Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.
Češi jsou prý národem skoro všeho - kutilů, pejskařů, vtipálků a tak dále. Ale kupodivu nejsou národem filozofů. Zjistil to zevrubný průzkum veřejného mínění, který si objednal Filosofický ústav Akademie věd. A který se v Šuplíku pokusíme uvést na pravou míru, protože filozofie to u nás nemá nahnuté až tak moc, jak by se mohlo zdát.
Napřed dvě technické poznámky: Hromový potlesk Filosofickému ústavu za to, že se nebojí říkat si Filosofický, a ne Filozofický, ačkoli druhá, jakože „moderní“ varianta v češtině dominuje, a proto se jí budeme držet i my. To nic nemění na tom, že pravopis filosofie potají obdivujeme. Je to pořád jedna a ta samá filosofía, řecky, „láska k moudrosti“, ať už s ní pravopisné konvence cvičí, jak chtějí.
A za druhé, zmíněný průzkum se v médiích objevil až tento týden, ale odehrál se už vloni v říjnu. Snad se od té doby nic osudového nezměnilo, a dotazníky naopak úspěšně, až filozoficky klidně uzrály.
Takže pozitivní postoj k filozofii má třetina Čechů. Další třetinu filozofie nezajímá a sedm procent se k filozofii staví záporně. Zbytek existuje někde mezi. Přičemž odpověď „nevím“ je filozofickou kvalitou par excellence. Správně by měli výzkumníci na své respondenty dotírat doplňující otázkou „Víte, že nic nevíte“?, ale o tom se výsledky studie nezmiňují. Bohužel.
Téměř 40 procent dotázaných přiznalo, že vlastně neví, co si pod pojmem filozofie představit. Což samozřejmě není žádná hanba.
Ovšem zároveň víc než polovina veřejnosti chápe filozofii jako rádcovství, tedy způsob, jak porozumět světu a pomáhat lidem hledat životní smysl. Rozumíme: něco jako Rady ptáka Loskutáka, akorát ohledně jsoucen. Ale tenhle formát zatím neprorazil. Pak není divu, že nejčastější důvod, proč nevěnují filozofii více pozornosti, vidí lidé v nedostatku informací o jejím praktickém využití. Často zmiňovali také nesrozumitelnost filozofických textů. No bodejť! To hned o pár řádek níž napravíme.
Každý desátý také řekl, že první překážkou sblížení s filozofií je pro něj „nabubřelost a elitářství těch, kteří se za filozofy a filozofky označují“. Ano, tady přihořívá: pozor na lepšolidi, varujte se jich!
Více ze Šuplíku:
Na první pohled výsledky průzkumu naznačují, že masa naší populace se s filozofií spíš míjí, anebo ji obchází obloukem. Jenže sovy nejsou, čím se zdají být: ve skutečnosti všichni filozofujeme od rána do večera. Jenom u toho pro stromy nevidíme les. Filozofie je všude, není to sport akademiků ve věžích ze slonoviny.
À propos, sport. Každou chvíli přece slyšíme o „klubové filozofii“, o „herní filozofii“, o něčí „trenérské filozofii“. Sešívaní uplatňují filozofii, kterou Letenští postrádají. - Co se toho večera v Dortmundu nezměnilo, byla Pellegriniho fotbalová filozofie. - Simeone neztrácí charakteristickou filozofii neústupné defenzivy.
Už jen samotné sportovní rubriky potvrzují, že představit si něco pod pojmem filozofie je úplně jednoduché.
A jak říká Horst Fuchs, to není zdaleka všechno. Manažer hovoří o „firemní filozofii“. Podnikatel má „podnikatelskou filozofii“. V tisku čteme: Stylingový facelift staví na filozofii, jakou Peugeot využil i u vlajkového sedanu a kombi 508. - Trnkobraní ohlásilo návrat k původní filozofii oslavy trnek a místní kultury. - Recyklované sprchové vaničky a koupací vany dokonale zapadají do filozofie hotelu. - Filozofie nízkonákladových aerolinek spočívá v eliminaci všech doprovodných nákladů a ponechání co nejnižší ceny za letenku.
Filozofii se daří i v gastronomii, vždyť zdobení koktejlu je součástí filozofie nápoje i servírování. - Jeho filozofie vaření je založena na myšlence, že jídlo by mělo být nejen chutné, ale také krásné a výživné. - Klíčovou filozofií je naprostá absence teflonu, BPA, ftalátů a dalších plastových částí přicházejících do styku s jídlem.
Když Masaryk pravil, že „neuznává filozofii, která se nezajímá o chleba“, dnes by z nás musel mít radost.
Více ze Šuplíku:
I když to, že o samotné slovo filozofie zakopáváme na každém rohu, ještě nevylučuje, že nemůže jít o maskované „kecy o hodnotách“, jak před nimi varoval památný probabišovský billboard. To by mohl říct každý, že má nějakou filozofii! Dokonce životní!
Proto musíme vliv filozofie podpořit ještě jedním typem důkazů. Který skoro každý zná a skoro každý mu filozoficky rozumí. Třeba: Když se dva perou, třetí se směje. - Kdo se moc ptá, moc se dozví. Anebo, číslo 1 na hitparádě internetových mouder, jehož původ se redakci Šuplíku přes veškerou snahu nepodařilo dohledat: Na každou svini se vaří voda.
Jan Werich měl podle databází citátů materiál na dvě filozofické knížky, anebo snad To je blbý, to se bude líbit!, to filozofie není? Tak vidíte.
A co filmy? Chcete stoickou filozofii v podání dědy Komárka? A chčije a chčije.
Udělám mu nabídku, kterou nemůže odmítnout. - Život je jako bonboniéra. - To neděláš dobře, Jaromíre, s tou sirkou! Jednou se ti to vymstí. - Stěrače stírají! Ostřikovače stříkají! Klakson troubí! - Nikdo není dokonalý. - Neřeš, nepřepínej a hlavně po ničem nepátrej!.
Uznáváme, že jako výroky puncovaných filozofů to samo o sobě úplně nevypadá, tím spíš ve filmech. Ale když význam hlášek domyslíte, je úplně jasné, že je jako filozofii bereme. Filozofie, nebojíme se toho tisíc tun těžkého slova, to prostě je. Ne, nemusí být rovnou ta vaše, to vám nikdo nenutí!
Víc už pro dobré jméno filozofie udělat nedokážeme. A nemusíme, protože místo našich keců o hodnotách - nepřevezmeme to jako podtitul celé rubriky Šuplík? - stačí pustit si klasické filozofy Monty Pythony:
