Hlavní obsah

Nikoho nezajímá, jestli koně v lese utýráte, říká kočí, který uklízí po kůrovci

S kůrovcem, který se nevyhýbá ani těžce přístupným lesům, je stále větší potřeba koní v lese. Jejich kočí se však potýkají s nezkušenými „kolegy“ i klesající cenou své práce. (Video: Seznam.cz)

20. 1. 12:06

S přibývajícími porosty zasaženými kůrovcem roste i potřeba dostat napadené dřevo z lesa. V nedostupném terénu musejí pomáhat koně. Jejich majitelé se však potýkají se snižováním cen za svoji práci i s amatéry, kteří v lese ohrožují sebe i svá zvířata. Usilují proto, aby jejich profesi mohli dělat jen lidé vzdělaní v oboru.

Článek

Kůrovcová kalamita se nevyhýbá ani těžce přístupným lesům s náročným terénem, ve kterém si moderní výkonné harvestory neporadí. V tu chvíli do lesa nastupují kočí s koňmi, kteří zvládnou ze strmého kopce stáhnout i kmeny stoletých smrků. I přesto, že jsou čím dál víc potřeba, se kočí potýkají s drtivým snižováním cen za svou práci ze strany dřevařů. Trápí je i nekvalifikovaní majitelé koní.

Několik desítek profesionálů sdružuje spolek Čeští profesionální kočí, který chce tlačit na politické představitele, aby vytvořili pravidla pro práci s koňmi v lese. „Například stromolezci, kteří dělají rizikové kácení, musí mít speciální kurz, kdežto s koněm do lesa může jít pracovat každý. Dnes si můžete z Polska koupit koně za pár tisíc, na to si koupíte na bazaru vybavení a můžete jít vydělávat. Nikoho už nezajímá, jestli na toho koně řvete, jestli ho řežete, jestli ho vezmete do lesa jednou a pak ho dáte na kamion a odvezete na jatka,“ říká předseda spolku a profesionální kočí Jiří Foist, který by v oboru uvítal maturitu či specializovaný kurz. Právě kvůli tomu s kolegou Jaroslavem Marvanem spolek založili.

Vychovat spolehlivého koně na svážení dřeva trvá podle Jiřího Foista několik let a nejde jen o to, naučit se příkazy. Musí si zvykat na postroj či různé ruchy, s nimiž se při těžbě dřeva může setkat. „Každý kůň to určitě dělat nemůže, musí na to mít povahu, vlohy a přirozenou šikovnost,“ říká Foist, který s sebou do lesa vzal tříletého hřebce Nacha. Ten se pro práci v lese teprve zaučuje, i tak ale svého kočího poslouchá jako hodinky. Těžkou kládu stáhne ze svahu jako nic a s lehkostí i zpátky vyběhne strmý kopec. Když se jeho kočí zapovídá, dává mu taháním najevo, že se nudí. „Prrr, čehý, stůj! Je to mlaďoch,“ rozesměje se Foist, podle něhož musí být těžká práce v lese pro koně zábavou. „Kdyby moji koně několik dnů nepracovali, tak zbourají stáj,“ říká.

Kromě několik let trvajícího výcviku mají koně i provozní náklady. Péče o ně stojí několik tisíc korun a do ceny, kterou vyúčtuje dřevařům, Jiří Foist musí započítat i jejich dopravu na mnohdy odlehlé místo. S těžebními firmami proto někdy bojuje o každou korunu.

„Už jsem zažil od člověka, který má vyhraný tendr, že tam radši oloupané dřevo nechá shnít, než aby to tahali koně dolů. Protože my když tam vylezeme, tak máme nějaké finanční požadavky, aby se to vyplatilo. Zadarmo to dělat nejde,“ říká.

Honorář si účtuje za odtažený metr krychlový dřeva. To, kolik za pracovní den kůň s kočím odtahají, však záleží na mnoha faktorech. „Záleží na tom, jak je to obtížný terén a jak je silné dřevo. Když je slabé, tak odtaháme 10 až 15 kubíků, když je silnější, tak i 20 až 30. Kůň zvládne pracovat čtyři až šest hodin, mezitím si děláme přestávku na krmení a odpočinek,“ popisuje Foist, který zvládne pracovat i se dvěma koňmi najednou. „Po jednom vylezeme nahoru, zavážu jednoho, zavážu druhého a ti koně potom poslouchají. Jsou jako na dálkové ovládání, jak dvoukanálová vysílačka. Ale vždy záleží na tom, jaký ten kůň je,“ vysvětluje kočí, který má vlastní chov chladnokrevných severských noriků. „Když jsem si koně kupoval, tak jsem si je nechával, aby si ti koně vybrali mě. Není to stroj, je to živá bytost a musíte si vybrat parťáka,“ dodává.

Svážení dřeva z lesů koňmo podporují i státní vlastníci lesů. Lesy České republiky mají jejich využití zakotvené i v některých tendrech, které vypisují. „Práce kočích, kteří svážejí dřevo z míst, kam se harvestory nedostanou, si velmi vážíme. Je to tradiční metoda, která by měla zůstat zachována,“ říká mluvčí státního podniku Eva Jouklová.

Reklama

Doporučené