Hlavní obsah

Na zadlužené Čechy číhá v nové krizi další past

Tři ze čtyř v současnosti vymáhaných 4,5 milionu exekucí je podle odborníků z období před prosincem 2016 (ilustrační snímek).

22. 6. 7:44

Dluhová past je pro Čechy méně hrozivá než za minulé ekonomické krize, shodují se odborníci. Problém ale spočívá v tom, že lidé staré dluhy stále ještě nevyřešili.

Článek

Koronavirová pandemie může podle expertů na finanční poradenství v Česku v blízké budoucnosti strhnout novou vlnu předlužení. V ohrožení může být až milion lidí – od těch, co si kvůli minulým dluhům museli požádat o odklad splátek, až po ty, kteří kvůli zpomalení ekonomiky přijdou o práci nebo živnost.

Odborníci varují, že situace se může podobat minulé hospodářské krizi po roce 2009, kdy se na vrcholu v roce 2011 zahájilo 932 tisíc nových exekučních řízení.

Oproti situaci po minulé hospodářské krizi jsou tu dva zásadní rozdíly – jeden by mohl přispět k tomu, že situace bude lepší než minule, druhý může mít zcela opačný efekt.

Chcete-li začít lepší zprávou, jde o to, že se za téměř deset let zlepšilo postavení dlužníků – není už například jednoduché vytvořit z půjčených deseti tisíc korun statisícový dluh.

To horší pak na dnešní situaci je, že se nová vlna předlužení blíží v době, kdy se lidé stále potýkají s předlužením z minulosti.

„Aktuální situace proto může být ještě horší,“ varuje například Denisa Rohanová, prezidentka České asociace povinných.

Řada exekucí z předchozích krizových let totiž stále ještě není uzavřena. Podle výzvy, kterou podepsalo 30 organizací zabývajících se předlužením, vzniklo 76 procent z aktuálně vymáhaných 4,5 milionu exekucí před prosincem 2016.

„Slyšíme nyní vyjádření od různých osob, že nám hrozí další masivní vlna exekucí. Takové strašení v současné době není namístě a pouze to vnáší do života lidí zbytečný pesimismus. Seriózně tvrdit, že se masivně zvýší počty exekucí, není možné,“ snaží se mírnit výhledy do budoucna Vladimír Plášil, prezident Exekutorské komory.

Argumentuje především tím, že ne z každého dluhu se stává exekuce.

„Pokud stát a zaměstnavatelé budou adekvátním způsobem reagovat, k žádné vlně exekucí dojít nemusí,“ dodává Plášil s tím, že je potřeba vyřešit systematické neduhy a připravit exekuční řád.

Soustrojí už nemele

Za více než deset let od poslední hospodářské krize se podle Daniela Hůleho, experta na dluhovou problematiku z Člověka v tísni, zastavilo „ďábelské soustrojí“, které dlužníky semlelo.

„Privátní exekutoři byli na vzestupu, do toho mašinerie nemravných advokátů vydělávajících na bagatelních pohledávkách jako v žádné jiné zemi v EU. Za korunový dluh dlužník zaplatil přes 20 tisíc v exekuci. A to vše jistili soukromí rozhodci, kteří ve prospěch svých klientů generovali desetitisíce rozsudků,“ popisuje Hůle s tím, že dnes už z půjčených deseti tisíc nikdo neudělá statisícový dluh.

Zlomem, který se promítl i do statistik tím, že většina aktuálně vymáhaných exekucí je z období před koncem roku 2017, je prosinec 2016. V té době začaly platit dvě klíčové změny, které dlužníkům pomohly.

První změnou je regulace nebankovních poskytovatelů půjček. „Nebankovní poskytovatelé půjček musí mít od té doby licenci od České národní banky. Přineslo to poměrně přísnou regulaci podobnou těm, jaké mají banky,“ komentuje změnu Radek Hábl, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení, který upozorňuje, že se zároveň zastropovaly sankce na 50 procentech jistiny.

„V teorii by tak měli věřitelé za půjčku 10 tisíc korun vymáhat maximálně 15 tisíc korun. Cestičky se ale najdou,“ popisuje Hábl.

