Článek
Sliboval „100 kroků během 100 dní“. Ze stovky volebních slibů Donalda Tuska je nakonec třicítka.
„Moje strana dostala ve volbách 31 procent, takže jsem udělal jednu třetinu z toho, co jsem sliboval. Myslím, že je to férový účet,“ obhajuje to premiér po bezmála dvou letech u moci.
Mezi stovkou slibů byla i modernizace zákonů tak, aby držely krok s vývojem polské společnosti. Tusk sliboval například liberalizaci přísné protipotratové regulace. „Mluvíme tu o právu ženy rozhodovat o vlastním zdraví, o mateřství a o svém pocitu bezpečí,“ prohlašoval ještě loni.
Letos už mluví jinak. „Umělé přerušené těhotenství ve mně nevyvolává žádné nadšení. Ostatně to v nikom. Dokonce ani nemám rád, když někdo říká, že je to právo ženy, protože přece nežijeme proto, abychom měli právo těhotenství ukončit. Všichni víme, o co jde,“ tvrdí.
(Ne)partnerství
Podobně skončil i projekt registrovaných partnerství, který v zemi měl vůbec poprvé upravit situaci párů stejného pohlaví a jejich rodin. O tom, že Polsko porušuje právo na respektování jejich soukromého života, rozhodl předloni v prosinci Evropský soud pro lidská práva.
Ve stejnou dobu Tusk avizoval, že vláda začátkem roku 2024 představí svůj návrh zákona. Na ten došlo až letos v říjnu a jde o „kompromis“ osekaný na dřeň. Umožní přístup k informacím o zdravotním stavu partnera, ale nepočítá s dědictvím a neumožňuje ani osvojení partnerova dítěte.
„Status nejbližší osoby“ se má podepisovat u notáře. Zatím není jasné, zda minimalistická verze nenarazí u konzervativního prezidenta Karola Nawrockého. Silné prezidentské veto totiž pro koaliční zákony znamená automatickou stopku.
Právě faktor výměny v prezidentském paláci ovlivňoval Tuskovu vládu celé dva roky. Premiér spoléhal na to, že se letos koalici prezidentské volby podaří vyhrát, a kvůli tomu konzervativci Andrzeji Dudovi reformní návrhy z obavy z jejich propadnutí neposlal.
Jenže po Dudovi nastoupil mnohem urputnější Tuskův rival Karol Nawrocki, který se nebojí „sundat“ boxerské rukavice. S vládou se přetahuje o vliv v zahraniční politice, vetuje zákony a do Sejmu posílá vlastní návrhy. Jde například o zákaz banderismu nebo o daňové úlevy pro rodiny.
Ihned po červnových volbách se psalo, že „faktor Nawrocki“ může Tuskovu koalici výrazně rozkolísat a vyvolat předčasné volby. Koalice skutečně prožila krizi a dlouhé týdny se po prezidentské volební porážce snažila chytit druhý dech.

Polský prezident Karol Nawrocki.
Místo rozpadu vládního půdorysu a krize Tuskovy strany se však do problémů dostali menší partneři. Skončila spolupráce lidovců z PSL a hnutí Polska 2050 Szymona Hołowni, která ve volbách 2023 dostala pod značkou Třetí cesta 14 procent.
Hołowniovo hnutí se začalo rozpadat a jeho lídr se znemožnil tajným jednáním s opoziční stranou Právo a spravedlnost (PiS). Do toho Hołownia po dvou letech podle koaliční smlouvy brzy skončí v čele polské sněmovny. Veřejně oznámil, že by se rád dostal do jedné z vedoucích funkcí v OSN.
Kritice po výhře Nawrockého čelil i přímo Tusk. Spekulovalo se o jeho předčasném odchodu z funkce a mezi možnými nástupci se skloňovalo jméno ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského – včetně teorie o vystřídání premiérů příští rok v létě, tedy rok před volbami 2027.
Z Platformy je Koalice
Střídání u kormidla teď však nic nenasvědčuje. Tusk naopak stranu o víkendu posílil – paradoxně tím, že z polské politické mapy po necelých 25 letech zmizel zavedený název Občanská platforma.
Partaj se oficiálně spojila s menšími politickými satelity – Iniciativou Polsko a stranou Moderní – a přejmenovala se na Občanskou koalici. Známé logo Platformy – usmívající se Polsko – se změnilo na červeno-bílé srdíčko.
