Hlavní obsah

„Nikdy jsem nezažil válku tak blízko Evropy.“ EU plánuje novou misi v Libyi

Foto: Profimedia.cz

Vojáci bojující na straně premiéra Fáize Sarrádže.

17. 2. 22:00

Členské státy Evropské unie budou prostřednictvím nové mise dohlížet na dodržování zbraňového embarga OSN v Libyi. V pondělí se na tom shodli unijní ministři zahraničí. Země už dříve uvažovaly o nasazení vojenských jednotek, jejich podmínkou je ale příměří, které strany neustále porušují.

Článek

Na potřebě lepší kontroly zákazu dovozu zbraní do Libye se už před měsícem v Berlíně shodli političtí představitelé velmocí včetně Ruska, Turecka, Francie, Německa, USA i EU. Operace by měla podle italského ministra zahraničí Luigiho Di Maia probíhat vedle námořních a vzdušných prostorů i na zemi. Podobně se vyjádřil i jeho německý kolega Heiko Mass. O konkrétních způsobech zapojení však ministři nemluvili.

„Nemyslím, že bychom měli nedostatek vojenských zdrojů,“ uvedl po jednání šéf unijní diplomacie Joseph Borrell. O přímém nasazení evropských vojáků ale podle něj státy evropské sedmadvacítky v současnosti neuvažují.

Mise by se měla zaměřit především na východ Libye, kudy do země proudí velká část zbraní. Její jádro by měly tvořit lodě a letadla vybavená kvalitními radary a další monitorovací technikou. „Je jasné, že nemůžeme umístit armádu na hranice Libye a Egypta,“ podotkl Borrell s tím, že podrobnosti operace musí projednat vojenští experti EU.

Odmítnutí zavedení embarga by podle italského generála a předsedy Vojenského výboru EU Claudia Graziana znamenalo, že Unie zklamala v otázce svých nových geopolitických ambicí.

„Během své kariéry jsem se mnohokrát účastnil bojů na frontě. Nikdy jsem ale nebyl svědkem toho, že by skutečná válka probíhala tak blízko dveřím do Evropy,“ prohlásil italský generál a předseda Vojenského výboru EU Claudio Graziano v rozhovoru pro server Politico.

Libye je nestabilní zemí od pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. V aktuálně probíhajícím konfliktu proti sobě stojí předseda vlády Fáiz Sarrádž a polní maršál Chalífa Haftar. Jeho jednotky, které podporují Francie, Egypt, Jordánsko nebo Spojené arabské emiráty, ovládají většinu země. Tamní premiér má oproti tomu pod kontrolou pouze malé území okolo hlavního města Tripolisu, jeho vládu uznává OSN a na své straně má Katar, Turecko nebo Itálii. S tureckými vojáky dokonce nedávno do Libye dorazily i skupiny syrských povstalců, které podporují režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Na severu Libyi omývá Středozemní moře, a to téměř na dvou tisících kilometrech. S touto vodní plochou má nejdelší hranici ze všech severoafrických států, což z ní dělá ideální zemi pro přesun migrantů do Evropy. Na řešení krize má proto velký zájem právě Itálie, která je cílem značné části prchajících Afričanů. Dříve již proto nabídla, že se zapojí při kontrole případného dodržování klidu zbraní.

Země Evropské unie zvažovaly kvůli kontrole embarga i obnovení námořní operace Sophia, jejímž původním účelem byla záchrana migrantů z moře. Ta ale skončila loni v březnu poté, co členské země přestaly poskytovat svá plavidla.

Obnovení operace Sophia by mělo být pro EU podle předsedy Vojenského výboru Graziana samozřejmé, a to kvůli tomu, že mise již v minulosti probíhala. „Musíte pokračovat v něčem, co už je schválené,“ apeloval na členské státy s tím, že pokud v tom Evropská unie nebude úspěšná, znamenalo by to, že „není schopná najít řešení“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené