Článek
Otřes s magnitudem 1,8 z desetibodové stupnice je na hranici mikrozemětřesení. Přístroje ho zaznamenají, ale zemětřesení žádné škody nepůsobí. Pokud ho lidé zaznamenají, tak ho vnímají většinou jako dunivou ránu.
Letos zapsaly otřes na Šumavě přístroje podruhé, poprvé to bylo 6. ledna, rovněž s magnitudem 1,8, uvedl vedoucí Ústavu fyziky Země Masarykovy univerzity v Brně Petr Špaček.
Jednotlivé otřesy zaznamenávají přístroje seismických stanic u šumavské Nové Hůrky už od roku 2018. Dosud bylo v oblasti více než 60 otřesů s magnitudy od minus 0,6 do magnituda dva, z toho 13 zemětřesení mělo magnitudo větší nebo rovno jedné, informuje ústav.
Dosud nejsilnější otřes s magnitudem dva byl z loňského 25. října. „Je to novinka, v té oblasti jsme na to nebyli zvyklí,“ konstatoval Špaček.
V západních Čechách se seismické aktivity objevují zejména severně od Chebu. Oblast tam občas postihují zemětřesné roje, což je série zpravidla menších zemětřesení. Dosahují až magnituda kolem čtyř.
Na otřesy na Šumavě nemají zatím vědci mnoho ohlasů. Podle Romany Hanžlové z Ústavu fyziky Země na ně dosud reagovala jedna žena z Prášil, která vyplnila seismologický dotazník.
Jako když spadne sníh ze střechy
„Nedělní jsem nezaznamenal, ale to předchozí ano. Je to takový dunivý zvuk, který bych přirovnal třeba k tomu, když se z plechové střechy sesune vrstva sněhu nebo třeba jako vzdálený výstřel,“ řekl prášilský místostarosta Josef Rada. Pro starostu Železné Rudy Filipa Smolu byla naopak informace o opakovaných otřesech na Šumavě novinkou, nikdy žádný otřes nezaznamenal.
Ústav fyziky Země má podle Špačka rozmístěno po ČR asi 24 seismických stanic, Šumavu ale pokrytou přímo nemá. Nejbližší je stanice u jaderné elektrárny Temelín, otřesy ze Šumavy ale zaznamenaly všechny stanice ústavu.