Občanská koalice vznikla už v roce 2018 jako projekt opoziční Platformy a strany Moderní pro komunální volby. Spojenectví pokračovalo dál a v parlamentních volbách 2023 vedlo k výsledku, jenž po osmi letech odstavil od moci stranu PiS Jaroslawa Kaczyńského.
Podle dvou aktuálních průzkumů by teď volby Občanská koalice vyhrála s náskokem na PiS. Zatímco státní výzkumný institut dává Koalici 28 procent, agentura OGB přisuzuje Tuskově straně dokonce o deset procentních bodů víc. Za rozdílem může být statistická chyba a jiná metodologie.
| strana | CBOS | OGB | volby 2023 |
|---|---|---|---|
| Občanská koalice | 28,4 | 38,1 | 30,7 |
| PiS | 23,6 | 29,8 | 35,4 |
| Konfederace | 10,9 | 15,5 | 7,2 |
| Konfederace Koruny Polské | 9,4 | 6 | v rámci Konfederace |
| Levice | 4,8 | 4,1 | 8,61 |
| Spolu | 4,2 | 2 | v rámci Levice |
| Polsko 2050 | 2,3 | 1,6 | 14,4 |
| PSL | 2,1 | 2,8 | v rámci Třetí cesty s Polskem 2050 |
| Průzkum CBOS proběhl 15.–17. října 2025 na vzorku 1000 respondentů metodou telefonických a online rozhovorů. | |||
| Průzkum OGB proběhl 15.–22. října 2025 na vzorku 1000 respondentů metodou telefonických rozhovorů. | |||
Tusk v reakci na čísla prohlásil, že „přijímá sázky“ na výsledek voleb 2027. „Ne na velké částky, ale my ty volby v roce 2027 vyhrajeme a nevrátíme moc Kaczyńskému,“ tvrdí premiér.
Občanská koalice se vrátila do vedení podle vícero průzkumů, ovšem špatnou zprávou pro Tuska je to, že jeho současní koaliční partneři by úplně propadli. Do polské sněmovny (Sejmu) by se teď nedostala Levice, Polsko 2025 ani lidovci a pod pětiprocentním prahem je i levicová opoziční strana Spolu.
Silná krajní pravice
Špatnou zprávu mají průzkumy i pro Kaczyńského. Třetí a čtvrté místo v nich totiž obsazuje krajní pravice. Průzkum CBOS přisuzuje 11 procent Konfederaci a přes devět procent Konfederaci Koruny polské, což je strana otevřeného antisemity, homofoba a protiukrajinského konspirátora Grzegorze Brauna.
Konkurenci na pravici zřejmě Kaczyński přizpůsobil svou rétoriku. Na velkém víkendovém stranickém sněmu v Katovicích totiž zaútočil na Brusel, Německo a Francii jako na „nepřátele polské suverenity“.

Šéf PiS Jarosław Kaczyński na stranické programové konferenci.
„Máme tu krize, které většina společnosti vůbec nevidí – a přitom rozhodují o bytí či nebytí našeho státu. Brusel a Berlín chtějí změnit Evropu tak, aby všechny země kromě Německa a Francie, včetně Polska, v podstatě přestaly existovat jako suverénní státy,“ alarmoval Kaczyński.
Šéf PiS víkendovou akcí zřejmě odstartoval přípravy na volební kampaň. Strana debatovala o nápadu každoroční valorizace plošné měsíční dávky na děti 800 zlotých (4600 korun), bytových poukázkách ve výši 100 tisíc zlotých (575 tisíc korun) na třetí dítě a nepodmíněném základním příjmu 500 zlotých (2900 korun).
Stranickou akci PiS zohlednil při rebrandingu Občanské platformy premiér Tusk. Zatímco Kaczyński strašil Německem, které má podle něj imperiální plány pod rouškou EU, Tusk o víkendu snažil spojit PiS s Ruskem. Upozornil, že Kaczyński hodně mluví o Německu a EU, ale o hrozbě z Ruska podstatně méně.
Tusk také přiznal, že jeho tábor „není ideální“ a ne všechno se mu daří. Zároveň bylo patrné, že to má pro něj až druhotný význam. Na „druhé straně“ totiž podle premiéra stojí zlí lidé.
Touhle rétorikou se Tusk paradoxně přiblížil straně PiS. Navíc podobně jako Kaczyński hovořil o suverenitě, ovšem ve smyslu jejího posilování dobrými vztahy se západními partnery, silnou pozicí v Evropské unii a budováním regionálních aliancí.















