Článek
Nejstarší známé jeskynní malby na světě namalovali neandertálci nejméně před 64 tisíci lety. Tvrdí to mezinárodní tým vědců vedený Dirkem Hoffmannem z Institutu Maxe Plancka v Německu. Závěry výzkumu vědci publikovali v časopise Science.
Malby vědci zkoumali na více místech. Nejstarší z nich ale našli v jeskynním komplexu La Paisiega ve španělské provincii Kantábrie, který byl objeven v roce 1911. Konkrétně se jedná o obrys ruky, shluky teček a geometrické tvary, které neandertálci na stěnu jeskyně namalovali červenou barvou.
Tvrzení, že umění na stěnách jeskyně vytvořili neandertálci, opírají vědci o obecně uznávaný fakt, že člověk dnešního typu do Evropy přišel asi před 45 tisíci lety - téměř o 20 tisíc let později, než malby vznikly. To znamená, že malby s největší pravděpodobností vytvořili neandertálci, kteří v dané době už Evropu obývali.
K dataci vědci použili metodu založenou na uranu a thoriu, která je podle nich méně náchylná k chybám než klasická uhlíková metoda datování.
Objev prokázal schopnost neandertálců symbolicky myslet
Objev je důležitý především pro znalosti o tom, jak byli neandertálci vyspělí po mentální stránce. Díky zjištění, že dokázali malovat, víme, že museli mít i symbolické myšlení, které je mimo jiné důležité při osvojování řeči. Podle samotných výzkumníků mohli být neandertálci dokonce mentálně srovnatelní s moderním člověkem.
Ředitel Institutu Maxe Plancka Jean-Jacques Hublin ale na tento výrok reagoval s opatrností a naznačil, že možná jde až o příliš silná slova.
V rozšířené verzi studie v časopisu Science Advances Hoffmannův tým prezentoval objev nejméně 115 tisíc let starých proděravělých mušlí a pigmentů barev. Vědci je našli v jiné jeskyni na jihovýchodě Španělska. Usuzují z toho, že schopnost symbolického myšlení pravděpodobně sahá ještě hlouběji do historie.