Souhlasí s tím i Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky – SPOT. „Došlo k zásadní regulaci půjček od nebankovních společností. Zejména jde o vysoké sankce a smluvní pokuty, úroky z prodlení. Dluhy, které z nich vznikly, ale zůstávají dodnes,“ konstatuje Lucie Trlifajová.

A podobně mluví i prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil, když zmiňuje, že exekuční vlnu po roce 2009 zapříčinily kromě ekonomického poklesu nedostatečně regulovaný spotřebitelský úvěr a vadné rozhodčí doložky.

Právě uzavírat rozhodčí doložky se spotřebiteli je přitom další věc, která není od prosince 2016 možná. Ty přitom umožňovaly, že případný spor nerozhodoval soud, ale rozhodce, kterého si vybral věřitel. To kritizovali i soudci ve svých verdiktech.

„Jde o zjevné nastavení podmínek vzbuzujících důvodné pochybnosti o perspektivě nezávislého a nestranného řešení sporů,“ zaznělo už v roce 2011 ve verdiktu Nejvyššího soudu k případu rozhodčí doložky, kde dlužník dopředu ani neznal osobu, která bude jeho spor posuzovat.

„V každém případě je třeba počítat s možnými riziky a dokončit nastartovaný legislativní proces ve Sněmovně,“ dodává Vladimír Plášil.

Jeden dlužník, jeden exekutor a dvě cesty

V současnosti už není tak jednoduché půjčit si málo a začít dlužit hodně. Problém ale podle odborníků zůstává skrytý v samotném exekučním systému. Zejména v tom, že peníze z jednoho dlužníka může vymáhat hned několik exekutorů navzájem.

Oslovení experti na dluhovou problematiku se shodují, že je třeba zavést ještě několik nutných změn, aby Česko zatížené 4,5 milionu exekucemi zvládlo případnou další dluhovou vlnu. Jmenují zejména zavedení exekutorské teritoriality, tedy systému jeden dlužník a jeden exekutor, vypořádání se se starými exekucemi, z kterých v posledních letech nebylo nic vymoženo, a nastavení jasnějších pravidel mobiliárních exekucí.

„Nutně musí vzniknout chráněný účet, ze kterého vám exekutor nesebere zbytek exekučně sražené mzdy, což se v Česku zcela běžně děje,“ říká Daniel Hůle z Člověka v tísni. Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky – SPOT volá po zvýšení nezabavitelné částky, aby z ní šlo pokrýt základní náklady na život.

Hlavním českým problémem ale zůstává, že peníze z jednoho dlužníka vymáhá několik exekutorů. Ti jsou mezi sebou přitom v konkurenčním postavení – peníze, které z dlužníka vymůže jeden z nich, znamenají, že je pro svého klienta nevymohl druhý. Podle nových statistických dat má v průměru jeden dlužník rovnou šest exekucí.

Odborníci včetně Exekutorské komory proto volají několik let po zavedení takzvané exekutorské teritoriality. Ta by zavedla systém, který znamená, že jeden dlužník má jednoho exekutora vybraného podle toho, kde dlužník bydlí.

V Poslanecké sněmovně se aktuálně projednává vládní novela, jež zavádí i systém jeden dlužník a jeden exekutor. Ovšem jde jinou cestou, než je teritorialita, pro kterou se vžilo označení „sněhulák“. A toho kritizuje i samotná Exekutorská komora.

Systém spočívá v tom, že nové exekuce od lidí, kteří nějakou mají, by přednostně vymáhal exekutor, jenž už s nimi řízení vede. U lidí, kteří by se dostali do exekuce nově, by si pak mohl vybrat exekutora věřitel.

„Celý systém přidělování nových exekucí by ale vedl k vytvoření jen několika velkých exekutorských úřadů, protože služebně starší exekutoři s vysokým počtem v minulosti zahájených exekucí by získávali i nejvyšší počet nově zahájených exekucí,“ ohrazoval se už koncem dubna prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil proti tomuto řešení.

Projednávání vládní novely je aktuálně v ústavněprávním výboru Sněmovny, kde bylo pozastaveno do letošního září.

„Je třeba zdůraznit, že v souvislosti s nadcházející krizí je naprosto bezprecedentní takovéto protahování. V září to bude 300 dní od chvíle, kdy novela prošla prvním čtením,“ reagoval Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené