Hlavní obsah

Na tomto zkolabují důchody. Každý třetí Čech bude senior

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

15. 12. 2019 7:00

Obyvatel Česka bude ubývat a budou v průměru stárnout. Data ukazují, proč důchodový systém bez reformy zkolabuje.

Článek

Po roce 2050 totiž bude až 30 procent lidí v Česku v seniorském věku. Průměrný věk stoupne o pět let nahoru a dětí se bude rodit méně.

Také péče o lidi důchodového věku bude beze změny skřípat. Už nyní je nedostatek míst v pečovatelských službách. Přes 60 tisíc neuspokojených žádostí o zařazení do domova pro seniory v roce 2017, necelých 58 tisíc o rok později. Domovy se zvláštním režimem pak za loňský rok musely odmítnout více než 24 tisíc žádostí.

Jaká jsou konkrétní neúprosná data o stárnutí populace?

„V roce 2001 činil podíl seniorské skupiny osob na celkové populaci 13,9 procenta, do roku 2017 narostl na 19,2 a v roce 2050 by měl představovat 28,6 procenta,“ uvedla Jana Křesťanová z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Dnes tak připadá na deset dětí dvanáct seniorů. V roce 2050 by to podle ČSÚ mělo být 19,3.

Dalším varovným signálem je, že přestane přirozeně přibývat obyvatel. Projekce do roku 2050 počítá s tím, že v takzvané střední variantě (tedy bez extrémních výkyvů) by v Česku mělo přibýt 126 tisíc obyvatel. Pak ale začneme vymírat. A za dalších padesát let má v republice být jen 7,6 milionu lidí. Pokud půjde demografický vývoj rychleji kupředu, než dnes odhadují statistici, může to být ve zmíněném roku 2100 jen šest milionů. Když je naopak úbytek pozitivně překvapí, pak devět milionů.

A jak bylo naznačeno výše, budou se zmenšovat skupiny dětí a dospělých. Jak bude populace stárnout, dnešní mladí se stanou dospělými a dnešní dospělí zase seniory. Největším zásahem bude odchod takzvaných Husákových dětí, tedy těch narozených v 70. letech minulého století, do důchodu.

Na grafu níže je vidět velký propad v populaci od zhruba 15 do 25 let. Těmto lidem bude v roce 2050 stejně jako dnešním Husákovým dětem. Je jich ale jen polovina.

Celá viditelná křivka se tak bude s postupem času posouvat směrem vpravo. Demografie se začne měnit a hlavní věkové skupiny budou mít v české společnosti jiné rozložení než dnes. Tento proces je možné vidět na pohyblivém grafu níže:

Do roku 2050 by měl podle ČSÚ dále klesat počet osob v produktivním věku, tedy 15–64 let. Počet dětí zůstane více méně stejný, seniorů ale přibude celý milion. Úbytek osob ve věku 15–64 let bude natolik výrazný, že se průměrný věk obyvatel České republiky zvýší z 42,3 na 46,3 roku. Ten už teď stoupá, v roce 2001 byl rovných 39 let.

„Je to trend ve všech vyspělých zemích světa. Stárnutí populace probíhá především dvěma směry. Prvním z nich je stárnutí takzvaně shora, kdy se zvyšuje počet osob ve vyšším věku díky zvyšování naděje dožití. Druhým typem stárnutí je stárnutí takzvaně zdola, kdy důvodem je snížená porodnost,“ vysvětluje Luděk Šídlo, demograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Jednoduše mladí lidé plánují děti později anebo vůbec.

Podle Šídla dopady stárnutí populace naše společnost významně pocítí. „Bude přibývat osob v seniorském věku nejen relativně, ale i absolutně, přičemž nejrychlejší tempo růstu lze očekávat u těch vůbec nejstarších, tedy 80 a více let. Tyto osoby budou zcela logicky vyžadovat adekvátní ohodnocení formou starobních důchodů, ale především budou potřebovat odpovídající zdravotní a sociální péči,” řekl Seznamu.

„Z dostupných dat je patrné, že tyto osoby nejenže jsou finančně v těchto oblastech nejnákladnější v přepočtu na jednoho obyvatele, ale meziroční tempo růstu průměrných nákladů na jedince ve vyšším a vysokém věku je jedno z nejvyšších. A do těchto finančně nejnáročnějších věků budou vstupovat silné populační ročníky, takže de facto se bude jednat o dvojí efekt stárnutí, respektive zvýšení intenzity těchto dopadů,“ pokračuje demograf.

Jako kritické roky v úbytku obyvatelstva úřad vidí období mezi 2050 a 2080, protože právě v této době by mělo Česko pocítit úbytek největší. Půjde ale o období, ve kterém by se měl průměrný věk začít snižovat, jelikož jde zároveň o období, ve kterém budou vymírat populačně silné ročníky.

Co vidí demograf Šídlo jako to nejdůležitější? „Je nutné upozorňovat na možné dopady stárnutí populace širokou veřejnost (pozitivní i negativní), pokusit se změnit alespoň částečně vnímání společnosti nad tím, že ‚nyní se máme dobře‘ směrem více do budoucnosti, tedy aby i naše další generace se měly dobře. Možná si raději sami nyní něco odepřít s vědomím, že se to pozitivně projeví buď u nás, až to sami budeme potřebovat, nebo u našich dětí.”

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené