Hlavní obsah

Šuplík: Už je to tu. Čeština jako státní jazyk, z toho bude ještě mrzení

Jan Lipold
Šéfkomentátor
Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

Pokusy o zlepšování češtiny zákonem jsou oblíbenou kratochvílí národoveckých poslanců už několik desetiletí.

Při posledním sčítání lidu se 16 tisíc lidí přihlásilo k mateřskému jazyku moravskému. Co s nimi teď bude?

Článek

Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.

Někdo to v každém volební období Poslanecké sněmovny dělat musí. Dřív se toho pokaždé ujímali komunisté, ale ti tam teď nesedí. A tak se se zákonem na obranu češtiny přihlásilo hnutí Svoboda a přímá demokracie.

Stihlo to tak tak, protože volby jsou za rohem. Takže i kdyby ohlášenou změnu Ústavy, podle které je státním jazykem český jazyk, opravdu předložilo, návrh stoprocentně spadne pod stůl. Jako vždycky. Účel - bušení se ve vlastenecká prsa, tentokrát okamurovců - ale bude splněn.

Aby vykopli celospolečenskou diskusi adekvátní závažnosti tématu, Tomio Okamura & Radim Fiala tento týden zaštítili v parlamentu seminář. Jeho název podle oficiální pozvánky zněl „Potřebuje český jazyk ústavně právní ochranu“, z čehož redakce Šuplíku usoudila, že když na konci jakoby tázací věty schází otazník, tak je předem všechno jasné a ani nemá smysl tam chodit. Dodatečně se omlouváme.

Hezkou chvilku jsme alespoň strávili přemítáním, jestli tu ochranu psát jako „ústavně právní“ podle vzoru „hudebně zábavní“, což nám přijde trochu zvláštní. Anebo spíš „ústavněprávní“, případně „ústavně-právní“. Čili jestli podle vzoru Uměleckoprůmyslové muzeum, anebo vojensko-průmyslový komplex. Ale do toho se nechceme veřejně zabrušovat, abychom se pak z toho nemuseli zase vybrušovat a neztrapnili se jako obvykle.

Správně: partaj, jejíž expert přes kulturu obohatil slovník slovesem „zabrušovat se“, je rozhodně důstojným praporečníkem naší milované mateřštiny. Proto tu jazykový odkaz Miloslava Roznera připomínáme a v redakci Šuplíku tiše závidíme: kdo z vás to má?!

Na druhou stranu, autorizaci SPD k obraně ryzí češtiny zpochybňuje její „Český jarmark“. Mnohem vhodnější by bylo říkat tomu správně česky a slovansky „trh“, a ne ledabyle počeštěným slovem Jahrmarkt. Was heisst jarmark-Jahrmarkt, vždyť je to přece náš výroční (předvolební) trh! Proč se kampaň vlastenců opírá o němčinu? Neslíbila snad SPD, a to si od loňska dobře pamatujeme všichni, „obranu Benešových dekretů proti snahám sudetských Němců o jejich prolomení“?

Jarmark made in SPD, to je těžká rána její důvěryhodnosti.

O několik řádků výše jsme v tomto textu bezohledně zaměnili češtinu s mateřštinou, což se sluší uvést na pravou míru. Sčítáni lidu 2021 sečetlo celkem 8 996 475 lidí, kteří uvedli jako svůj mateřský jazyk češtinu. Následovaly slovenština (150 738), ukrajinština, ruština … a pozor, mateřštinou 16 523 osob je výhradně jazyk moravský. Speciálně tohle by měl docenit každý, kdo si chce s vytesáním češtiny do Ústavy zahrávat. Démony národnostního separatismu není radno pokoušet.

O dalších sedmi stovkách spoluobčanů, jejichž mateřštinou je podle sčítání slezština, nemluvě. Respektivě mluvě.

Vědí o tomhle riziku v SPD, když tak pěkně procítěně volají „náš krásný český jazyk si zaslouží úctu a lásku k němu“? Uzákoní jazyk český, moravský a slezský? Anebo hodí přes palubu osm a půl tisíce obyvatel Jihomoravského kraje, kteří od narození hovoří moravsky, a donutí je zákonem používat češtinu? Vidíte, my jsme tu na otazníky naštěstí nezapomněli.

Český jazyk potřebuje leccos. Ale rozhodně ne ústavně právní, ústavně-právní, ani ústavněprávní ochranu. Potřebuje například to, aby ho zákonodárci nechali na pokoji.

Doporučované