Hlavní obsah

Plýtvání abecedou musí skončit. Místo písmen nastupují číslice

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: Anna Milerová, Seznam Zprávy

A ještě 10ero přikázání.

Reklama

Sloupek Šuplík se tentokrát brodí aktuálními trendy v psaní číslovek. Po1.vé, a snad i naposled.

Článek

Jazyková ekonomie neboli umění vymáčknout se co nejstručněji sice řádí hlavně v mluveném slově. Spousta lidí například, i když zdraví úplně cizí lidi a ne kamarády v hospodě, místo „dobrý den“ houkne „dobrej“, protože ušetří 1 slovo, a to se počítá.

Šetření, jazykové škrty, se ale čím dál víc prosazují také při psaní. Teď nemyslím chatovací a jiné zkratky, to je stará vesta. Nový trend jsou číslovky. Totiž číslice.

Možná jste si o pár řádků výše v prvním, respektive 1. odstavci něčeho všimli. Ano, použitím číslice 1 místo slova jedno jsem ušetřil 4 znaky (a teď znovu další 4, celkem už 8!).

Úspora znaků v součtu znamená také nějaký ten bajt paměti, víc místa v layoutu, méně úhozů do chudáka klávesnice i méně opotřebovávajících pohybů klouby, šlachami a svaly na píšících rukou.

Také jsem si zjednodušil život, protože použitím číslice odpadá v psaném projevu skloňování.

Kromě toho v titulcích je číslice nápadná, z písmen vyčnívá, poutá pozornost oka.

Číslice. Dlouho jsem tuhle – ale ona to vlastně není móda, spíš životní nutnost – pozoroval s nelibostí. Milí kolegové od pera, říkal jsem si, pojďme se společně prát se životem, jaký je, a proto nepišme třeba „soud uložil 2 provozovatelům autoškol podmínky a peněžité tresty“ nebo „teplotní rekordy padly na 3 stanicích“. Pak si to lidé přečtou a začnou to dělat také.

Já bláha. Čím jsou moje iluze, jak se mají psát číslovky, proti jazykové ekonomii?

Kdyby k tomu jazykový dozor vydal nějaký závazný předpis, a kdyby nás v tom odmala drezůrovali (smím kroužek*, pls?) v diktátech, pak by snad byla nějaká šance. Ale protože tu jasná směrnice neexistuje, zůstaly číslovky napospas zákonu nabídky (číslicí to psát jde) a poptávky (je to jednodušší).

Navíc když se všichni tak rádi vyjadřujeme spisovně. Například rozhodně píšeme nóbl by jsme, ne bysme. Jenže zodpovědný uživatel jazyka se může octnout i v krajní, kritické situaci, kdy tíha volby mezi dvouma, dvěmi a dvěma židlemi je nesnesitelná. Exit strategie: napište mezi 2 židlemi. Je po 7. pádu, nemůžete zkazit vůbec nic. A 1ka z ČJ to jistí.

Asi se shodneme, že tohle všechno je teprve začátek. Tažení číslic bude vítězné navzdory staromilcům, brblajícím nad nevyhnutelnou modernizací údajně literaturou a slovesností ustálených tvarů do podoby důstojné 21. století (tak vidíš, autore, tady ti ta číslice jako nevadí?). Budeme psát:

1 za všechny, všichni za 1.

Mezi 4 očima (očimi, očma, očmama).

4ero ročních dob, 7ero krkavců. Bylo nebylo, za 9 horami a 9 řekami (celková úspora plných 14 znaků!).

2 mouchy 1 ranou. Hlavně žádný 2jí metr.

Výrazivo racionalizujeme a repasujeme, neplýtváme abecedou, její zdroje nejsou nevyčerpatelné! Stejně už všechno bylo napsáno.

----

*) Pozn. aut: Kroužek nad „u“ uprostřed slova se správně píše jen ve slovech domácího původu (ne púvodu). Takže kůra na stromě je s kroužkem, kdežto kúra v lázních s čárkou. Jestli někdo tolik baží po zjednodušení češtiny, tak tohle pravidlo doporučuju jeho pozornosti. To si má člověk kvůli pravopisu ještě listovat v etymologickém slovníku, tím spíš, když cizích slov valem přibývá? A dokážeme vůbec „cizí“ nebo „domácí“ původ pokaždé bezpečně určit? Nevystačíme si s kroužkem? #teamkrouzek

Reklama

Doporučované