Hlavní obsah

Nejhorší za století. Covid zabíjel násobně víc, než říkají data

Foto: Profimedia.cz

Pohřeb covidem nakaženého člověka v Indonésii. Ilustrační fotografie.

Reklama

11. 10. 6:30

Datový vědec z Německa a student ekonomie z Izraele spojili své síly, aby našli skutečný počet obětí pandemie covidu-19. Výsledek, ke kterému dvojice s dalšími odborníky došla, několikanásobně převyšuje oficiální čísla.

Článek

Vše začalo v době, kdy se Izraelem na počátku pandemie šířily zvěsti, že situace v zemi vlastně není tak vážná. Hnacím motorem pro taková tvrzení byly informace, podle kterých Izrael nezaznamenal vzestup nad očekávanou úmrtnost.

„To samozřejmě nebyla pravda,“ cituje britský list The Guardian jednatřicetiletého studenta ekonomie Ariela Karlinského, který byl poslední rok a půl ponořený do hledání dat sledujících počty úmrtí napříč celým světem. „Nadměrná úmrtnost tam rozhodně byla a rozhodně byla velmi viditelná.“

Karlinsky předtím nikdy nepracoval na věcech, které by souvisely se zdravím. Díky propracovanému izraelskému registračnímu systému se mu však podařilo dokázat svá tvrzení. Jeho práce ale zdaleka neskončila, objevila se před ním totiž další výzva.

Ta měla podobu dalších kolujících zpráv, tentokrát se ale netýkaly pouze Izraele. Jednou z nich bylo, že země, které nezavedly žádná nebo minimální opatření, nezaznamenaly výraznou nadměrnou úmrtnost. Student znovu zjistil, že tvrzení nebyla pravdivá, tentokrát už ale jeho práce byla mnohem složitější.

Shromáždit jednotlivá data pro co nejvíce zemí a v co nejkratším reálném čase se ukázalo jako oříšek. Prostřednictvím sociální sítě Twitter ale narazil na Dmitrije Kobaka, datového vědce z univerzity v německém Tübingenu. Ten se pokoušel o totéž, a dvojice se proto dohodla na spolupráci. Zatímco Karlinsky čísla dodával, Kobak se věnoval jejich analýze.

Výsledkem se stala sada dat, která tvoří základ odhadů úmrtnosti na covid-19 u uznávaných listů, jako je The Economist nebo Financial Times. Podle těch je oficiálně vedený počet úmrtí (4,8 milionu) nepravdivý a reálné číslo se pohybuje v mnohem vyšších patrech. The Economist například uvádí, že skutečný počet úmrtí je 16 milionů.

Datová sada světové úmrtnosti obsahuje informace o více než 100 zemích. Mezi ty chybějící patří většina afrických a mnoho asijských států, včetně těch nejlidnatějších na světě, které se přitom zdají jako jedny z nejhůře postižených. Pokud bylo data obtížné získat kvůli jejich špatné evidenci, pomohli dvojici různí akademici či novináři.

Počet obětí pandemie lze měřit různými způsoby, z nichž všechny mají své výhody i nevýhody. Oficiální počet úmrtí je například odvozen z národních zpráv, ty ale závisí na testování v zemi a jsou téměř vždy podhodnoceny. Svá úskalí pak má i samotné měření nadměrné úmrtnosti.

Nadměrná úmrtnost je brána jako „nárůst úmrtí kvůli všem příčinám nad úroveň očekávanou díky historickým trendům“. Počty nepodléhají míře testování a většinou jsou udávány až zpětně. Inovativní přístup dvojice ale spočívá ve sběru a publikaci dat již během pandemie.

Nevýhodou takzvané nadměrné úmrtnosti je to, že zachycuje nejen úmrtí na covid, ale také úmrtí nepřímo spojená s pandemií. Do této škatulky pak spadají třeba úmrtí pacientů s rakovinou, kteří nemohli dostat včasnou léčbu, nebo oběti domácího násilí, ke kterému docházelo během uzavírek. Srovnáním vrcholů nadměrné úmrtnosti a lockdownů však dvojice problém minimalizovala.

„Je to datová revoluce, která je paralelní s vývojem vakcín a sekvenováním patogenů,“ reagovaly na snahy izraelsko-německého tandemu epidemioložky Lone Simonsenová z Roskilde University v Dánsku a Cécile Viboudová z amerického Národního institutu zdraví.

Je to datová revoluce.
Epidemioložky Lone Simonsenová a Cécile Viboudová

Karlinsky a Kobak se během své práce ovšem vyhnuli odhadu globálního počtu obětí. Důvodem jim byla hlavně nejistota v datech, kterou jsme již naznačili výše. Za odhadem listu The Economist (16 milionů úmrtí) stojí tým datového novináře Sondreho Ulvunda Solstada, který k němu využívá různé techniky extrapolace.

Podle výsledků týmu tak existuje 95% šance, že skutečný počet koronavirových úmrtí ve světě leží v rozmezí 9,9 a 18,7 milionu. Jde navíc o tvrzení, které za přiměřené považuje i Simonsenová.

Některé země, kterým v průběhu pandemie patřily varovné titulky světových médií, navíc ve skutečnosti nebyly těmi opravdu nejhůře zasaženými. Správně by takové hodnocení mělo získat Mexiko, Bolívie, ale i některé země ve východní Evropě. Nejhůře postižené Peru zaznamenalo dokonce 150% nárůst úmrtí.

Pokud upravíme odhady nadměrné úmrtnosti předchozích chřipkových pandemií pro světovou populaci v roce 2020, je podle odborníků pandemie covidu-19 nejsmrtelnější pandemií za poslední století. Data se přitom v průběhu času ještě zpřesňují díky postupnému doplňování těch, která přicházejí s časovým zpožděním.

Podle Solstada by nadměrná úmrtnost měla být v budoucnu nepřetržitě sledována a využívána, jelikož může poskytnout lepší pohled na všechny druhy krizí, včetně válek a hladomorů. Tomu již v únoru vyšla vstříc Světová zdravotnická organizace (WHO), když zřídila odbornou komisi pro hodnocení úmrtnosti na covid, podotýká The Guardian.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
úmrtí

Doporučované