Hlavní obsah

Nervozita na Hradě. Kancléře Mynáře může vyhodit nový premiér

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Kancléř Mynář může mít bez Zemanova zastání problém – třeba kvůli chybějící bezpečnostní prověrce.

Reklama

Pozbyde-li Miloš Zeman své pravomoci, kancléř Vratislav Mynář může přijít o funkci kancléře. Míní tak člen Legislativní rady vlády, s jehož názorem se ztotožňuje i aspirant na ministra spravedlnosti či šéfa Sněmovny Marek Benda.

Článek

Prezidentův kancléř Vratislav Mynář už od minulé středy od vedení Ústřední vojenské nemocnice věděl, že prezident Miloš Zeman je natolik závažně nemocný, že není schopen pracovat a vykonávat svůj úřad.

Přesto pracovníci Hradu a prezidentova nejbližšího okolí mlžili a tajili informace o Zemanově skutečném stavu. Jedním z důvodů, proč takto netransparentně kancelář prezidenta pod vedením Mynáře postupovala, může být obava o své vlastní místo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) už oznámil, že horní komora projedná možnost odebrání prezidentových pravomocí. Podobný krok se očekává od nové Sněmovny, která se sejde 8. listopadu.

Pokud se obě komory Parlamentu vysloví pro, část pravomocí prezidenta následně přešla pod premiéra. Může se tak stát ještě v případě dosluhujícího Andreje Babiše (ANO), který se vůči Zemanovu okolí v minulosti nijak zásadněji nevymezil, problémy však Mynář může mít s novým předsedou vlády Petrem Fialou (ODS). Jemu by mohla vadit například Mynářova chybějící bezpečnostní prověrka.

Kancléřův nový šéf

Ústavní právník a člen Legislativní rady vlády Jan Kudrna míní, že premiér by při převzetí prezidentových pravomocí získal možnost promluvit do personálního obsazení prezidentské kanceláře.

„Na premiéra přechází všechny prezidentovy pravomoce podle čl. 63 odst. 2 Ústavy, tedy ty, které podle Ústavy mohou být založeny běžným zákonem. Což je mimo jiné zákon o Kanceláři prezidenta republiky (KPR). A jmenování a odvolávání vedoucího KPR je založeno tímto zákonem, § 4 odst. 1. Tedy je to pravomoc podléhající kontrasignaci a přecházející co do svého výkonu v přechodném období na předsedu vlády,“ řekl Seznam Zprávám právník Kudrna, který je na Úřadu vlády vedoucím Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu.

S takovým právním výkladem souhlasí i právník a poslanec Marek Benda, u něhož se v případě sestavování nového vedení země zmiňují nejčastěji dvě pozice – buď funkce ve vedení Poslanecké sněmovny, nebo členství ve vládě na pozici ministra spravedlnosti. „S takto položeným výkladem souhlasím,“ napsal Seznam Zprávám na dotaz, co říká na Kudrnovo stanovisko. Týkat se to může i ředitele tiskového odboru Kabinetu vedoucího prezidentské kanceláře Jiřího Ovčáčka.

Dotaz Seznam Zprávy položily i budoucímu premiérovi Petru Fialovi (ODS), jehož mluvčí Václav Smolka uvedl, že na takové plány je v tuto chvíli ještě brzy.

Reklama

Doporučované