Hepatitida C se díky nim léta nešíří transfuzí, teď získali Nobelovu cenu

První týden udílení Nobelových cen začal oznámením ocenění za lékařství a fyziologii, které se letos, v roce jedné z nejhorších světových zdravotnických krizí, dostává zvláštní pozornosti.

Laureáty se stali Američané Harvey J. Alter a Charles M. Rice s Britem Michaelem Houghtonem, jejichž práce přispěla k objevu viru způsobujícího hepatitidu C, kterou stockholmský Karolinský institut označil za přední problém globálního zdraví. Virus hepatitidy C může způsobit cirhózu a rakovinu jater.

Práce vědecké trojice přispěla k možnosti odhalit tento typ hepatitidy z krevních testů i k samotné léčbě, čímž podle švédské komise zachránila životy milionů lidí po celém světě.

K objevu došlo koncem 80. let 20. století. Do té doby světová medicína znala jen dva typy virových hepatitid – A a B. Pro případy virových hepatitid typu C se předtím kvůli neznámému původu používalo označení non-A, non-B hepatitis. Zhruba od 70. let začalo přibývat lidí, kteří tuto nemoc dostali po transfuzi krve. Vědci se nejprve domnívali, že toto onemocnění zřejmě způsobuje kombinace vícero virů.

Po objevu viru HCV v roce 1989 týmem doktora Michaela Houghtona se všechno změnilo. Během roku byl vyvinut krevní test a v roce 1992 byla zavedena povinnost testování dárců krve, čímž se předešlo šíření viru transfuzemi.

V současnosti se tak už virus přenáší hlavně při nitrožilním užívání drog. Přenos je obecně možný při kontaktu s krví nakaženého, takže riziko hrozí například i při použití nesterilních nástrojů pro tetování či piercing a podobně. K přenosu z matky na dítě pak dochází zhruba v 10 % těhotenství. Pravděpodobně se žloutenka typu C přenáší i pohlavním stykem.

Ocenění je letos dotované deseti miliony švédských korun (25,9 milionu českých korun), což je o milion švédských korun víc než dosud.