací. A my si myslíme, že v tenhle moment skutečně můžeme nabídnout řešení, které zajistí určitou bezpečnost pacientům i lékařům, aby se zbytečně nepotkávali a přitom mohli celkem pohodlně mezi sebou řešit zdravotní problémy.

Teď je koronavirová krize, ale až to opadne, nebude to tak, že lidé raději budou všechno konzultovat s lékařem zase přímo osobně?

Zaprvé doufám a za druhé věřím, že už ne. Virtuální čekárna je postavená nadčasově, my bychom k ní stejně jednoho dne dospěli, současná krize to akorát potencovala. My se chceme primárně zaměřit na pacienty, kteří mají onemocnění jiná než koronavirus, onemocnění, která se v populaci vyskytují násobně častěji. Jenom bych v krátkosti vyjmenoval nemoci dýchacího ústrojí, kardiovaskulární onemocnění a nebo dokonce onkologičtí pacienti, ti všichni vlastně dneska potřebují do toho systému a ten systém teď trošku zvýšil práh a oni někdy marně čekají v domácích podmínkách a toho lékaře se nedovolají. A do budoucna, si myslím, že mimo jiné tahle zkušenost právě nabídne telemedicínu nebo vzdálený přístup k lékaři jako alternativu k tomu, jakým způsobem doteď konzervativně pacient a lékař spolupracovali.

A když tedy pacient bude chtít zvolit ten nekonzervativní způsob návštěvy lékaře, co k tomu potřebuje?

Virtuální čekárna funguje tak, že pacient přijde na stránky Ulékaře.cz a najde si v seznamu svého registrujícího praktického lékaře v té první vlně a pak později i kteréhokoli jiného specialistu. To bude záležet na tom, kolik lékařů se nám z těch 40 tisíc do projektu zapojí. Je to čistě dobrovolné. Ale už teď máme velmi dobrou zprávu od lékařů, že by takovou službu uvítali. Pacient pak uvede svůj zdravotní problém, zároveň vyplní i dotazník bezinfekčnosti a ten systém odešle zprávu jeho vlastnímu praktickému lékaři, který ji sám může zhodnotit. Dokonce může využít i služby, že my ten pacientův problém předpracujeme, nějakým způsobem se k tomu vyjádříme, takže může využít i náš názor. A rozhodne si sám, jestli pacienta uvidí fyzicky, a pak si dokonce řekne, o jaký čas by pacienta prosil tak, aby sám limitoval riziko nákazy pro sebe, a zároveň aby limitoval počet pacientů v čekárně. A nebo, což je úplně kýžený moment, lékař s pacientem vyřeší celý problém vzdáleně, pokud je to samozřejmě možné.

A když tam někdo svého registrovaného lékaře nemá, tak má prostě smůlu, nebo se může obrátit ještě na někoho jiného?

Celá služba stojí na službě Ulékaře.cz, což je dnes plně funkční virtuální nemocnice se zhruba 350 lékaři, počítaje praktické lékaře a zároveň i specialisty. To znamená, pokud by se pacient nedovolal svého ošetřujícího lékaře, ať už praktického nebo specialisty, tak tím ty interakce nekončí. My mu vykryjeme tu nedostupnost jeho lékaře tím, že mu poradíme v rámci naší interní virtuální nemocnice tak, jak dosud služba Ulékaře.cz fungovala. Naším cílem, mottem nebo misí celého toho projektu je, aby ani jeden požadavek pacienta nezapadl. Abychom ho vždycky vyřešili za jakýchkoliv podmínek.

A teď máte 100procentní úspěšnost?

Co se týče současné služby Ulékaře.cz, tak máme skutečně 100procentní úspěšnost. To znamená, že každý jeden požadavek pacienta je vyřešen. My jsme před koronavirem měli nějakých 1500 až 2000 interakcí měsíčně, teď jsme skoro na 5000, hlásí se nám sami lékaři do virtuální nemocnice, že by chtěli s námi spolupracovat na interní bázi. Takže už jenom z toho pohledu ta služba zažívá obrovský boom. Teď ji chceme roztáhnout na teoreticky 10 milionů občanů České republiky a zapojit do toho 40 tisíc lékařů a dát to všechno bezplatně. Doufáme, že můžeme udělat významný krok k tomu, abychom tu službu naškálovali a aby skutečně telemedicína začala fungovat i v České republice, protože všude kolem nás už funguje.

Foto: Profimedia.cz

Lékař Tomáš Šebek.

Nemáte obavy z toho, jak přesně pacient dokáže popsat svoje příznaky? To, co ho bolí, to, co ho trápí? Protože přece někdo může mít problém popsat svůj zdravotní stav?

