Článek
V pochybnostech ve prospěch podezřelého, latinsky „in dubio pro reo“. Zásada užívaná už římskými právníky posloužila soudci pražského městského soudu Janu Šottovi, aby odpověděl na otázku, kterou mu položil pražský vrchní soud, konkrétně soudkyně Eva Brázdilová.
Právě ona předsedala senátu, který loni v září zrušil první Šottův osvobozující verdikt nad Andrejem Babišem. Tehdy upozornila, že kolega z Městského soudu v Praze důkladně nezhodnotil průběh celé dotační akce Čapí hnízdo. Neprozkoumal, a proto ani nevyloučil výklad, že Babiš a spoluobžalovaná Jana Nagyová svým účelovým jednáním „uměle vytvořili situaci, která neodpovídala realitě, v posuzovaném případě údajně nezávislý malý podnik Farma Čapí hnízdo“.
Tento podnik pak požádal o padesátimilionovou dotaci určenou malým firmám. Pokud ovšem nebyl nezávislý a naopak byl součástí velkého koncernu Agrofert, pak by obžalovaní podle soudkyně „uváděli druhou stranu zjevně cíleně v omyl a jednalo by se tak o klasické podvodné jednání“.
Dnes se už ví, že Babiš a jeho manažeři postupovali podezřele, to připustil i soudce Šott. Jednou z podezřelých okolností byl fakt, že Farma Čapí hnízdo vznikla koncem roku 2007 jako podnik s anonymními akciemi. Anonymní akcie se vydávaly v papírové podobě a fakticky patřily tomu, kdo je právě měl v ruce nebo si je zamkl do šuplíku. Efektivně tedy bránily komukoli zvenku zjistit, komu podnik patří, a také proto byly už v roce 2007 skoro na celém světě zakázány. Česko bylo jednou z posledních výjimek.
„Důkazní tma“, o které mluvil při odůvodnění svého rozsudku soudce Šott, se týkala právě toho, komu akcie Čapího hnízda patřily v rozhodujícím období roku 2008, kdy farma požádala o dotace. Pokud je měl v šuplíku miliardář Babiš nebo některý z manažerů Agrofertu, pak by k podvodu popsanému soudkyní Brázdilovou skutečně došlo.
Babišova obhajoba předložila dokumenty, podle kterých akcie patřily členům miliardářovy rodiny, kterým chtěl starostlivý otec poskytnout Čapí hnízdo jako podnikatelský trenažér. Právě Babišovi blízcí jako začínající podnikatelé pak požádali o eurodotace. Andrej Babiš junior ovšem dokumenty, a tím i obhajobu svého otce zpochybnil. Nikdo však stejně neví, kdo měl tehdy akcie k dispozici, a jak upozornil soudce Šott, soud nemůže o ničem, ani o vlastníkovi akcií, spekulovat v neprospěch obžalovaného.
Samozřejmě může být Babiš senior nespokojen, že nejasnosti ohledně akcií mohou využít ti, kdo budou chtít jeho verzi nadále zpochybňovat. Před soudem však anonymní akcie napomohly k tomu, že v očích Jana Šotta nedržel „řetězec nepřímých důkazů“, který se pokoušela vyrobit obžaloba. A důležité je, jak potom rozhodl soud.