My, jak jsem říkal, stavíme na historii, kdy máme za sebou skoro půl milionu podobných interakcí. Pacienti jsou dneska velmi dobře schopní popsat svůj problém a není to jenom otázka toho, aby vyplnili nějaký formulář, ale oni můžou přiložit fotografickou dokumentaci, třeba předchozí zprávu od lékaře, rentgenový snímek, dokonce CT, magnetickou rezonanci, mohou nasdílet v podstatě cokoliv. Čím úplnější je ta informace, tím pak přesnější je průchod dotazu naší poradnou. Na druhou stranu musím říct, že nejsme jenom technologové, ale jsme primárně lékaři. Dobře si uvědomujeme, že ne všechno se dá vyřešit vzdáleným přístupem, a kdybych si troufl spekulovat, tak to bude třeba maximálně 25 procent všech dotazů, které je opravdu možné vyřešit jenom vzdáleně. Vycházím třeba z čísel podobné služby, která je násobně větší, je to severská služba, která o sobě tvrdí, že do dvou let by chtěla minimálně 25 procent všech dotazů na praktické lékaře řešit výhradně vzdáleným přístupem.

Konzultace s lékařem i v půl druhé ráno na zastávce

Nevypadávají vám z té služby i některé skupiny, které si nemohou dovolit počítač s internetem, nebo s ním vůbec neumí? Teď se ukázalo během koronavirové krize, že někteří senioři neměli ani telefon.

Naší standardním uživatelem je sociodemograficky maminka 35 let. Ta je takovým strážcem zdraví jak pro své děti, tak pro svoje rodiče nebo prarodiče. Pokud někdo technicky naši službu, která je ale velmi jednoduchá, nezvládne, tak to většinou za něj řeší nějaký příbuzný. A upřímně musím říct, že jsme na něco podobného nenarazili, a to je skoro už 10 procent českých seniorů, kteří tu službu využívají. Co se týče technického zázemí, troufám si říct, že dneska už je celkem běžné, že v populaci je každý opatřený smartphonem. K té službě se dá dneska přistupovat velmi dobře i přes mobilní aplikaci, kterou si jednoduše stáhnete v Google Play anebo v App storu a nainstalujete. A vlastně můžete podat svůj dotaz nebo prosbu třeba v půl druhé ráno na tramvajové zastávce, takže ta technická limita je minimální. A pokud to někdo skutečně nezvládne, tak je vždycky kolem něj příbuzný, známý, který třeba za toho konkrétního člověka dotaz položí.

A když by se vás lidé zeptali, jak jsou chráněna jejich data, která vám posílají a která jsou opravdu velmi citlivá, tak jak byste je uklidnil?

Ten systém má nejvyšší míru zabezpečení. My bychom si nemohli dovolit tady lépe existovat na trhu, aniž bychom negarantovali pacientská data. To znamená, všechny údaje jsou plně anonymizované, nemůže tam dojít k žádnému úniku dat, splňujeme veškeré normy. Pacienti nám můžou s důvěrou sdělovat své nejcitlivější údaje stejně tak, jako to dělají svým ošetřujícím lékařům v tom řekněme konzervativním přístupu face to face.

Služba Ulékaře.cz zpoplatněná je. Jaké máte reakce lidí? Protože když byly zavedeny zdravotnické poplatky, tak tady byla velká diskuse, jestli lidé mají na zdravotnictví přispívat, nebo jestli stačí, že platí zdravotní pojištění.

My jsme hrozně pyšní, že se nám podařilo prolomit nejen 30korunovou hranici toho bývalého poplatku, ale my jsme se dostali s tou službou mnohem dále. Pokud chcete dotaz zodpovědět do 6 hodin, a my to běžně zvládáme do několika minut, tak skutečně na Ulékaře.cz v té standardní službě platíte asi 199 korun. My máme dokonce signály, že by lidé byli ochotni platit ještě mnohem více. A je to vlastně výborná známka celé české populace, která si začíná uvědomovat, že zdraví něco stojí, takže my jsme na tenhle problém nenarazili. A vlastně odliv pacientů, i kdybychom změnili cenovou politiku, jako že jsme ji v minulosti měnili, protože musíme samozřejmě zainvestovat čas lékařů, kteří nám ve virtuální nemocnici pomáhají a dotazy zodpovídají, jsme nezaznamenali. Spíš naopak ten zájem začíná být v tenhle moment exponenciální.

Nepřišel vám vůbec dotaz ve stylu: Rád bych využil vaši službu, bohužel ale 100korunová položka je pro mě tak velká v mém rozpočtu, že si to nemohu dovolit?

To samozřejmě přišel, to bych lhal, kdybych řekl, že žádnou takovou zprávu jsme neměli. Takže měli, pracujeme s tím, my jsme dotáhli ten náš projekt ještě do roviny pomoci od zaměstnavatelů. To znamená, dneska je to skoro 150 tisíc zaměstnanců asi 45 korporací, kteří mohou využít službu Ulékaře.cz, tedy vzdálený přístup k lékaři jenom proto, že jim to hradí zaměstnavatel. Máme takové zaměstnavatele jako je Škoda Auto, Česká spořitelna, ČEZ, to jsou ty největší. A pak celou řadu dalších menších podniků, a můžou to být buď kancelářští lidé nebo lidé z průmyslového provozu, je to vlastně úplně jedno. A tihle všichni se díky tomu, že jim to zaměstnavatel hradí, k tomu benefitu dostanou, mají možnost to navíc využít nejen pro sebe, ale i pro celou rodinu. Takže snažíme se hledat jakýkoliv i finanční model, aby ta služba byla dneska dostupná úplně každému.

A myslíte i na seniory, protože ti asi zaměstnaní už většinou nejsou?

Myslíme i na seniory. Paradoxně nám tyhle požadavky, o kterých jsme před chviličkou mluvili, od seniorů nepřišly. Mimo jiné na ně myslíme v té současné virtuální čekárně. Říkal jsem, že to je projekt, který je v tenhle moment bezplatný, jeho vstup a využití je bezplatné, hradí ho velcí partneři, mezi které patří opět Česká spořitelna nebo společnost Hartman. A díky tomu se zejména právě k seniorům, kteří trpí chronickými onemocněními mnohem více než mladší, zdravá část populace, ta služba takovým způsobem dostává.

Jak vypadá vaše spolupráce se státem? Protože telemedicína je i ve světě spíše záležitostí, do které se pouští hlavně soukromé firmy, zatímco státní zdravotnictví a zdravotní pojišťovny jsou opatrné.

Nám se strašně líbí model, který vznikl u podobně soukromého projektu v Anglii, je to služba Push doctor, která se v současné době stala součástí NHS, tedy národního zdravotního systému. Prostě systém tu službu akvíroval a teď ji poskytuje úplně všem občanům na ostrovech. My bychom byli rádi, kdybychom šli podobnou cestou, tím nemyslím, aby nás stát akvíroval, ale postupně za poslední dva roky vnímám mnohem větší nebo pozitivní odezvu z dialogu, který vedeme mimo jiné i se státem. A musím říct, že teď virtuální čekárna má dokonce záštitu Ministerstva zdravotnictví jako projekt, který je podporovaný. Měli bychom o jejím provozu pravidelně informovat ministra, delegovali nám dokonce docenta Rastislava Maďara, což je v tenhle moment člověk, který má na starosti koordinaci uvolňování karantény, jako zároveň styčného důstojníka mezi virtuální čekárnou a Ministerstvem zdravotnictví. Stejně tak se snažíme spolupracovat s pojišťovnami, a to se všemi pojišťovnami, náš projekt staví na mimořádné výhodě oproti všem ostatním. On je zcela otevřený, nabízí službu úplně všem, bez ohledu na to, jestli máte tu nebo onu zdravotní pojišťovnu nebo jestli budete ošetřen na státním zdravotnickém zařízení anebo v univerzitní nemocnici či v soukromé ambulanci někde daleko v horách. Zdravotní pojišťovny se s námi bez výjimky baví a dokonce ještě před koronavirem to byla OZP, která se první připojila do našeho projektu a začala plně hradit 740 tisícům svých pojištěnců naši službu Ulékaře.cz, to znamená stálý přístup k lékaři.

Jak se obecně daří ve společnosti bořit zaběhnuté zvyklosti ohledně medicíny jak na straně samotných pacientů, tak i na straně lékařů? Hodně se diskutovaly eRecepty, kdy se řešilo, že řada praktických lékařů je starších 55 let, nemá takový přístup na internet, neumí tolik s technikou. Jak se vám daří samotnou telemedicínu lidem představit?

No a vidíte, a potom přišel koronavirus a všichni začali eRecept a eNeschopneku využívat masově, protože to právě byl jeden z těch bezpečnostních prvků. Je to vždycky o nějakém kontextu, není problém dneska se bavit zcela otevřeně s veřejností, s publikem, s pacienty o tom, že se představí vzdálený přístup k lékaři. Jak jsem říkal, děje se to ve světě kolem nás, píše se o tom spoustu článků a lidé postupně ten svůj konzervatismus opustili. Může to být trošku horší u kolegů lékařů, ale pak je to jenom otázka dialogu, který my už léta vedeme. A myslím si, že i v tomhle ohledu zaznamenáváme první pozitivní body, protože i lékaři si uvědomují, že pro ně je lepší management pacienta na dálku, možnost využití těch jedniček a nul, té datové věci, která k lékařům dorazí ještě dříve, než pacienta uvidí v ordinaci. Mimo jiné jim to umožňuje lépe si svoji čekárnu organizovat, samozřejmě s tím je spojená i časová úspora, s časovou úsporou je spojená finanční úspora. Zdravotní pojišťovny deklarovaly, že by rády tenhle medicínský přístup v tenhle moment zvýhodnily, aby ho podpořily nebo aby podpořily to zavedení do systému. Čili je tady celá řada dneska naprosto konkrétních momentů a prvků, které si myslím, že telemedicínu popoženou dopředu. Myslím si, že to je taková otázka ne kdy, ale spíš jak a kdo.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené